Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Cesta k většímu zpracování zemědělských produktů
Rozhovor s nově zvoleným potravinovým ombudsmanem Jindřichem Fialkou
Aktuality a odborná sdělení
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Cesta k většímu zpracování zemědělských produktů
Rozhovor s nově zvoleným potravinovým ombudsmanem Jindřichem Fialkou
Aktuality a odborná sdělení
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Cesta k většímu zpracování zemědělských produktů
Rozhovor s nově zvoleným potravinovým ombudsmanem Jindřichem Fialkou
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Co si myslí v zahraničí
- Jana Velechovská
V nejnovějších výsledcích hodnocení udržitelnosti, které oznámila společnost EcoVadis, dosáhla firma Astronergy výjimečného skóre 86 bodů, čímž získala „platinové“ hodnocení na úrovni skupiny a stala se první společností v čínském fotovoltaickém průmyslu, která tuto certifikaci získala. Jedná se o nejvyšší ocenění v oblasti udržitelnosti udělované společností EcoVadis a řadí společnost Astronergy mezi 1 % nejlépe hodnocených firem na světě.
Aktuality a odborná sdělení
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Cesta k většímu zpracování zemědělských produktů
Rozhovor s nově zvoleným potravinovým ombudsmanem Jindřichem Fialkou
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Co si myslí v zahraničí
- Jana Velechovská
V nejnovějších výsledcích hodnocení udržitelnosti, které oznámila společnost EcoVadis, dosáhla firma Astronergy výjimečného skóre 86 bodů, čímž získala „platinové“ hodnocení na úrovni skupiny a stala se první společností v čínském fotovoltaickém průmyslu, která tuto certifikaci získala. Jedná se o nejvyšší ocenění v oblasti udržitelnosti udělované společností EcoVadis a řadí společnost Astronergy mezi 1 % nejlépe hodnocených firem na světě.
Aktuality a odborná sdělení
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.