Odborný partner
Za rozvojem recirkulačních akvakulturních systémů (RAS) v posledním desetiletí stojí technický pokrok, ale zejména pak sílící tlak na ochranu životního prostředí z hlediska kvality vody. Tato alternativa intenzivního chovu ryb je nerozšířenější v USA, Izraeli, Nizozemsku nebo Dánsku, ale v posledních letech je velmi populární i v Polsku. Také několik málo provozovaných farem u nás prokázalo jejich ekonomickou efektivnost a nastínily, jak by domácí producenti rybího masa mohli zajistit nabídku čerstvých sladkovodních ryb během celého roku.
Jak to funguje
Prostřednictvím moderních technologií recirkulační akvakulturní systémy umožňují dosáhnout v omezeném prostoru vysokou intenzitu produkce. Přitom nejsou vůbec náročné na spotřebu vody, protože ta v chovných nádržích neustále cirkuluje.
Zařízení tvoří chovné nádrže a jednotka na čištění (mechanickou a biologickou filtrací) a úpravu fyzikálně chemických vlastností vody (obsah ve vodě rozpuštěného kyslíku, pH, teplota vody) a dezinfekci (ÚV lampami, ozónem).
Do nádrží přiváděná hygienicky nezávadná voda (většinou podzemní) se musí ohřívat. K tomu účelu se využívají různé zdroje – od topidel na fosilní paliva, přes plynové a elektrické agregáty a tepelná čerpadla až po solární systémy a bioplynové stanice. Vzhledem k rozšíření bioplynových stanic v domácích zemědělských podnicích se tak nabízí úvaha, že by se akvakultury založené na recirkulaci vody mohly stát součástí agrární velkovýroby.
V uzavřených recirkulačních systémech se za účelem tržní produkce chovají například sumeček africký, sumec velký, candát obecný, okoun říční, pstruh duhový, siven americký, jeseter ruský a sibiřský, vyza velká či úhoř říční. Mohou ale posloužit například i při komorování násadového materiálu. Na projektu kombinujícím odchov kapra v rybnících a recirkulačních akvakulturách usilovně pracují odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s firmami Agrico, s. r. o. Třeboň a Rybářství Nové Hrady.
Kombinovaný odchov kapra v rybnících a RAS
Kapr obecný je celosvětově nejvíce chovanou rybou a představuje bezmála šest procent produkce akvakultury s odhadovaným ročním objemem blížícím se čtyřem miliónům tunám. V Evropě jsou největšími chovateli Česká republika, Polsko, Maďarsko a Německo, přičemž drtivá většina vyprodukovaného kapra pochází z rybniční akvakultury, s níž je ale spojené riziko velkých ztrát během komorování juvenilních ryb v zimním období. Nejistotu v zajištění násadového materiálu na jaře a s tím spojené komplikace ohledně plánování produkce by mohly vyřešit recirkulační akvakulturní systémy.
„Klíčové problémy v odchovu kapra řešíme v projektu nazvaném Podpora přezimování a růstu kapra s využitím recirkulačních akvarijních systémů a efektu kompenzačního růstu, který v rámci operačního programu rybářství na období 2021 až 2027 spolufinancuje Evropská unie. Na úvod je však třeba konstatovat, že recirkulační systémy jsou energeticky i provozně náročné. Významnou nákladovou položkou je krmení, atak hledáme alternativy, jak provoz zlevnit. Dílčí výsledky ukazují, že cesta ke snížení nákladů na krmiva by mohla vést přes optimalizaci krmné strategie spočívající ve snížení množství a obsahu makronutrientů krmiva a ve využití kompenzačního růstu v rybničním odchovu. Restrikcí krmiva lze uspořit až 50 % nákladů. A co se týká toho, co máme před sebou, na jaře vysadíme kapří násadu do připraveného rybníka, který prošel zimováním. Tímto opatřením jednak dochází k provzdušnění dna a lepší mineralizaci živin, jednak k eliminaci rybích patogenů, ale také invazních druhů ryb (například střevlička východní) a nežádoucích rostlin. V rybničním prostředí pak u ryb budeme jednou měsíčně monitorovat růst, příjem potravy, zdravotní stav a stresové ukazatele z odebraných vzorků krve. Finální zhodnocení, včetně ekonomické bilance je naplánované při podzimním výlovu ryb z výtažníků,“ konstatoval u příležitosti Dne otevřených dveří ve společnosti Agrico, s. r. o., Třeboň, doc. Ing. Vlastimil Stejskal, Ph.D., z Fakulty rybářství a ochrany vod.
Jak ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař uvedl, recirkulační systém je řešením, jak mít komorování ryb pod kontrolou, a navíc s minimálními ztrátami. Současně konstatoval, že aklimatizace násadových ryb z recirkulačního systému do rybničního prostředí probíhá velmi dobře.
