Odborný partner
Podle poslance Evropského parlamentu Mortena Løkkegaarda (poslanecký klub Renew) jsou v unii příliš dlouhé lhůty pro schvalování a zastaralé předpisy pro chemikálie, což poškozuje konkurenční výhodu Evropy v odvětví biořešení. O rozhovor ho požádal webový portál Euractiv, který s ním hovořil také o významu biořešení a o opatřeních, která jsou podnikána k zajištění prosperity inovativních společností v Evropě.
Poslanec vysvětlil, že podniky z různých odvětví se potýkají s podobnými problémy týkajícími se regulace biořešení, produktů a technik využívajících k práci živé organismy namísto syntetických chemikálií. Je nyní na zákonodárcích, aby připravili rámce, které těmto společnostem nebudou bránit v dosažení konkurenčních ambicí.
Vraťme se k vaší práci na zprávě, kterou jste na tato témat vypracoval. Co jste si původně předsevzal?
Tato práce je podle mého názoru jedním z nejdůležitějších legislativních návrhů, které v tomto volebním období máme, protože biotechnologický sektor, konkrétně biořešení, je klíčem k uvolnění velkého potenciálu v ekonomice a na jednotném trhu. Musíme aktualizovat strategii a vytvořit zákon o biotechnologiích, abychom mohli tento program naplnit. Vycházíme z pozice s dobře rozvinutým průmyslem, ale potřebujeme, aby naši zákonodárci jednali!
Takže toto odvětví je v dobré pozici a nyní tu máme vaši první zprávu, která splnila vámi zmíněné cíle. Čeho byste řekl, že jste zatím dosáhli?
Nemáme jen jednu, ale několik zpráv. To jsou výchozí body pro další jednání s komisí. Zapojil jsem se z pohledu průmyslového výboru, ale měli jsme také podněty od zemědělského a zdravotnictví. V našem výboru jsme dosáhli širokého konsensu, zejména mezi zpravodajem a stínovými zpravodaji. V klub Renew se zaměřujeme především na rozsah. V tomto odvětví se za poslední čtyři nebo pět let událo tolik věcí, že je nezbytné zahrnout všechna relevantní odvětví. Biotechnologie se dnes netýkají jen léčiv, ale také potravinářství, zemědělství, průmyslových materiálů, stavebnictví a dalších oblastí. Pokud nezahrneme všechny, riskujeme, že v budoucnu vytvoříme nové problémy.
Když říkáte, že se snažíte vyhnout vytváření nových problémů, čemu se snažíte zabránit?
Snažíme se vyhnout situaci, kdy jsou některá odvětví zahrnuta a jiná ne, což by vedlo k nesrovnalostem. Vezměte si například zemědělství, pokud je nezapojíme, farmáři a celé odvětví kolem nich nebudou vědět, v jakém rámci fungují. To vede ke zmatku a chaosu. Například v Dánsku máme silný průmysl nových potravin s mnoha startupy. Potřebují vědět, v jakém legislativním rámci se nacházejí. Pro ekonomiku je klíčové, abychom to udělali správně.
Je možné najít společnou řeč s tolika odvětvími?
Ano, a řekl bych, že společným tématem napříč odvětvími je jejich obava ohledně doby schvalování. Rychlost uvedení na trh je klíčová. V mnoha odvětvích trvá schválení sedm až devět let. To není proveditelné, pokud chcete prosperující ekonomiku. Všichni čelí stejným zpožděním a regulační nejistotě.
Evropská koalice pro biořešení zveřejnila politická doporučení pro nový zákon. Zahrnuje aspekty, jako je regulace řešení na bázi mikroorganismů, modernizace předpisů pro nové potraviny a zrychlené schvalování biologických přípravků na ochranu rostlin. Zohlednili jste tyto oblasti?
Většina z nich ano, některé z těch zmíněných jsou již zahrnuty v legislativě. Shoda se týká detailů, většina parlamentních skupin chápe výzvy. Načasování je také skvělé, protože se nacházíme ve fázi po tak zvané Draghiho zprávě, kdy je potřeba jednat. Zásadním problémem je, že biotechnologie jsou stále regulovány chemickou legislativou, což neodpovídá pravidlům. Mnoho společností tvrdí, že potřebují právní rámec přizpůsobený biotechnologiím, a nepochybuji, že komise to vezme v úvahu.
Když už mluvíme o načasování, Dánsko bude předsedat EU. Jaká jsou vaše očekávání od biořešení během tohoto předsednictví?
Zpočátku panoval zmatek, protože jsme si mysleli, že zákon o biotechnologiích vstoupí v platnost ve třetím čtvrtletí roku 2025, ale teď to vypadá, že to bude v lednu 2026. Ale to je vlastně dobrá zpráva. Dává to dánskému předsednictví čas na přípravu, abychom se mohli v roce 2026 okamžitě pustit do práce s kompletním návrhem. Vím, že to bude pro Dánsko klíčová priorita, protože jsem součástí vládnoucí strany. Koncem podzimu máme také novou strategii pro biohospodářství.
EU již má strategii biohospodářství z roku 2018. V čem by se měla ta nová lišit?
Nová strategie je součástí širší ekonomické strategie druhé komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Zpočátku se o biotechnologiích v pověřovacích dopisech kandidátů na komisaře příliš nezmiňovalo, ale na poslední chvíli jsme prosazovali jejich zahrnutí. To bylo důležité k zajištění toho, aby biotechnologie byly součástí nové strategie. Jsem optimista a věřím, že komise v tom vidí ekonomický potenciál
Jakou roli bude hrát Evropský parlament od teď do ledna 2026? Jaká bude vaše role?
Budeme tvrdě tlačit. Budu se podílet na práci dánského předsednictví a budu se snažit být součástí diskuse, pokud jde o identifikaci našich preferencí a vyjednavačů. Musíme zajistit, abychom byli jednotní, až bude návrh na stole. Také se zaměříme na to, abychom zajistili soulad nové strategie, která se očekává koncem podzimu, se zákonem. Do ledna příštího roku je třeba připravit mnoho věcí, a to jak politicky, tak prakticky.
Zbývají ještě nějaké výzvy, které musíme do té doby vyřešit?
Jednou z výzev je zajistit, aby strategie i zákon byly v Komisi dobře zakotveny. Její současná struktura dává některé, ale ne všechny odpovědi na otázku, kdo je za ni nakonec zodpovědný. Vzhledem k horizontální struktuře komise se několik komisařů dělí o odpovědnost napříč oblastmi. Tato otázka by mohla způsobit zpoždění. Abychom se takovým zpožděním do lednu 2026 vyhnuli, musíme to s komisí politicky vyřešit. Tohle je pro mě pořád otazník, ale věřím, že se to brzy vyřeší.
Který komisař by měl tuto legislativu prosadit?
Myslím, že by se měl zapojit i místopředseda komise Stéphane Séjourné, který je zodpovědný za prosperitu a průmyslovou strategii. Jde o klíčové odvětví a mít v komisi viceprezidenta by znamenalo velký rozdíl proti současnému stavu.
