Odborný partner
Úvodní přednášku si připravil doc. MVDR. Martin Faldyna, Ph.D. ředitel VÚVeL na téma „Je Aujeszkyho choroba znovu problém?“Původcem Aujeszkyho choroby je prasečí herpesvirus 1 (Suid herpesvirus 1 – SHV-1). Jedná se o obalený DNA virus z čeledi Herpesviridae. Přirozeným hostitelem a jediným rezervoárem jsou prasata (domácí i divoká), která jako jediný druh mohou nákazu přežít a stát se latentními nosiči. Pro ostatní savce (psy, kočky, vlky, lišky…) je infekce vždy smrtelná. Virus je ve vnějším prostředí značně odolný. Při teplotách kolem 4 °C dokáže přežít 5 až 7 měsíců. MVDr. Faldyna se zmínil i o historii nemoci. V roce 1813 docházelo v USA ke sporadickému úhynu býků za úporného svědění s názvem choroby Mad Itch, v roce 1902 došlo k izolaci původce a k experimentální infekci králíka s klinickými příznaky podobnými vzteklině s názvem Pseudorabies, která se stále v USA používá. U domácích prasat a u selat má nemoc klinické příznaky jako jsou horečka, dýchací problémy, průjem, zvracení, nervové příznaky, ataxie, křeče, paralýza pánevních končetin (psí posed), často úhyn. Odstávčata mají respirační příznaky, svalový třes a tzv. plovací pohyby. Dospělá prasata mají respirační problémy a poruchy reprodukce.
U divokých prasat Aujeszkyho choroba probíhá bez příznaků. U ostatních zvířat jsou nervové příznaky velmi intenzivní a při svědění často dochází k sebepoškozování, po paralýze hrtanu a výtoku slin, zvíře uhyne. Pokud jde o patologii, makroskopická záleží na postižených soustavách a do mikroskopické patří nehnisavá meningocefalitida (závažný, život ohrožující zánět mozkových plen (meningitida) a zároveň mozkové tkáně –encefalitida), degenerace periferních nervů, perivaskulární infiltrace (v okolí cév se hromadí zánětlivé buňky) a objevují se i intranukleární inkluzní tělíska (útvary uvnitř buněčného jádra, které představují hromadění virových částic).
Monitoring o šíření ACH
Výskyt Aujeszkyho choroby v ČR a v Evropě, historie, současnost, aktuální monitoring, jeho způsoby a výsledky popsal MVDr. Tomáš Jarosil, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat, SVS ČR. Jaké jsou důvody zájmu o Aujeszkyho chorobu? Ze strany SVS jsou důvody trvalé, neboť ACH patří mezi nebezpečné nákazy povinné hlášením a v ČR je ACH u domácích prasat úředně prostá. Přitom monitoring nemoci u domácích prasat je stanoven legislativou EU. U nás se musí zajistit prevence před zavlečením ACH do chovů domácích prasat o prasat divokých a monitoring u divokých prasat slouží pro získání informací o stavu a případném vývoji nákazy v této populaci. Zájem o ACH mají také chovatelé a veřejnost, ta se spíše podobá panice. Každoročně dochází k úhynům nakažených psů (hlavně loveckých) a koček. Probíhá monitoring výskytu ACH u divokých prasat a výsledky jsou zveřejňovány na webových stránkách SVS. Protilátky se vykazují pomocí sérologického vyšetření a virus PCR. Bohužel je odborná i laická veřejnost nedostatečně informována.
Žádnou paniku
Přednášející na závěr řekl, že není důvod k panice v souvislostí s nemocí. Aujeszkyho choroba (ACH) se v chovech domácích prasat u nás nevyskytuje a v populacích divokých prasat je ACH přítomna dlouhodobě. V současné době ale nedochází k šířeních ACH v populaci divokých prasat. Pozitivní průkaz protilátek znamená, že prase divoké se v průběhu života setkalo s virem ACH a reagovalo tvorbou protilátek, neznamená to ale, že každé prase aktuálně ACH šíří. Přesto je nezbytné dodržovat zásady biosekurity v chovech domácích prasat a předcházet možnému přenosu ACH na psy (zejména lovečtí psi) případně na další zvířata (kočky).
Jak snížit stavy
O managementu černé zvěře v období populačního nárůstu přednášel Ing. Jan Cukor, Ph.D., (Fakulta lesnická a dřevařská, katedra pěstování lesa, ČZU v Praze). Zmínil se o reprodukci divokých prasat a systému odlovu prasnic. Dospělá bachyně vrhne 6–10 selata za dobrých podmínek je více prasniček než kanečků. Bachyňky mohou být březí od 28 kg hmotnosti s malou velikostí vrhu (2–4 selat). Selata dosahují fyzické kondice pro zapojení do reprodukce již ve věku od 5 do 7 měsíců s ohledem na prostředí, resp. dostatek potravy (výjimky 16–19 kg). Prasata nejsou teritoriální, tlupu tvoří 2–70 zvířat příbuzných jedinců, ale pokud je struktura tlupy rozbita například lovem, tvoří tlupu nepříbuzní jedinci. Říje probíhá v listopadu/ prosinci a bachyně může mít ve vrhu selata různých kňourů (multipaternita). Následuje říje dospívajících bachyněk od března do zbytku roku. Nástrojem ke snížení populace černé zvěře je odlov dospělých bachyní. Loví se ale na podzim, kdy selata jsou již odrostlá a bachyně jsou prázdné. Je třeba i při lovu respektovat etiku.
Nejen divočáci, ale také šelmy
Co víme o Aujeszkyho chorobě u volně žijící zvěře bylo téma prezentace prof. MVDr. Jiřího Pikuly, Ph.D., (Fakulta veterinární hygieny a ekologie, oddělení chorob zvířat, zvěře, ryb a včel, VETUNI Brno). ACH je virová nákaza podléhající hlášení. Nemoc je schopna nakazit hospodářská a volně žijící zvířata. Prase divoké (případně domácí) je jediný druh, který přežívá nákazu, pro všechny ostatní druhy je nemoc smrtelná. Šelmy hynou během 24 až 72 hodin od nástupu kliniky. Klinickými příznaky jsou ztráta apetitu, snížená aktivita, výtok z nozder, horečka, nervové příznaky jako snížená citlivost a bolestivost, sebepoškozování zvířete, záchvaty křečí a úhyn.
Prasata žijí ostatní ne
O patogenezi a imunologii Aujeszkyho choroby přednášel prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc., z oddělení infekčních chorob a preventivní medicíny z VÚVeL Brno. Proč prase přežívá nákazu ACH? Prase je přirozeným hostitelem, virus nevyvolává masivní cytolýzu ve tkáních, má krátkou dobu virémie, pomaleji se šíří do CNS, vyvolává latentní infekci v gangliích a vytváří imunitu, která je schopna alespoň částečně kontrolovat infekci. Portálem vstupu je oronasální sliznice, virus se množí v epitelu horních cest dýchacích a lymfoidní tkáni. Virus dále proniká do nervových zakončení a šíří se retrográdním axonálním transportem, následuje infekce ganglií a šíření do CNS. U prasat je virémie slabá nebo přechodná, dominantní je neurální šíření. Klíčový rys je latence, virus perzistuje v neuronech. K jeho reaktivaci dochází při stresu (lov), porodu, transportu.
Aujeszky u masožravců
Zásadní rozdíl je ve fatální tzv. dead-infekci, protože virus se neadaptoval na tato hostitele a dojde k rychlé nekontrolovatelné neuroinvazi bez latence – zvíře hyne dřív. Ke vstupu dochází nejčastěji perorálně (syrové maso z prasete) nebo poraněním kůže při lovu (naháňce) kance. Dochází k masivní replikaci viru v CNS, pak dojde k selhání imunity. Vrozená imunita se nestačí uplatnit, protože virus je rychlejší, adaptivní imunita se nestihne plně rozvinout. Inkubace u masožravců trvá 1–3 dny, příznaky jsou intenzivní svědění, vokalizace, neklid a neurologické příznaky a k úhynu dojde 24–48 hodin po nástupu příznaků.
Kolik psů může uhynout?
MVDr. Jan Bernardy, Ph.D. (VÚVeL Brno) informoval o konsekvenci nákazy pro chovatele psů. V úvodu přednášky mluvil o biologickém paradoxu (latenci). Otázkou je, proč neumírá více psů, když je nakaženo každé třetí divoké prase. Je to proto, že virus se po infekci „schová“ do nervových ganglií. Jejím spouštěčem je stres, chlad, hlad, říje (chrutí) nebo intenzivní lov. Virus se reaktivuje a je vylučován pouze po dobu 10–14 dní a aktivně vylučuje virus jen 1–5 % prasat. Cesty nákazy jsou nejčastěji pozřením masa černé zvěře, vnitřností (při vývrhu), nervové tkáně, mízních uzlin divočáka, nebo přímým kontaktem se slinami, krví nebo nosním sekretem. Místy s vysokou náloží viru jsou mandle, plíce a nervová tkáň. U psa je inkubační doba obvykle 2 až 4 dny, dochází k intenzivnímu svědění, vedoucí až k sebepoškozování, dochází k hypersalivaci, ke změnám chování, apatii, křečím. Smrt nastává 24–48 hodin po projevení příznaků. Pro další výpočet použil přednášející umělou inteligenci a vychází, že podle jarních údajů za roky 2024/2025 bylo odloveno 193 554 kusů. Kdyby bylo 30 % kusů pozitivních, bylo by to 58 056 kusů. Z toho může být infekční 4–5 % zvířat, tedy 1742 ks (jen po 12 dní). Při naháňkách – společném lovu se psy se využívá v 15–30 % odlovů černé zvěře. Celkový počet loveckých psů v ČR je 29 563. Jen menší část z nich se na honu setká s prasetem (nízký odhad je 10 %, tedy 3000 psů. Binomický model říká, že při jednom kontaktu psa s infekčním divočákem je pravděpodobnost úhynu pěti psů a při trojím kontaktu to dělá 16 psů ročně atp. Mezi rozumná opatření patří omezení přímého kontaktu mezi psem a divočákem, vyvarovat se kontaktu s kadávery, vývrhy – vnitřnostmi nebo ulovenými divočáky. Dávat pozor na možnost kousnutí psa divočákem.
Vakcína pro psy funguje
Téma problematiky onemocnění psů doplnil MVDr. Mgr. Ladislav Pažout, ředitel vývoje, výroby, kontroly a jištění kvality, Dyntech a mluvil o vývoji unikátní dvousložkové vakcíny proti Aujeszkyho chorobě u psů. Experimentální vakcína s vysokým obsahem antigenu navozuje dostatečnou imunitní odpověď, a tím chráněnost zvířat při intramuskulárním způsobu infekce, a to i při vyšší čelenžní dávce viru (1000 LD 50). Při perorálním, a zvláště pak intranasálním způsobu infekce dochází k prolomení imunity a onemocnění zvířat již při čelenžních dávkách 100LD50.Intramuskulární složka (vysoké IgG) vakcíny nechrání při vysoké intramuskulární náloži (kousnutí divočákem) kombinace s intranasální složkou (lokální imunita Trm/IFN+ IgA), funguje při slizniční expozici, ale nemusí stačit při masivní parenterální náloži.
Každopádně nejlepší medicínou je prevence.
