Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu životního prostředí, kvalitu zemědělských produktů a welfare zvířat. Právě dobré životní podmínky zvířat byly důvodem založení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, která svou kampaň završila legislativním zákazem chovů nosnic v klecích. Cílem uvedené iniciativy je však zakázat klece také u dalších druhů drůbeže a prasat, a v neposlední řadě i u faremně chovaných králíků. Na tento podnět samozřejmě zareagovala i Evropské komise, která zveřejnila záměr zrevidovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do konce letošního roku.

Zástupce vedení společnosti HORSCH Leeb Applications GmbH Theodore Leeb v rámci polního dne v Tlumačově okomentoval situaci ve vývoji techniky i v její výrobě. Rozebral i trendy a směr vývoje postřikové techniky.

Když se vedení akciové společnost ZOD Brniště rozhodovalo, jak zlepšit welfare holštýnského skotu, jedním z hlavních palčivých míst byl tepelný diskomfort ve starých stájích. Pod plechovou střechou staré stáje je třeba o deset stupňů více, než ve venkovním prostoru. Co ale vymyslet se starou plechovou střechou? Řešení se našlo.

Nové mořidlo na bakteriální bázi uvedla letošní podzim na trh ve Velké Británii společnost Syngenta. Nese název Nuello iN a je založeno na dvojici dusík fixujících endofytních bakterií. Využití produktu by mělo přinést výnosovou odezvu odpovídající aplikaci dusíku v průměru až 30 kg/ha navíc.

Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.

V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.

Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina hledá cesty v boji se suchem. Tato nejvýznamnější akce zaměřená na regenerativní zemědělství v České republice se uskuteční 30. ledna 2024 v aule ČZU v Praze. Odborná debata nad možností ovlivnit přirozenou tvorbu dešťových srážek a potřebou většího sdílení regenerativní zemědělské praxe získala záštitu prezidenta České republiky Petra Pavla, ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Praha Uhříněves, Vědecký výbor výživy zvířat Ministerstvo zemědělství a Komise výživy odboru živočišné výroby ČAZV uspořádaly na začátku listopadu tradiční konferenci Aktuální poznatky ve výživě a zdraví zvířat a bezpečnosti produktů 2023. Program konference by tentokrát věnován konopí, jeho vlastnostem a možnostem využití jak u zvířat, tak u lidí. Konopí má svou pěstitelskou technologii, možnost zpracování na širokou škálu produktů, recyklace, opětovné použití, biologická rafinace a nakládání s odpady, to je komplexní hodnotový řetězec.

Pastva zvířat se považuje za nejefektivnější způsob údržby trvalých travních porostů. Na těžko přístupných pozemcích v přírodně chráněných lokalitách velmi dobře zvládají tuto roli ovce. Právě k těmto účelům chovají německé černohlavé ovce na ekologicky hospodařící farmě Huníkov „Pod Sedlem“, spol. s r.o., u České Kamenice.

Agrotechnologická společnost Agreena oznámila dnes, že její platforma pro ukládání uhlíku do půdy nyní zahrnuje dva miliony hektarů v 17 evropských zemích včetně České republiky. Program AgreenaCarbon finančně podporuje přechod zemědělců na regenerativní zemědělství a umožňuje jim aktivně se podílet na řešení klimatické krize tím, že budou uhlík z atmosféry ukládat do půdy.

Nizozemské Centrum aplikovaného výzkumu rostlin (PPO) se zabývá výzkumem v rámci celého zemědělského sektoru. Ve spolupráci se školkaři hledá inovativní způsoby pěstování, které by měly co nejméně zatěžovat životní prostředí, zároveň by však měly zefektivnit produkci se zachováním kvalitativních parametrů na co nejvyšší úrovni. V posledních letech probíhá výzkum pěstování kultur mimo půdu, v rámci kterého se za pomoci nové metody pokoušejí najít co nejšetrnější cestu produkce školkařského materiálu prvotřídní kvality bez většího zatížení půdy.

Téma koloběhu uhlíku v zemědělských půdách nabývá v kontextu klimatických změn stále na větším významu. Půda je totiž schopná zadržet ohromné množství uhlíku, čímž může přispívat ke zpomalení klimatických změn stále častěji patrných také v našich podmínkách. Odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., (VÚMOP) Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., se tímto tématem zabývají mimo jiné v rámci seriálu publikovaného v časopise Úroda.