Krajinu změnili k nepoznání

„Když jsme v devadesátých letech začínali hospodařit, nebyl v okolí jediný strom a stovky hektarů obnažených polí trpěly větrnou erozí. A podívejte se dnes. Vysázeli jsme kilometry větrolamů a alejí, staráme se o stromořadí na našich pozemcích kolem silnic, náš areál o výměře téměř deseti hektarů je oddělen od okolí vzrostlými živými ploty, všude samé stromy. Vybudovali jsme rybníky, tůně, z podzemí vrátili potok Liduška do původního koryta, prostě změnili jsme okolní krajinu k nepoznání. Nejsme jen zemědělci, ale také tvoříme krajinu, v níž žijeme a podnikáme. Pestrá krajina a příroda nám vždycky ležely na srdci,“ říká Vladimír Pokorný z farmy Zdonín nedaleko Nymburka.

Farma Zdonín u Nymburka byla v loňském roce vyhodnocena jako Zemědělec roku v kategorii společenský odpovědný podnik. Právě v období nepříznivých klimatických změn je péče o krajinu, půdu a vodu velice důležitá.

„Když přišel můj táta s návrhem vytvořit na orné půdě větrolamy a rybníky, ptal jsem se proč,“ vzpomíná Ing. Luboš Pokorný, MBA. „Vždyť ornici přece potřebujeme k vlastní produkci. A během krátkého času jsem dostal odpověď. Pestrá krajina a hospodaření ohleduplné k přírodnímu prostředí přináší na oplátku výrazné benefity pro vlastní zemědělství, což je obzvlášť v době nepříznivých klimatických změn velice důležité. A začal jsem uvažovat a chápat souvislosti jako můj táta. Proto jsme časem vybudovali další tůně a několik kilometrů větrolamů a alejí. Na vodní plochy jsme čerpali dotace, to nezastírám, byla to ale určitá náhrada za to, že jsme omezili vlastní výrobní prostředek, tedy půdu, a snížili naši produkci. Už máme připravené další tři projekty na výsadbu stromořadí. Kombinujeme naše i státní peníze s naší prací a pozemky. Jen na okraj, za ta léta jsme do krajiny investovali miliony vlastních korun.“

A jaké benefity má Luboš Pokorný na mysli? „V takto zvelebené pestré krajině se začaly zvyšovat výnosy. Vybudováním rybníků stoupla spodní voda a plné nádrže nám částečně slouží jako její rezervoár k závlahám. Navíc se v pestré krajině začíná voda samovolně zadržovat, což je nejen pro kulturní plodiny veliký bonus. Také se výrazně omezila větrná eroze, která u nás v Polabí odnáší to nejcennější, co máme, tedy půdu. Často zasáhla 200 či 300 hektarů. Vidíme, že větrolamy, stejně jako vodní plocha, mají v krajině smysl,“ zdůrazňuje farmář.

Vladimír Pokorný a Ing. Luboš Pokorný, MBA (zleva) u vybudovaného rybníku s četnými meandry, kde ještě před časem byla orná půda
První větrolam dlouhý dva kilometry byl vysazen již v roce 2000
K prvkům ekologické stability krajiny patří i alej lip dlouhá 1200 m
Obrázek1
Solární panely mezi řádky zeleniny, ovoce i okrasných rostlin zvyšují výnos
V dnešním konkurenčním zemědělském prostředí je zásadní maximálně využít půdu. Agrovoltaika – kombinace...
energocentrum
Nové energetické centrum zajistí farmě energetickou nezávislost
Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku nedávno zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat...
Výběr z příspěvků