
Původcem nakažlivého onemocnění je bakterie Corynebacterium pseudotuberculosis). Na mízních uzlinách podkožních, mléčné žláze i uvnitř těla zvířat se tvoří abscesy. Terapie je neúčinná, klinicky nemocná zvířata by se měla vyřadit stejně jako ta sérologicky pozitivní, hrozí nakažení mnoha zvířat celého stáda a konfiskace masa na jatkách. Možným řešením je autovakcína spojená s brakací klinicky nemocných zvířat. Nemoc je rozšířená po celém světě a u nás byla poprvé detekována před více než 20 lety (v roce 2003) a stále se šíří.
Rozšíření a klinika
O nemoci, jejím klinickém obrazu a možnostech tlumení přednášela doc. MVDR. Soňa Šlosárková , Ph.D. Nemoc se nazývá kaseózní lymfadenitida. O tomto onemocnění se dá říci, že je rozšířeno celosvětově. Například Austrálie, která je významných chovatelem ovcí, měla v roce 2003 prevalenci na úrovni 26 %. Stejně tak v Africe (Egypt) se popisuje prevalence u ovcí 23,30 % a 11 % u koz. V evropských zemích byla ve Švédsku séropozitivita v roce 2022 19,3 %, v Itálii 21, 85 ˇ, V Polsku byla v roce 2002 séropozitivita 62,5 % a v Rakousku roce 2010 séropozitiva u ovcí činila 2,8 % a u koz 37 %.
Rusko bylo jednou ze zemí, které začaly relativně brzy s eradikačními programy. Stejně tak eradikační program existuje v Nizozemsku i v Německu a přednášející předpokládá, že i v jiných zemích Evropy, anebo se velmi rychle do nich farmáři přihlásí. V ČR nejsou informace konkrétní, protože žádný národní screening zatím nebyl zaveden. Existoval pětiletý projekt VÚVeL financovaný Ministerstvem zemědělství. Jeho součástí byla práce týkající se výskytu CLA ve čtyřiceti chovech ovcí nebo koz, nebo v chovech s kombinací obou malých přežvýkavců. V těchto chovech byl zaznamenaná séroprevalence zhruba 35 %.
Signály z chovatelské veřejnosti bohužel spíš svědčí o tom, že tento výskyt nemoci se zatím rozhodně spíš zvyšuje, než by měl tendenci opačnou. Přednášející apelovala na chovatele, aby se tímto problémem nebo „neproblémem“ zabývali. Má zkušenost, že mnoho chovatelů nepřikládá vliv nebo důležitost tomuto onemocnění, protože nemají pocit, že by jim nějakým významným způsobem zasahovala do chovu. Nicméně jak se nemoc šíří, začíná je také limitovat. V situaci, kdy se u zvířat rozvine velké množství abscesů, kdy jsou umístěny v játrech, na ledvinách, ve svalovině, ale i na povrchu kůže, či na mléčné žláze. Potom zvířata se zhoršenou užitkovostí chovatelé předčasně vyřazují a nemusí ani vědět, že důvodem toho vyřazení je právě pseudotuberkulóza. Může se ale stát, že zvíře nebo jatečná zvířata budou na jatkách zkonfiskována právě pro abscesy.
Pseudotuberkulóza je neléčitelná. U chovatelsky cenných zvířat se mohou celkově podávat antibiotika, může se chirurgicky vyjmout absces a místo ošetřit výplachy antiseptiky. Ale absces se na stejném místě často opakuje. Proto není úspěšnost léčby příliš velká. Nemoc je navíc také zoonózou.
Vyřazování v chovech
O přímých zkušenostech s výskytem CLA a tlumením v chovech přednášel Ing. Vít Mareš (Svaz chovatelů ovcí a koz, z. s. ) Seznámil posluchače se situací v chovu ovcí a koz. U ovcí i koz se vyřazují sérologicky pozitivní zvířata ve sledovaných chovech, ale i zvířata s abscesy. Nicméně celé ozdravení chovů trvá celá léta.
V roce 2020 bylo u ovcí bylo 26,1 % sérologicky pozitivních zvířat, v roce 2021 18,5 %, v roce 2022 to bylo 15,3 % a v roce 2023 pak 12,5 %, v roce 2024 11, 2 %. Počty hodnocených zvířat s léty kolísaly (mezi 65 a 98). U koz tomu bylo ve stejných rocích 16 %; 4,55 %; 2,3 %; 6,45 %; 11,1 %.
Úspěch v tlumení?
O různých typech tlumení CLA v chovech malých přežvýkavců a jejich úspěšnosti mluvila MVDr. Zdenka Bezděková, Ph.D., terénní veterinární lékařka. Pro potvrzení diagnózy je třeba provést sérologické nebo mikrobiologické vyšetření. Mikrobiologicky se hodnotí 100% přímý důkaz z obsahu abscesů a sérologicky se vyšetřuje krev na přítomnost protilátek. Protože sérologický test nemusí být vždy 100%, je dobré opakovat test zvířat po pár týdnech znovu, a po půl roce opět. V ČR ho provádí pouze SVÚ Jihlava a VÚVeL Brno. Přestože MVDr. Bezděková terapii nedoporučuje, chovatelé s menším počtem zvířat na ní trvají. Dají se lokálně ošetřit abscesy jodovým přípravkem po dobu tří dnů a třetí den se do místa abscesu aplikují antibiotika a pak se nasadí celková léčba antibiotiky a kozy nebo ovce se izolují od stáda. Ale jakákoliv stresová situace vyvolá klinické projevy znovu. Jednou z možností, jak docílit zdravý chov je autovakcinace, která se vyrábí přímo z izolátů nakažených jedinců. Vakcinují se mláďata i dospělci. Nevýhodou je, že již nelze provést sérologické vyšetření, protože nejdou rozeznat postinfekční a postvakcinační zvířata. Vakcinují se matky asi 6 týdnů před porodem a vakcinace se provede za 2–3 týdny a revakcinuje a potom vždy za za šest měsíců znovu. Vakcinují se mláďata ve věku 8 týdnů a za 2-3 týdny se revakcinuje. Jatečná jehňata /kůzlata se už nevakcinují a chovná každý půlrok. Přes vakcinaci, která není všespásná, se občas v chovu objeví pozitivní zvíře, které musí být vyřazeno. Autovakcinace je jedinou metodou, jak docílit relativně zdravého chovu s minimální brakací. Pokud se navakcinuje pozitivní jedinec, nemoc se přesto klinicky projeví. Prevencí je sérologicky vyšetřit celé stádo a pozitivní jedince vyřadit, důsledně dodržovat uzavřený obrat stáda a každé pozitivní a nemocné zvíře vyřadit, Vyřazují se i mláďata pozitivních matek.
Přednášející by ráda chtěla chovatele podpořit, aby vytrvali při jakémkoliv tlumení (ozdravení) od CLA ve svém stádě. Musí se vydržet, i když je to dlouholetá záležitost. Jen zdravé stádo má odpovídající užitkovost a také udržitelnost.