Model odhaduje, že průměrný občan Evropské unie v roce 2021 využíval k pokrytí svých ročních potřeb spotřeby potravin a dalších biologických produktů, například olejů nebo bavlny, či potřeby hospodářských zvířat, 0,26 hektaru orné půdy. Pro srovnání průměrný občan světa využíval ve stejném roce přibližně 0,19 hektaru. V roce 2021 bylo využívání orné půdy v EU rovněž mírně nad limitem 0,25 ha orné půdy na obyvatele světa, který stanovil Rámec planetárních hranic. Tento limit byl stanoven proto, aby se předešlo riziku nevratného poškození planety.
Zmíněný model bere v úvahu tři typy půdy, a to ornou půdu, travní porosty a lesní půdu, která je využívaná k výrobě dřevařských výrobků. Zohledňuje půdu využívanou k produkci na domácím trhu v EU a půdu mimo EU určenou k pěstování dovážených produktů. Pro modelování obchodní složky bylo jednotlivě analyzováno více než 500 potravin a výrobků z biologického materiálu. Model přepracovává obchodní data tak, aby správně přiřadil dovezený produkt do země, kde byla k jeho výrobě využívána zemědělská nebo lesní půda. Například orná půda zahrnutá do dovozu čokolády ze Švýcarska do EU a spotřebovaná v EU je přiřazena zemím, kde bylo kakao původně vypěstováno.
Model odhaduje, že v letech 2014 až 2021 EU byla čistým dovozcem produktů z orné půdy, spotřebovaných v EU. U lesní půdy čistý obchod každoročně kolísá: dovoz a vývoz se pohybují ve stejném rozmezí. V roce 2021 EU dovezla produkty z orné půdy o rozloze 50 milionů hektarů, zhruba o velikosti Španělska, a vyvezla produkty z orné půdy o rozloze 28 milionů hektarů, což představovalo přibližně polovinu dovozu. Jeho domácí využití orné půdy (měřeno z hlediska sklizené plochy) se rovnalo 94 milionům hektarů. Hlavními zeměmi, z nichž EU dovážela plodiny z orné půdy, byly Argentina, Brazílie a Ukrajina. Hlavním zbožím produkovaným na těchto orných polích byly rostlinné oleje, například palmový olej a slunečnicový olej, olejniny, jako jsou řepka a sója, a zbytky z potravinářského průmyslu. To se týká zejména krmiva pro zvířata.
Podle informací Evropské komise tyto odhady Eurostatu slouží ke sledování pokroku EU při plnění cílů udržitelného rozvoje a k odhadu vedlejších účinků spotřeby v EU. Tento model bude rovněž využíván v kombinaci s dalšími modely, které v současné době vyvíjí Společné výzkumné středisko v souvislosti s odlesňováním. Nové modely budou posuzovat potenciální odlesňování způsobené vybraným dováženým zbožím a monitorovat potenciální odlesňování způsobené potravinovým systémem EU. Kromě toho může model pomoci identifikovat strategie ke snížení dopadu spotřeby EU na životní prostředí, jako je zvýšení oběhovosti a efektivity dodavatelských řetězců, snížení plýtvání potravinami a změny ve stravování.