Odborný partner
Metodu regenerativního hospodaření převzal Wenzel Lobkowicz od jeho amerických průkopníků Gabea Browna a Joela Salatina. V roce 2023 převzala drahenická farma 123 ha orné půdy od svého souseda, který hospodařil konvenčně. Letos tu pěstovali 50 % ozimé pšenice, 15 % jarního ječmene, 10 % hrachu/pelušky a další plodiny včetně širokého zastoupení meziplodin. S přechodem na regenerativní zemědělství farmě pomáhá mimo jiné i evropský program EIT Food ScaleUp Regenerative Agriculture, v rámci, kterého získává odborné poradenství i laboratorní analýzy. V ČR je v něm již osmnáct farem a příští rok se bude o dalších šest rozšiřovat. Noví zájemci se mohou přihlásit na jaře příštího roku.
Stádo se rozšiřuje
V roce 2017 začínal Wenzel Lobkowicz s pastvou 19 zvířat na 34 ha. Produkce zelené hmoty byla přitom velmi nízká, průměrně 1 až 1,2 t/ha, což odpovídá jen asi třem balíkům sena z hektaru. V roce 2019 přešli na rotační pastvu a začali hospodařit podle principů regenerativního zemědělství. V současnosti, kdy se produkce sušiny pohybuje kolem 4 t/ha, se starají o 40 krav a 40 telat a plánují rozšířit stádo na 60 + 60. Dříve pásli zvířata zhruba 150 dní v roce od května do října, letos začali už v dubnu s plánovaným ukončením do října/začátku listopadu. Od listopadu do ledna krmili krávy na pastvě senem. Od února do března jsou zvířata na zimovišti. „Zvažujeme možnosti včetně té pást krávy koncem sezóny i na meziplodinách, průměrně na jednom hektaru denně s jedním balíkem sena pro dodání vlákniny. Podařilo by se nám tak snížit náklady,“ uvedl Wenzel Lobkowicz. Díky možnosti spásání meziplodin a krmení senem na pastvě by chtěli do budoucna eliminovat zimní krmeliště a minimalizovat spotřebu sena.
Rotace pastvin
Krávy přehání během každých 24 hodin na nový prostor pastviny. Celkem rotují na pastvinách v pěti cyklech, kdy jeden cyklus trvá zhruba 60 dní, během kterých tráva regeneruje. Wenzel Lobkowicz přitom počítá s tím, že pokud se mu podaří zvýšit produktivitu z pastvin, úměrně tomu může navýšit i počet chovaných zvířat. Rotaci stáda na pastvě řídí pomocí mobilního elektrického ohradníku, kdy mohou flexibilně reagovat na potřeby zvířat. „Velikost stáda musí odpovídat možnostem krmných dnů. Jsme schopni zajistit pastvu od dubna do října, dva měsíce lze pást stádo na meziplodinách a tři měsíce krmit senem,“ vysvětlil Wenzel Lobkowicz. Pro pohodu zvířat využívají mobilní zastínění pastvin, které poskytuje asi 120 m2 stínu. Výsledkem je produkce velmi kvalitního masa s průměrně 650 kg živé hmotnosti krávy. Býky vykrmují v průměru 32 až 36 týdnů. Kvalitní maso ale zatím není v tuzemsku adekvátně zaplacené.
Během sedmi let hospodaření pozoruje Wenzel Lobkowicz pozitivní vliv regenerativní pastvy na půdu. Jednak se neustále zvyšuje vrstva humusu, stoupá sekvestrace CO2 v půdě, narůstá retenční schopnost půdy, což je v současné době s nárůstem přívalových srážek velmi aktuální téma, a zlepšují se biologické vlastnosti půdy. Pravidelnou rotací se daří snižovat erozi, které brání také neustálý pokryv polí rostlinami dobře prokořeňujícími půdu, jako je například svazenka.
Limitující faktory
Limitujícím faktorem je rozptýlení pastvin, kam musí zvířata převážet na valníku po deseti kusech. „Ideální by pro nás bylo přehánění zvířat po silnici,“ podotkl farmář. Dalším limitem pro chod certifikované ekofarmy je nemožnost využívat seno z konvenčního zemědělství. Omezení platí také pro spásání meziplodin, zákonem povolených je v současnosti 34 dní. „Myslím si, že je třeba hledat možnosti, jak propojit konvenční a ekologické hospodaření,“ domnívá se Wenzel Lobkowicz. S ohledem na welfare a minimalizaci stresu zvířat upřednostňuje domácí porážku, která má ale v ČR zákonná omezení, jež v jiných státech EU nejsou. Dalším limitem je nitrátová směrnice limitující farmu maximálním množstvím 170 kg N/ha. Řešením by mohlo být podle farmáře opuštění systému dotací. „Byrokracie s tím spojená zabírá mnoho času. Dotace nejsou zdarma a stát chce každým rokem víc a víc,“ podotkl Wenzel Lobkowicz. Z hlediska marketingu se přiklání k přímému prodeji masa zákazníkům z domácí porážky, což je ale časově velmi náročné. „Ideální by pro nás bylo najít partnera, který by komunikoval se zákazníky,“ podotkl farmář. Uvítal by i zaměstnance, který by se postaral o mobilní kurník, který tu dříve také provozovali.
Pětiletý uhlíkový program
Pětiletý uhlíkový program pro ukládání uhlíku do půdy a obnovení krajiny prostřednictvím regenerativního zemědělství představil Václav Kurel, zakladatel projektu a generální ředitel Carboneg Group s. r. o. Regenerativní pastva, proti kontinuální, kdy dochází často k vypásání porostů a erozi půdy, významně zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Jejím zavedením lze prodloužit dobu, kdy má dobytek na pastvě dostatek rozmanité potravy, což vede ke snížení nákladů na přikrmování. Regenerativní pastva má svá specifika, zemědělec díky ní získá bohatší a pestřejší porost, ale také vyšší výnos a zlepšení kvality půdy a pastviny. Startupový projekt Carboneg má za cíl podporovat uhlíkové hospodaření (tzv. carbon farming) a zajistit spolupráci mezi zemědělci a firmami, které mají zájem o snižování CO2.
Smlouva s farmáři, kteří se zavážou hospodařit regenerativním způsobem, se uzavírá na pět let a je bez poplatků. Regenerativní zemědělství má pět základních principů: 1) minimalizace mechanického a chemického narušování půdy; 2) nepřetržité pokrytí povrchu půdy; 3) co největší rozmanitost rostlin, živočichů, hmyzu a půdní bioty; 4) udržování živých kořenů v půdě co nejdelší dobu; 5) využívání pastvy hospodářských zvířat. Zemědělci zapojení v Carboneg programu získávají finanční kompenzaci za každou tunu uloženého CO2 do půdy ve formě organické hmoty. To je možné jen díky bohatému půdnímu životu a funkční symbióze kořenů rostlin, hub a dalších půdních mikroorganismů. Program Carboneg přináší farmářům kromě finanční podpory také metodickou podporu a pravidelnou analýzu vzorků půdy. Vygenerované uhlíkové kredity z regenerativního zemědělství jsou v souladu s akreditací ISO 1464-2 a certifikací Gold Standard, o kterou aktuálně Carboneg usiluje.
Odměny pro farmáře
Zapojit se mohou konvenční i ekologické farmy s minimálně deseti hektary orné půdy nebo pastvin. Na stejném pozemku nesmí ale probíhat jiný uhlíkový program. V Carboneg programu lze využívat metody přímého setí nebo pásového zpracování půdy. Celoplošné zpracování půdy je možné maximálně do 10 cm. Snahou je mít stálý pokryv povrchu půdy nebo pestrý osevní postup včetně využití meziplodin. Vhodné je snížit množství minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin na minimum, případně provozovat regenerativní pastvu. Základní výše odměny pro farmáře v Carboneg programu je 250 Kč za tunu CO2/ha/rok, za hlubší regenerativní praxi navíc může farmář získat až 325 Kč/ha. Při důsledné aplikaci regenerativních principů je možné ukládat do půdy zhruba deset tun CO2/ha/rok. Farmář přitom dostane 80 % této částky (při nárůstu CO2) každoročně a 20 % po deseti letech. „Od roku 2025 usilujeme až o zdvojnásobení odměny pro farmáře, tedy 500 Kč za tunu CO2/ha/rok,“ podotkl Václav Kurel. V roce 2023 bylo v projektu Carboneg v ČR a na Slovensku zapojených 88 farem se zhruba 20,4 tisíci hektary půdy s meziročním přírůstkem 40 575 tun CO2. Zájemci o regenerativní hospodaření mohli letos v ČR zavítat celkem na osm polních dní Carboneg. Pro začínající farmáře v programu Carboneg nabízí mentoring od zkušených regenerativních farmářů, do kterého se mohou zapojit i další zájemci pro roli mentorů.
