hlavička webu

Budoucnost mají úsporná řešení

Budoucnost v zemědělství mají taková řešení, která přinesou úspory. K nim se řadí zejména moderní technologie, jako je precizní zemědělství a podobně. Je třeba se soustředit také na šlechtění nových plodin, které jsou odolnější k dopadům klimatické změny. K tomu by mohly být využívány právě i nové genomické metody. Uvedla to mimo jiné předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém video projevu na nedávné konferenci o budoucnosti zemědělství, kterou pořádala Evropská lidová strana a zúčastnilo se jí přes 800 zemědělců z celé Evropy.

Předsedkyně Evropské komise poukázala na to, že právě zemědělci jsou nejvíce postiženou skupinou obyvatelstva, na kterou dopadají klimatické změny. „Chceme však chránit biodiverzitu. Zároveň chceme také hledat řešení, která by ochránila zemědělskou produkci,“ sdělila a vyzvala k vedení strategického dialogu. Von der Leyenová ve svém příspěvku rovněž zmínila problémy s vlky, které mají mnozí evropští farmáři. Tuto otázku je podle ní třeba také řešit.  Předseda skupiny EPP a europoslanec Manfred Weber poukázal na to, že zemědělce je třeba více zapojit do rozhodování o budoucnosti Evropy. „Musíme je respektovat, zajistit jim důstojné živobytí, přestat je zatěžovat novou byrokracií a konečně ocenit strategický význam produkce potravin v Evropě,“ konstatoval. Ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že bude nezbytné zajistit udržitelnou a konkurenceschopnou produkci potravin v rámci EU. „Silná společná zemědělská politika (SZP) jak z environmentální, tak z ekonomické a sociální perspektivy bude v tomto ohledu hrát zásadní roli,“ konstatoval. Podle něj proto také pro další programové období musí být zabezpečen adekvátní rozpočet SZP. Z dosavadních zkušeností provádění SZP podle Výborného vyplývá potřeba jednodušších pravidel, dostatečné flexibility při její implementaci, s důrazem na zajištění finanční stability zemědělců a farmářů a ambiciózní environmentální profil. „Obecně platí, že snižování byrokratické zátěže je vysoce aktuální. Je to velký úkol, abychom dokázali s každým novým nařízením, směrnicí a legislativním návrhem nepřidávat nové administrativní zátěž, ale dokázali ji naopak snižovat. Farmáře potřebujeme mít na poli, nikoliv u počítače, kde vyplňuje tabulky nebo formuláře,“ prohlásil český ministr. Také chorvatská ministryně zemědělství Marija Vučkovič se mimo jiných postavila za zjednodušení zemědělské politiky tak, aby zemědělci mohli vyrábět potraviny. Podle ní je třeba dosáhnout férové podmínky a zabránit snížení konkurenceschopnosti.

Výborný poznamenal, že podpora zemědělců by měla být více zaměřena na intervence, cílené na adaptaci na změnu klimatu a zmírnění dopadu těchto změn. Příkladem může být využití moderních technologií v rámci precizního zemědělství, postupy pro zadržení vody v krajině, nebo šetrné hospodaření na půdě. „Půda je bohatstvím, které jsme zdědili od našich dědů a nezničenou bychom ji měli předat dalším generacím,“ podotkl. Výborný rovněž připomněl bezprostřední dopady klimatické změny, jako byly požáry ve Slovinsku a Řecku a sucho ve Španělsku a dalších místech. „Musíme na klimatickou změnu reagovat, nic jiného nám nezbývá,“ dodal. Na konferenci také zaznělo, že je nezbytné, aby zemědělci měli dostupné nástroje, jak řešit otázku dopadu klimatických změn a zároveň zabezpečit produkci dostatečného množství potravin a neztratit konkurenceschopnost. Podle účastníků je třeba, aby se investovalo do výzkumu a vývoje a do environmentálních technologií.

Zajištění potravinové bezpečnosti

Debatovalo se i o potravinové bezpečnosti. „Evropská unie je dnes soběstačná a není závislá na dovozu potravin, přesto je nutné o potravinové bezpečnosti nejen hovořit, ale brát její zajištění vážně. Krize, kterými jsme v posledních letech prošli, a jejich důsledky logicky budí obavu o to, abychom byli schopni i do budoucna produkovat dostatek kvalitních a cenově dostupných potravin. Potravinová bezpečnost, tedy dostatek našich vlastních kvalitních potravin, to je oblast, na kterou se musíme strategicky zaměřit,” uvedla při této příležitosti europoslankyně Michaela Šojdrová, která je členkou Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). Někteří řečníci vyzdvihli i problematiku dovozu potravin ze třetích zemí, kde jsou jiné podmínky pro jejich produkci. Jeden z francouzských účastníků poukázal na dohodu o volném obchodu s Mercosurem. „To znamená, že se budou dovážet produkty z jižní Ameriky, které nebyly vyprodukovány v souladu s podmínkami Evropy. To má katastrofální dopad na biodiverzitu,“ prohlásil. Poslanec polského Parlamentu poznamenal, že zemědělství samotné pomáhá řešit klimatické hrozby. Je totiž součástí oběhového hospodářství, uzavřeného kruhu. Může si například samo vystačit s vlastní výrobou energie a tuto energii může dodávat i jiným odvětvím, při její produkci může využívat vítr, solární panely, nebo i zemědělský odpad. „Zemědělství by nemělo být viděno pouze jako odvětví které produkuje potraviny, ale i energii,“ konstatoval. Švédský ministr pro záležitosti venkova a infrastruktury Peter Kullgren připomněl tlaky na snižování stavů skotu. Podle něj poslední studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) ukázala, že například Švédsko má stejný objem emisí způsobených krávami jako před 100 lety. Podle něj nelze tedy říct, že to jsou primárně krávy, které pohání globální oteplování. Zástupci německé zemědělské asociace poznamenali, že navzdory státní podpoře mají nízké příjmy. Nedokážou vytvořit dostatek přidané hodnoty, státní podpora podle nich není dostatečná. Stát by podle nich měl více pomáhat ne pomocí půjček, ale pomocí finančních podnětů. Za problém považují, podobně jako další zemědělci, nedostatek pracovníků, kteří by se chtěli zapojit do tohoto oboru.

Je třeba řešit patovou situaci

Jak se uvedli ve svých závěrech organizátoři konference, je třeba se zasazovat o podporu zemědělců tak, aby používali méně vstupů, jako jsou pesticidy, hnojiva a antibiotika a podobně. Podle nich SZP je v tom musí podporovat prostřednictvím ekorežimů a agroenvironmentálních programů, které podporují inovace, ale také poradenského systému pro zemědělce. „Plně podporujeme cíl snížit používání těchto vstupů v zemědělství, protože je to výhra pro životní prostředí, spotřebitele i zemědělce. K tomu může přispět právě precizní zemědělství a zvýšení efektivity založené na datech,“ uvedli. Podle nich však nyní není vhodná doba na ohrožování potravinové bezpečnosti v Evropě. „Proto odmítáme návrh o udržitelném používání pesticidů, protože zvolené cíle snižování emisí jednoduše nejsou proveditelné a návrh nenabízí zemědělcům schůdné alternativy. Stejně tak odmítáme navrhovaný zákon o obnově přírody,“ sdělili zástupci skupiny EPP s tím, že v mnoha regionech nebo členských státech vedlo provádění stávajících právních předpisů v oblasti ochrany přírody k byrokratické noční můře a patové situaci v plánování, což ohrožuje hospodářskou životaschopnost venkovských oblastí, zajišťování potravin, výrobu energie z obnovitelných zdrojů, klíčovou infrastrukturu a podobně. Komise by měla podle závěrů konference nejprve pomoci členským státům prolomit zmíněnou patovou situaci. „A rozhodně odmítáme jeho cíl vyřadit deset procent zemědělské půdy z produkce, protože to by bylo v současném kontextu nezodpovědné,“ zdůraznili ve svých závěrech s tím, že stávající výjimky z režimu podmíněnosti SZP by měly být rozšířeny, aby bylo možné využívat více půdy k produktivním účelům s cílem řešit potenciální nedostatek. „Naléhavě žádáme o vytvoření obrovského investičního balíčku pro výzkum a inovace, který bude jedinou cestou k udržitelnějšímu a odolnějšímu zemědělskému odvětví. Velký potenciál vidíme například ve využití nových šlechtitelských technik k vývoji odolnějších rostlin, které vyžadují méně pesticidů, méně hnojiv a méně vody. Požadujeme nový legislativní rámec, který by zajistil, že tato inovativní technologie bude moci být v EU využívána, což by také stimulovalo výzkum, investice a pracovní místa,“ stojí v závěrech konference. V závěrech zmínili i určité možnosti v diverzifikaci příjmů zemědělců a zároveň přínosu pro životní prostředí prostřednictvím dobrovolného, tržně založeného uhlíkového zemědělství. „Je třeba se zasadit o udržitelné, na budoucnost orientované, inovativní a konkurenceschopné odvětví, které produkuje bezpečné, vysoce kvalitní potraviny v dostatečném množství a udržitelnou energii, jako je biomasa, jak je zajištěno směrnicí o obnovitelných zdrojích energie, a zároveň reaguje na výzvy a společenské obavy týkající se životního prostředí, změny klimatu a dobrých životních podmínek zvířat,“ dodali zástupci skupiny EPP.

Vetrolam F1
Moderní větrolamy proti erozi
Vědci Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU) se zaměří na obnovu větrolamů, jejich...
2
Pásové střídání plodin
V České republice je asi 50 % zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, protože leží na svazích. Při prudkých...
Výběr z příspěvků