Odborný partner
Polním dnem účastníky tradičně provázel prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., vedoucí Demonstračních a experimentálních pracovišť (DEP) FAPPZ. „Trvalá spolupráce s praxí a praktická výuka studentů naší univerzity jsou vysoce ceněné i mezinárodními evaluačními panely,“ řekl v úvodu prof. Ing. Josef Soukup, CSc., děkan ČZU.
Dlouhodobý pokus s výživou
Dlouhodobý pokus zaměřený na změny ve výživě rostlin, běží na demonstračním pozemku ČZU již od roku 1996. Pokus zahrnuje rotaci ozimé pšenice, jarního ječmene a brambor a sleduje vliv organických hnojiv (chlévský hnůj, čistírenské kaly) i minerální výživy. Podle Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., lze pozorovat za bezmála 30 let významné rozdíly mezi hnojenými a nehnojenými variantami, přestože hospodaří na nejúrodnější půdě – černozemi. V letošním roce se vzhledem k příznivému počasí neprojevily vizuální rozdíly mezi nehnojenými a intenzivně hnojenými variantami. Dlouhodobé průměry však ukazují, že zatímco nehnojená pšenice (odrůda Reform) dosahuje průměrných výnosů kolem 6–7 t/ha (u dříve pěstované odrůdy Alana to bylo zhruba 4,5 t/ha), hnojené varianty dosahují běžně 8,5 t/ha. Před dvěma lety díky ideálním pěstebním podmínkám výnos dokonce přesáhl 11 t/ha. Zásadní rozdíl je však v kvalitě zrna. U nehnojených variant chybí v zrnu dostatečné množství N-látek, a pšenice proto nedosahuje potravinářské jakosti. Zatímco na začátku pokusu se obsah dusíkatých látek u pšenice pohyboval kolem 13–14 %, v současnosti na hnojených variantách klesl zhruba na 12 %, u nehnojené varianty pod 10 %. Zajímavé výsledky přináší hnojení čistírenskými kaly, které jsou dobrým zdrojem síry a hořčíku, ale je nutné sledovat i potenciální rizikové prvky. Ing. Černý popsal také pokus s monokulturním pěstování kukuřice, který na demonstračním pozemku ČZU probíhá již 33 let. Rostliny hnojí stupňovanými dávkami dusíku a testují také výživu pomocí čistírenských kalů. Důležité je přizpůsobit výživu podmínkám, neboť vysoké dávky dusíku (např. 240 kg/ha) nemusí být při limitující vláze využitelné.
Boj proti plevelům
Jedním z aktuálních problémů v rostlinné výrobě je rostoucí rezistence plevelů vůči herbicidům, zejména v širokořádkových plodinách, jako je cukrová řepa. Jak vysvětlila doc. Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., testování rezistence plevelů zahajují na základě informace od zemědělců o neúčinnosti herbicidů. Po vyloučení aplikačních chyb provádí screening vypěstovaných rostlin ze semen, aplikují doporučené a následně i dvoj- až čtyřnásobné dávky herbicidu, aby zjistili přítomnost a sílu rezistence. Následně v laboratoři testují, zda je rezistence způsobena změněným metabolismem rostliny, nebo mutací v místě účinku herbicidu. V letošním roce se zaměřili na rezistentní laskavce a merlíky, které představují velký problém zejména v herbicidně tolerantních cukrovkách v systému Conviso Smart.
Pro efektivnější boj proti plevelům a šetrnější přístup k životnímu prostředí vyvíjí odborníci z FAPPZ ČZU snímkovací zařízení, které v kombinaci s umělou inteligencí dokáže rozlišovat plodiny od plevelů a dokonce i jednotlivé druhy plevelů mezi sebou. Jak uvedl Ing. Pavel Hamouz, Ph.D., zařízení pořizuje speciální snímky zahrnující nejen RGB spektrum, ale také blízkou infračervenou oblast (NIR spektrum), kde rostliny vykazují vysokou odrazivost. Cílem je vytvořit modely umělé inteligence, které by bylo možné zabudovat do robotických platforem pro mechanické odstraňování plevelů nebo selektivní bodové postřiky. To by umožnilo neošetřovat vzácné nebo méně konkurenceschopné druhy plevelů, což má významný ekologický přínos. Nejnáročnější částí procesu je anotace, tedy označování a klasifikace rostlin na fotografiích, protože chybovost nad 3–5 % může zhatit celý model. Vyvíjený systém má v současnosti 95% úspěšnost rozpoznání, a to s databází asi 150 000 anotovaných objektů. Zatímco rozpoznávání druhů trav je kvůli absenci detailů (ouška, jazýčky) obtížnější, širší spektrum dvouděložných plevelů je rozpoznáváno velmi dobře. Původně byl projekt zaměřený na zeleninu (zelí, cibule), ale do budoucnu je v plánu rozšíření pokusů i na polní širokořádkové plodiny, jako je cukrovka, kukuřice a brambory.
Herbicidní ošetření kukuřice
Prof. Jursík účastníkům představil herbicidní pokusy v kukuřici. Testují kombinace herbicidů, které účinně regulují široké spektrum plevelů, včetně problematických druhů, jako jsou ježatka nebo bér. Jak připomněl, důležitá jen nejen finální účinnost herbicidu, ale i to, jak rychle plevele přestanou konkurovat plodině o vodu, což je kritické zejména v suchých letech. Varianty s časně postemergentním ošetřením (C-post) proto bývají nejvýnosnější, jelikož se minimalizuje ztráta vody způsobená plevely. Dlouhodobé používání určitých herbicidních kombinací však zvyšuje selekční tlak na vývoj rezistentních populací plevelů, jako jsou laskavce, merlíky nebo ježatka.
Na demonstračním pozemku na Suchdole testuje Ing. Josef Kučera techniky pásové aplikace herbicidů v kukuřici, kde lze dosáhnout až 60% snížení spotřeby přípravků proti plošné aplikaci. Tato technologie v kombinaci s mechanickým plečkováním může zvýšit výnos zrna až o 2 t/ha. Prof. Ing. Josef Hakl, Ph.D., se zabývá využitím pícnin na orné půdě. V pokusu zkouší mimo jiné využití mulče z vojtěšky v kukuřici jako ochranu proti plevelům a pro zadržování vláhy. Praktická aplikace takového mulče je však zatím náročná a ekonomicky neověřená.
