Autonomní pohyb strojů a vykonávání přesných pracovních operací, to jsou cíle k nimž směřují moderní technologie v průmyslu i zemědělství. Řada výrobců zemědělské techniky již nabízí robotické stroje, jejichž nasazení přináší úplně nový koncept agrotechniky. A občas se s autonomními stroji či roboty setkáváme i v komunální sféře. Větší rozšíření robotů v oblasti takzvané municipality ale bude ještě chvíli trvat, protože například autonomní sekačka jezdící v městském parku to je už taková třešnička na dortu, k níž by se časem chtěli propracovat i vývojáři firmy SMAUT Technology s.r.o.

Odrůda čiroku Rufuss, vyšlechtěná v roce 2023 Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se stala základem nové řady bezlepkových piv Pivovaru Clock. Projekt propojuje agronomický výzkum s potravinářskou praxí a demonstruje potenciál netradičních plodin v měnících se klimatických podmínkách.

Za posledních deset let prošlo zemědělství výraznou proměnou. Rychlý rozvoj elektroniky, senzorů, robotiky a dnes i umělé inteligence přinesl farmářům možnost řídit každý zásah s nebývalou přesností. Ať už jde o setí, hnojení, ochranu rostlin nebo sklizeň, každá fáze může být optimalizována na základě dat, která poskytují samotné stroje, družice, meteorologické stanice či snímky z dronů. Proměna tak není jen v nových technologiích, ale znamená i úplně jiný způsob myšlení, kdy se přechází od intuice ke strategii postavené na číslech.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. si pořádal webinář Pseudotuberkulóza (CLA), co dál? Pseudotuberkulóza se bohužel šíří v chovech malých přežvýkavců. Je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění. Přednášky si připravili odborníci z VÚVel, Svazu chovatelů ovcí a koz i terénní veterinární lékařka. Ví se, že je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění.

Tým odborníků z Illinoiské univerzity v USA zveřejnil ve vědeckém časopise Global Change Biology výsledky výzkumu, který přináší průlom v pěstování brambor v podmínkách klimatických změn. Pomocí genetické modifikace se jim podařilo vytvořit odrůdu brambor schopnou ve vlnách veder produkovat až o 30 % větší hlízy, aniž by tím utrpěla jejich nutriční hodnota. Informuje o tom spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.

Vedení skupiny RenoFarmy, hospodařící v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, klade důraz na ochranu životního prostředí a šetrnost k přírodě. A prokazuje to při provozování svých farem, kdy se snaží zavádět nejnovější poznatky vědy do praxe.

Česká genová banka patří mezi deset největších v Evropě a uchovává například i odrůdy pšenice z roku 1917. Její provoz zajišťuje odborný tým CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.) a vzorky jsou uchovány v desetitisících sklenic uspořádaných v komorách chlazených na –18 °C.

Cirkulární krmiva představují zásadní nástroj ke zvýšení udržitelnosti živočišné výroby. Efektivní využití vedlejších produktů napříč potravinovým řetězcem umožňuje zkrácení cyklů živin, snížení závislosti na dovozu krmiv a omezení environmentálních dopadů. S rozvojem technologií a změnou přístupu k odpadu jako ke zdroji můžeme očekávat, že podíl cirkulárních krmiv v Evropě i ve světě nadále poroste.

Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky zásadním úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR), kteří dlouhodobě spolupracují s Lesy České republiky a zpřesňují poznatky o chování kůrovců. Nové výzkumné výsledky se uplatňují v lesnické praxi jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Informovalo o tom BC AV ČR.

Česká republika míří k udržitelnějšímu lesnímu hospodaření. Poslanecká sněmovna projednala dvě klíčové novely připravené Ministerstvem zemědělství: novelu zákona o lesích a novelu zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Tyto legislativní změny reagují na klimatickou změnu, zkušenosti s kůrovcovou kalamitou a potřebu zachovat biologickou rozmanitost našich lesů.

Pro zemědělce nejsou ani tak podstatné konstrukční prvky strojů, jako jejich agronomické vlastnosti: jestli splňují agronomické požadavky na zpracování půdy, ukládání osiva, variabilní hnojení či cílenou aplikaci pesticidů. Přes secí stroje, rozmetadla či postřikovače „proteče“ více než 50 % provozních nákladů. A pokud chce být zemědělec ekonomicky úspěšný, musí vědět, jaké moderní a efektivní technologie existují, u obchodníků s technikou je požadovat a postupně je zavádět do praxe.

V letošní veřejné soutěži Programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II., kterou vyhlásilo Ministerstvo zemědělství, se výzkumné organizace, vysoké školy i zemědělské podniky mohou ucházet o dotace v celkové výši 1,25 miliardy korun. Vědecké projekty mohou trvat pět let a ministerstvo na ně poskytne podporu až ve výši 100 %. Zájemci se mohou hlásit do soutěže od 17. dubna do 4. června elektronicky přes SISTA (informační systém Technologické agentury ČR). Sdělil to tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.