V poměrně členitém terénu hospodaří POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo, několik let se proto intenzívně zabývá protierozními opatřeními. Je rovněž zapojeno do projektu demonstračních farem podporovaného Ministerstvem zemědělství, a právě protierozní technologie, zejména vůči vodní erozi, jsou v rámci tohoto programu hlavní náplní podniku.

Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu.

Společně s Centrem pro výzkum zemědělské krajiny (ZALF) e.V. v německém městě Müncheberg se firma LEMKEN věnuje myšlence pluhu pro „Carbon Farming“. Výzkumné práce Centra ZALF k účinkům tzv. dílčího prohlubování půdního profilu do větší hloubky na výnos a klima jsou financovány Agenturou pro obnovitelné zdroje Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství. Firma LEMKEN si předsevzala, postavit stroj pro zvýšení obsahu uhlíku v orné půdě a dotáhnout jej až do sériové produkce.

Statek Kumberk se stal letos na jaře dějištěm představení nového postřikovače Agrifac Endurance II a také prezentace a diskuze na téma moderní technologie, které opravdu fungují. Mezi pořádajícími firmami byla i společnost Varistar s.r.o., která se zaměřuje na inovativní technologie a propojuje zemědělství s informačními technologiemi. Výsledkem je dosažení dodatečného zisku, ať už v podobě snížení nákladů nebo zvýšení výnosů.

V Česku je v současnosti téměř čtyři sta zemědělských bioplynových stanic. Odpady ze zemědělské výroby zároveň tvoří asi tři čtvrtiny všech dostupných surovin, ze kterých je možné biometan vyrobit. Výraznějšímu růstu segmentu však zatím brání omezení u vtláčení zeleného plynu do středotlakého plynovodu. Zásadní podle expertů bude také přístup těch bioplynových stanic, kterým v nejbližších letech skončí provozní podpora.

Společnosti MAVE Jičín se vydává cestou udržitelného zemědělství, a to tím, že v drůbežím provozu ve Soběrazi, konkrétně ve středisku ve Lháni, byla dokončena instalace střešní fotovoltaické elektrárny s výkonem 390 kWp.

V Třebusicích (nedaleko Kladna) má své sídlo Farma Chmel, kde provozují hospodaření, které není úplně konvenční a tak stojí za to přinést o něm pár informací. Už jen proto, že využívá prvků regenerativního zemědělství.

Welfare a zdraví zvířat a další aspekty udržitelnosti jsou stále důležitější při rozhodování spotřebitelů o nákupech. Dobré životní podmínky zvířat ovlivňují celou mléčnou farmu i produkci potravin. Změna systému ustájení má pozitivní vliv na výskyt kulhání, mastitidy a aspekty péče o telata. Dalšími významnými tématy týkajícími se udržitelnosti produkce mléka jsou: minimalizace spotřeby obilovin, snížení emisí skleníkových plynů, například změnou výživy a zlepšení označování a sledovatelnosti produktů.

Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v České republice Havlíčkův Brod. Stal se vítězem 20. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky vyhlásili pořadatelé na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se zapojilo přes 6100 měst a obcí. Do užšího výběru přes krajská kola postoupilo 66 měst a obcí, uvedla ČTK.

Štítarský kopec, Pařezovský kopec, Mělnické tvrziště, Mělnický lesík, přírodní památka Louka na Staré Huti, přírodní památka Hvožďanská louka, přírodní památka Veský mlýn, národní přírodní památka Na Požárech – to jsou lokality CHKO Český les, kde ČSOP Libosváry již třicet let využívá pastvu jako nástroj ochrany přírody. Ovce, kozy a jaci se velkou měrou zasloužili právě o to, že příroda v našich horách na západě Čech si zachovává svoji osobitou tvář.

Roboty se v zemědělské výrobě využívají stále častěji. Zatím především v živočišné výrobě při dojení, úklidu stájí či přípravě krmiva. Jejich čas však přichází i v rostlinné výrobě. Jednou z prvních perspektivních vlaštovek je pásový robot AgXeed AgBot 5.115T2, oceněný na veletrzích Agritechnica či Techagro, který se veřejnosti předvedl v podniku AGRA Řisuty s. r. o.

Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit nedávno vzniklý Food  Waste Institut (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto projektu, na jehož činnost přispěl Jihomoravský kraj. Tento institut bude sloužit jako platforma, která propojuje různé zainteresované strany a umožní jim společně cílit na snižování plýtvání potravinami na všech úrovních potravinového řetězce.