Odborný partner
Vědecký tým testoval účinek konopných výlisků, které přidávali do krmiva kapra v koncentraci od pěti do patnácti procent. „Konopné výlisky vznikají při lisovaní semen konopí za studena. Ze semen se lisováním odstraní olej, který se dále využívá v krmivářství, ale i v kosmetickém či farmakologickém průmyslu. Výlisky obsahují pouze zbytkové množství oleje (do 10 %) a vysoké množství bílkovin (30-35 %) a mají ideální poměr esenciálních a mastných kyselin,“ popsala Lucie Všetičková z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU. Konopné výlisky jsou určeny zejména pro hospodářská zvířata s váhovým deficitem, pro podporu tvorby svalové hmoty, pro březí a laktující samice, zvířata v rekonvalescenci po nemoci či náročném sportovním výkonu, ale i stará zvířata. U ryb jde primárně o zdroj bílkovin v krmivu.
V současnosti je trendem hledat náhradu za dva nejčastější zdroje bílkovin v krmivech pro ryby: sójovou a rybí moučku. Obě komodity se do Evropy dovážejíí, a jejich cena je poměrně vysoká. „Sója je navíc plodina, která je velmi často geneticky modifikována pro vyšší odolnost vůči nemocem či vyšší výnosy. A v Americe či Asii, odkud se dováží, platí jiná pravidla pro pěstování GMO plodin než v EU, což je často vnímáno jako problém. Co se týká rybí moučky, ta je z nutričního hlediska pro ryby jako zdroj bílkovin ideální, ale vyrábí se bohužel z drobných druhů ryb, které jsou loveny v moři. A s ohledem na stále se snižující počty nejen ryb, ale všech mořských živočichů, není tento způsob získávání krmivářské komodity příliš šetrný k přírodě a také udržitelný,“ přiblížila L. Všetičková.
Ve studii dělané na MENDELU vědecký tým kaprům přidával do krmiva 5 %, 10 % a 15 % konopných výlisků. „Nejlepších výsledků, jak v rámci produkčních parametrů, tak obsahu kyseliny alfa-linolenové ve svalovině, bylo dosaženo u skupiny s přídavkem 10 %. Vyšší přídavek není vhodný, a to kvůli zvýšenému obsahu vlákniny, která je obsažena ve slupkách slisovaných konopných semen. Vláknina je pro ryby nestravitelná a ve vyšším množství negativně ovlivňuje stravitelnost ostatních živin,“ uvedla vědkyně. Do těla ryb se alfa-linolenová kyselina, která patří mezi nenasycené mastné kyseliny, dostává potravním řetězcem, především z planktonu. Je nejen pro ryby nepostradatelná a má v jejich organismu celou řadu funkcí, nicméně ryby nejsou samy schopny ji syntetizovat. Pokud nemá ryba v průběhu chovu přístup k přirozené potravě, je krmivo zdrojem nejen živin, ale všech esenciálních látek.
Obecně jsou rostlinné oleje velmi chudé na obsah nenasycených mastných kyselin, to ale neplatí o lněném, konopném a ostropestřecovém oleji. „Díky přídavkům těchto olejů do krmiva mohou být následně ryby dobrým zdrojem nutrientů pro člověka. Například díky přídavkům lněného semene do krmiva ryb, došlo u konzumentů tohoto masa ke snížení cholesterolu,“ uzavřela Lucie Všetičková.
