Zatímco použití antibiotik je v Evropě již dlouhou dobu přísně regulováno kvůli minimalizaci rizik antibiotické rezistence u lidí, farmakologické používání oxidu zinečnatého bylo běžnou praxí. Nutriční potřeba zinku u selat po odstavu se pohybuje mezi 80 a 100 ppm, ale vysoké dávky (2000 ppm a vyšší) mohou potlačit růst bakterií a zmírnit nebo zabránit průjmu. Nejčastěji se využívá oxid zinečnatý v dávce 2500–3000 mg/kg diety.
Drtivou většinu zinku nedokáže organismus využít a ta odchází z těla ven. V rámci agroekosystémů pak zinek může narušovat biodiverzitu. Hromadí se také v játrech zvířat a v povrchové vodě. Hlavním důvodem této změny jsou obavy o životní prostředí, přičemž selaty vylučovaný zinek se může prostřednictvím hnoje dostat do půdy, kde může zhoršit vstřebávání dalších stopových prvků, například železa, což se negativně promítne do syntézy chlorofylu rostlinami. Tato skutečnost byla jedním z hlavních důvodů, proč jsou vysoké dávky zinku v krmných dávkách pro selata od roku 2022 zakázány.
Od června roku 2022 je v Evropské unii používání zinku pro selata omezeno na 150 ppm celkového dietního zinku a chovatelé prasat spolu s výzkumem hledají nové strategie pro prevenci bakteriálních infekcí a průjmů selat.
Na Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně se v posledních pěti letech věnují náhradě antibiotik a zinku pomocí využití nanotechnologií a přírodních látek. Za tímto účelem využívají kupříkladu éterické oleje. Pracují na vývoji unikátní nanokapsle, která má schopnost dopravit účinnou látku přímo na místo určení (tenké střevo) a tam ji v definovaných podmínkách uvolnit.
Jak dodal doc. Ing. Pavel Horký, PhD., vedoucí zmíněného projektu, „jakákoli náhrada antibiotik, nebude tak efektivní jako samotná antibiotika. V součtu se tak bude jednat o soubor systémových opatření, která do sebe musí dobře zapadnout.“
„Chov prasat projde v následujících letech malou revolucí. Jednak stále bude pokračovat genetický pokrok. Na scénu již dnes přichází nové technologie založené na Průmyslu 4.0. Zvířata budeme chovat v konceptu tzv. chytré farmy, kde budou třeba pouze minimální zásahy lidské práce,“ předpokládá doc. Pavel Horký.
