V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.

Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.

Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.

Sandponie, známá také jako IAVS, představuje inovativní pěstební systém využívající písek a živný roztok. Nabízí řešení pro oblasti s nedostatkem vody i půdy a otevírá nové možnosti produkce zeleniny, ovoce i bylin.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen.

Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata. Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.

Výrobce Evers představil na mezinárodním veletrhu Agritechnica 2025 rozšíření své úspěšné řady talířových kypřičů pro aplikaci kejdy Toric o nový typ – Evers Toric Compact. Jde o kompaktní talířový kypřič, který je ideálně uzpůsobený pro použití za aplikačními cisternami na kejdu.

Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.

Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.

Projít všechny stánky na výstavě Agritechnica je téměř nemožné, avšak některé vaší pozornost přitáhnou, ať chcete nebo nechcete. Stánek firmy Zoomlion byl jeden z těch, který nešlo minout. Stroje s moderním designem a lehce agresivní zelenou barvou zaručeně zaujaly na první pohled.

Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.