Budoucnost chovu dojnic stojí na umělé inteligenci, přesnosti a péči. Jde o méně stresu pro zvíře, nižší spotřebě energie dojírně a snižování odpadu. Chceme-li do roku 2050 nakrmit 10 miliard lidí, nemohou se věci dělat postaru. Musí se používat technologie, které respektují zvířata i lidi.

Vědecký výzkum se stále častěji obrací k místům s extrémními podmínkami, kde se život musel neuvěřitelně přizpůsobit. Antarktida je jedním z takových míst a skrývá potenciál, který by mohl zásadně proměnit zemědělství i medicínu. Tým vědců z Agronomické fakulty MENDELU zkoumá bioaktivní látky obsažené v místních bakteriích, které by se v budoucnu daly využít jako ochrana plodin proti mrazu, nová antibiotika nebo látky pro léčbu rakoviny, uvedla to tisková mluvčí MENDELU Tereza Pospíchalová.

Za minulého režimu byl areál bývalého mlýna Na Podskále využívaný jako víkendové a prázdninové místo pro nejmenovanou tělovýchovnou jednotu z Prahy. Napřesrok to bude deset let, co se údolí Smilkovského potoka proměnilo v místo, kde se chovají domácí zvířata a z ovčího a kravského mléka se podle tradičních receptur vyrábějí jogurty, kefíry, čerstvé i tvrdé sýry.

Společnost NEWIA, s. r. o. ze Staňkova získala v letošním roce zastoupení slovinské firmy BeTEC, vyrábějící hadicové aplikátory a pro zapravení kejdy do půdy také velmi zajímavý systém Hyber Disc. Praktické zkoušky tohoto systému proběhly na pozemcích společnosti Kralovická zemědělská a. s., hospodařící v okresu Plzeň-sever.

V rámci letošního veletrhu Agritechnica uspořádá od 9. do 15. listopadu 2025 pořádající Německá zemědělská společnost (DLG) prestižní akci s názvem Systems & Components. Špičkoví dodavatelé zemědělské a terénní techniky se na ní představí pod mottem „Touch Smart Efficiency“ (volně Dotkněte se inteligentní efektivity).

Chemici z Massachusettského technologického institutu prokázali, že mohou výrazně vylepšit verzi enzymu rubisco, která se vyskytuje v bakteriích z prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Pomocí procesu známého jako řízená evoluce identifikovali mutace, které by mohly zvýšit katalytickou účinnost rubisco až o 25 %. V konečném důsledku by to mohlo vést k vyšším výnosům polních plodin.

V posledních letech se akvakultura řadí mezi nejrychleji rostoucí odvětví živočišné produkce. Tento dynamický rozvoj však přináší nové výzvy, nejen technologického, ale především environmentálního a ekonomického charakteru. Tradiční modely chovu ryb, založené na otevřených systémech, narážejí na své limity od ztrát živin a eutrofizace vodních ploch po vysokou spotřebu vody a závislost na externích krmných surovinách. Řešením může být recirkulační akvakultura (RAS), která umožňuje intenzivní chov ryb v uzavřených systémech s minimálními ztrátami vody a živin.

Vysokoprodukčním dojnicím v krmné dávce podle Ing. Jaroslava Přikryla nestačí jen kukuřice a vojtěška. „Kukuřice poskytuje vysoký obsah škrobu a vojtěška je bohatá na bílkoviny, ale obě plodiny postrádají dostatek vysoce stravitelných strukturálních polysacharidů, které jsou zásadní pro zdravé fungování bachoru, potažmo vyšší stravitelnost TMR. V severských zemích traviny díky klimatickým podmínkám dosahují běžně vyššího obsahu vodorozpustných cukrů, 20 % i více, a jsou tak velmi dobře stravitelné.

Společnost Agromex, jako výhradní dovozce techniky Fendt do České republiky, představila v červenci poprvé v České republice dva plně elektrické traktory Fendt e100 Vario a Fendt e100 V Vario. Elektrifikace je zde nejen otázkou šetrnosti k životnímu prostředí, ale především chytrou investicí do efektivity, komfortu a nižších provozních nákladů.

Startup NouriSol vyvinul hnojiva z řas, která zachytávají uhlík, snižují ztráty dusíku a zvyšují výnos. V terénních pokusech překonala chemická hnojiva o 21 % a zároveň zlepšují zdraví půdy.

Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.

Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.