Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
No posts found
Aktuality a odborná sdělení
V posledních letech se akvakultura řadí mezi nejrychleji rostoucí odvětví živočišné produkce. Tento dynamický rozvoj však přináší nové výzvy, nejen technologického, ale především environmentálního a ekonomického charakteru. Tradiční modely chovu ryb, založené na otevřených systémech, narážejí na své limity od ztrát živin a eutrofizace vodních ploch po vysokou spotřebu vody a závislost na externích krmných surovinách. Řešením může být recirkulační akvakultura (RAS), která umožňuje intenzivní chov ryb v uzavřených systémech s minimálními ztrátami vody a živin.
Vysokoprodukčním dojnicím v krmné dávce podle Ing. Jaroslava Přikryla nestačí jen kukuřice a vojtěška. „Kukuřice poskytuje vysoký obsah škrobu a vojtěška je bohatá na bílkoviny, ale obě plodiny postrádají dostatek vysoce stravitelných strukturálních polysacharidů, které jsou zásadní pro zdravé fungování bachoru, potažmo vyšší stravitelnost TMR. V severských zemích traviny díky klimatickým podmínkám dosahují běžně vyššího obsahu vodorozpustných cukrů, 20 % i více, a jsou tak velmi dobře stravitelné.
Společnost Agromex, jako výhradní dovozce techniky Fendt do České republiky, představila v červenci poprvé v České republice dva plně elektrické traktory Fendt e100 Vario a Fendt e100 V Vario. Elektrifikace je zde nejen otázkou šetrnosti k životnímu prostředí, ale především chytrou investicí do efektivity, komfortu a nižších provozních nákladů.
Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Aktuality a odborná sdělení
V posledních letech se akvakultura řadí mezi nejrychleji rostoucí odvětví živočišné produkce. Tento dynamický rozvoj však přináší nové výzvy, nejen technologického, ale především environmentálního a ekonomického charakteru. Tradiční modely chovu ryb, založené na otevřených systémech, narážejí na své limity od ztrát živin a eutrofizace vodních ploch po vysokou spotřebu vody a závislost na externích krmných surovinách. Řešením může být recirkulační akvakultura (RAS), která umožňuje intenzivní chov ryb v uzavřených systémech s minimálními ztrátami vody a živin.
Vysokoprodukčním dojnicím v krmné dávce podle Ing. Jaroslava Přikryla nestačí jen kukuřice a vojtěška. „Kukuřice poskytuje vysoký obsah škrobu a vojtěška je bohatá na bílkoviny, ale obě plodiny postrádají dostatek vysoce stravitelných strukturálních polysacharidů, které jsou zásadní pro zdravé fungování bachoru, potažmo vyšší stravitelnost TMR. V severských zemích traviny díky klimatickým podmínkám dosahují běžně vyššího obsahu vodorozpustných cukrů, 20 % i více, a jsou tak velmi dobře stravitelné.
Společnost Agromex, jako výhradní dovozce techniky Fendt do České republiky, představila v červenci poprvé v České republice dva plně elektrické traktory Fendt e100 Vario a Fendt e100 V Vario. Elektrifikace je zde nejen otázkou šetrnosti k životnímu prostředí, ale především chytrou investicí do efektivity, komfortu a nižších provozních nákladů.
Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
V posledních letech se akvakultura řadí mezi nejrychleji rostoucí odvětví živočišné produkce. Tento dynamický rozvoj však přináší nové výzvy, nejen technologického, ale především environmentálního a ekonomického charakteru. Tradiční modely chovu ryb, založené na otevřených systémech, narážejí na své limity od ztrát živin a eutrofizace vodních ploch po vysokou spotřebu vody a závislost na externích krmných surovinách. Řešením může být recirkulační akvakultura (RAS), která umožňuje intenzivní chov ryb v uzavřených systémech s minimálními ztrátami vody a živin.
Vysokoprodukčním dojnicím v krmné dávce podle Ing. Jaroslava Přikryla nestačí jen kukuřice a vojtěška. „Kukuřice poskytuje vysoký obsah škrobu a vojtěška je bohatá na bílkoviny, ale obě plodiny postrádají dostatek vysoce stravitelných strukturálních polysacharidů, které jsou zásadní pro zdravé fungování bachoru, potažmo vyšší stravitelnost TMR. V severských zemích traviny díky klimatickým podmínkám dosahují běžně vyššího obsahu vodorozpustných cukrů, 20 % i více, a jsou tak velmi dobře stravitelné.
Společnost Agromex, jako výhradní dovozce techniky Fendt do České republiky, představila v červenci poprvé v České republice dva plně elektrické traktory Fendt e100 Vario a Fendt e100 V Vario. Elektrifikace je zde nejen otázkou šetrnosti k životnímu prostředí, ale především chytrou investicí do efektivity, komfortu a nižších provozních nákladů.
Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
V posledních letech se akvakultura řadí mezi nejrychleji rostoucí odvětví živočišné produkce. Tento dynamický rozvoj však přináší nové výzvy, nejen technologického, ale především environmentálního a ekonomického charakteru. Tradiční modely chovu ryb, založené na otevřených systémech, narážejí na své limity od ztrát živin a eutrofizace vodních ploch po vysokou spotřebu vody a závislost na externích krmných surovinách. Řešením může být recirkulační akvakultura (RAS), která umožňuje intenzivní chov ryb v uzavřených systémech s minimálními ztrátami vody a živin.
Vysokoprodukčním dojnicím v krmné dávce podle Ing. Jaroslava Přikryla nestačí jen kukuřice a vojtěška. „Kukuřice poskytuje vysoký obsah škrobu a vojtěška je bohatá na bílkoviny, ale obě plodiny postrádají dostatek vysoce stravitelných strukturálních polysacharidů, které jsou zásadní pro zdravé fungování bachoru, potažmo vyšší stravitelnost TMR. V severských zemích traviny díky klimatickým podmínkám dosahují běžně vyššího obsahu vodorozpustných cukrů, 20 % i více, a jsou tak velmi dobře stravitelné.
Společnost Agromex, jako výhradní dovozce techniky Fendt do České republiky, představila v červenci poprvé v České republice dva plně elektrické traktory Fendt e100 Vario a Fendt e100 V Vario. Elektrifikace je zde nejen otázkou šetrnosti k životnímu prostředí, ale především chytrou investicí do efektivity, komfortu a nižších provozních nákladů.
Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.