Nejvyšší podíl ploch ekologického zemědělství v rámci celkové zemědělské půdy byl v Rakousku (26 % v roce 2020), Estonsku (23 % v roce 2021) a Švédsku (20 % v roce 2021). Naproti tomu podíl ekologického zemědělství bylo v roce 2022 v pěti zemích EU nižší než 2021, přičemž nejnižší podíl byl v Bulharsku (1,7 %) a na Maltě (0,6 %). V EU to znamená více než 9,5 milionu hektarů využívaných pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2021.Mezi lety 2012 a 2021 se podíl využívané zemědělské půdy využívané pro ekologické zemědělství zvýšil téměř ve všech zemích EU.
Miliony kusů zvířat
Kolem 75 milionů kusů skotu ze stáda EU, které činí 7,6 milionu kusů skotu v EU (tedy 6,2021 %) bylo chováno ekologickými metodami. Ekologické zemědělství se v České republice a vyznačuje se především extenzivním chovem skotu (hlavně masných plemen), koz a ovcí spíše v méně příznivých zemědělských oblastech na pastvinách a jiných TTP.
Celková plocha
Celková plocha ekologického zemědělství v EU činila v roce odhadem 15,9,2021 milionu hektarů (ha) oproti 14,7 milionu hektarů v roce 2020. V EU došlo k rychlému a prudkému rozšíření ekologických oblastí: mezi lety 2012 a 2021 došlo k nárůstu o 6,5 milionu hektarů, což odpovídá nárůstu o 68 %. Celková plocha ekologického zemědělství je součtem „plochy v přechodném období“ a „certifikované plochy“. Předtím, než může být oblast certifikována jako ekologická, musí projít procesem přeměny, který může trvat 2–3 roky v závislosti na plodině. Údaje o plochách „v přechodu“ proto naznačují možnou změnu do plně certifikovaných oblastí. Jedním z hlavních cílů strategie Evropské komise „od zemědělce ke spotřebiteli“ (FTF) je podpořit rozvoj oblastí ekologického zemědělství. Francie měla v roce 2 8,2021 milionu hektarů půdy využívané pro ekologickou zemědělskou produkci, což je nejvíce ze zemí EU. Následovalo Španělsko s 2,6 miliony hektarů ekologické plochy, Itálie s 2,2 miliony hektarů a Německo s 1,6 miliony hektarů. Tyto čtyři země EU v roce 2021 dohromady představovaly téměř tři pětiny celkové plochy EU pro ekologickou produkci: Francie (17,4 %), Španělsko (16,6 %), Itálie (13,7 %) a Německo (10,1 %). Mezi lety 2012 a 2021 se zemědělská plocha využívaná pro ekologické zemědělství zvýšila téměř ve všech zemích EU. V Portugalsku a Chorvatsku se tato oblast v tomto období téměř zečtyřnásobila, což je nejprudší tempo růstu v rámci EU. Ekologická plocha představovala v roce 2021 přibližně jednu desetinu využívané zemědělské půdy EU. Mezi lety 2012 a 2021 se podíl celkové ekologické plochy na celkové využívané zemědělské půdě EU zvýšil z 5,9 % na odhadovaných 9,9 %. Země s nejvyšším podílem ekologických zemědělských ploch v rámci celkové zemědělské půdy v roce 2020 byly Rakousko (26 % v roce 2020), Estonsko (23 % v roce 2021) a Švédsko (20 % v roce 2021). Portugalsko, Itálie, Finsko, Česko, Lotyšsko, Dánsko, Slovinsko, Španělsko a Řecko nad 10 % v roce 2021.
Téměř ve všech zemích EU byla certifikována převážná většina ploch ekologických plodin. Údaje pro Německo a Rakousko o ekologických plochách se nedělí na plochy „v přechodném období“ a „certifikované ekologické“; Uvádí se pouze celková organická plocha. Více než 90 % ploch ekologických plodin bylo v roce 2021 vykázáno jako certifikovaných ve Švédsku, Nizozemsku, Česku a Estonsku. Dalších 18 zemí mělo podíl „certifikovaných ekologických“ ploch mezi 70 % a 90 % plochy ekologických plodin. Nejnižší podíl certifikovaných oblastí byl zaznamenán na Maltě (66,7 %), Rumunsku (59,6 %) a Portugalsku (33,4 %), což podtrhuje potenciál pro další růst certifikovaných oblastí v těchto zemích v nadcházejících letech.
Zaměření ekologické produkce v zemích EU se velmi liší
Oblast zemědělské produkce je rozdělena do tří hlavních typů využití: plodiny na orné půdě (zejména obiloviny, kořenové plodiny, čerstvá zelenina, zelené krmivo a průmyslové plodiny), trvalé travní porosty (pastviny a louky) a trvalé kultury (ovocné stromy a bobule, olivové háje a vinice). Plocha ekologických plodin na orné půdě představovala (rok 2021) ve 14 zemích EU více než polovinu celkové ekologické zemědělské plochy. Naproti tomu ekologické pastviny a louky představovaly více než polovinu celkové plochy ekologického zemědělství v 10 zemích EU.I když plochy s ekologickými trvalými kulturami nepředstavovaly většinu celkové ekologické zemědělské plochy v žádné zemi , ve 20 zemích EU stále představovaly více než 5 %. Ekologické plodiny na orné půdě představovaly převážnou většinu ekologických zemědělských ploch ve Finsku (99,1 %), Dánsku (83,1 %) a Polsku (78,6 %). To bylo v ostrém kontrastu s Českem, Irskem a Slovinskem, kde asi 80 % jejich celkové ekologické zemědělské plochy tvořily ekologické pastviny a louky.
Ve všech zemích EU představovaly ekologické trvalé kultury nejnižší podíl těchto tří hlavních kategorií využití půdy na celkové ekologické ploše. V 15 zemích EU představovala méně než 5 % celkové ekologické plochy. Nicméně plocha trvalých ekologických kultur na celkové ploše ekologických produktů přesáhla 20 % v Itálii, Bulharsku a Španělsku a na Kypru a Maltě téměř 40 %.
Ekologicky chovaný skot
Stále větší počet skotu, ovcí a koz je chován ekologickými metodami. Pasoucí se hospodářská zvířata jsou skot, ovce a kozy. Například o něco více než jedna třetina ovcí a koz v Lotyšsku (36 %) a Rakousku (34 %) byla chována podle metod ekologického zemědělství. Podobně téměř jedna třetina (31,5 %) skotu v Řecku. Nejvyšší podíl ekologicky chovaných dojnic mělo také Řecko (23 %), Rakousko (22 %) a Švédsko (19 %) a samozřejmě Česká republika. Podíl ekologicky chovaných prasat byl mnohem nižší, nejvyšší podíl byl ve Francii (3,8 %) a Dánsku (3,7 %). V České republice se ekologicky dojnice chovají v menší míře, ale dodává se biomléko.
