hlavička webu

Principy analýzy životního cyklu

Profesor Coen Smits z Nizozemska, globální ředitel pro udržitelnost ze společnosti Throw Nutrition (Nutreco) přednesl na semináři Spolku pro komodity a krmiva metody výpočtu analýzy životního cyklu v rámci uhlíkové stopy (LCA) a představil příležitosti pro snížení uhlíkové stopy.

„Zemědělci a výrobci potravin jsou stále více konfrontováni s vyššími nároky na udržitelnost. Témat je široká paleta – týkají se animal welfare, spotřeby antibiotik, emisí skleníkových plynů (Green House Gas emisions – GHG), acidifikace a eutrofizace, biodiverzity, odlesňování planety a bezpečnosti krmiv a potravin. My si rozebereme podrobněji pouze jedno z nich, a to je otázka emisí skleníkových plynů,“ začal svou přednášku Coen Smits a vysvětlil smysl redukce skleníkových plynů:

Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), jeho koncentrace v atmosféře roste především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli. Dalšími významnými skleníkovými plyny jsou metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu hospodářských zvířat a oxid dusný (N2O).

Ale potenciál globálního oteplování není stejný pro každý skleníkový plyn. Nejsilnější efekt mají halogenderiváty uhlovodíků, veřejnosti dobře známé jako freony, ale není jich v atmosféře tolik, aby měly takový význam (2 %). Nejvíce je oxidu uhličitého, který se na celkovém skleníkovém efektu podílí 76 %, druhý je metan s 16 %.

Světoví lídři se zavázali ke snížení emisí skleníkových plynů ve snaze udržet nárůst globální teploty v tomto století pod 2 °C, nejlépe pod 1,5 °C. K zastavení klimatické změny je klíčové dosáhnout tzv. klimatické neutrality – rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. Aby bylo dosaženo nulových emisí, musí být celosvětové emise CO2 vyváženy zachycováním uhlíku. Hlavními přírodními zachytávači uhlíku jsou půda, lesy a oceány.

Přepočet na CO2eq

Každý skleníkový plyn má jiný potenciál globálního oteplování, a je definovaný IPCC. Uhlíková stopa se měří v CO2 ekvivalentech (CO2eq), které určují, jak moc různé skleníkové plyny přispívají ke globálnímu oteplování. Například podle standardního výpočtu je metan 28krát silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý (při uvažovaném stoletém horizontu), tedy 1 tuna metanu představuje 28 tun CO2eq. Tento výpočet však v poslední době bývá zpochybňován, metan má spíše nižší váhu na tvorbě skleníkového efektu.

Přibližně 30 % celkových emisí CO2 eq. pochází z potravinových systémů. Podle FAO 14,5 % antropogenních emisí GHG pochází z chovu hospodářských zvířat (7,1 Gt CO2eq).

Největší emise GHG z chovu hospodářských zvířat má Jižní Amerika a Asie, viz graf.

Hodnocení životního cyklu – Life Cycle Analysis (LCA)

Obchodníci připravili scénář pro snižování emisí skleníkových plynů v živočišné výrobě. Při analýze životního cyklu můžeme hledět a hodnotit LCA podle produktu – např. uhlíková stopa na kg krmiva nebo uhlíková stopa na kg masa.

Druhý pohled je rozdělení podle společností a rozsahem. Rozsahy jsou definovány úrovní vlivu/kontroly, kterou nad nimi společnost má.

Retailoví obchodníci jako je Tesco, Carefour, Lidl a další si stanovili své cíle v souladu s Pařížskou dohodou (redukce CO2eq do r. 2030 a net-zero do roku 2050). Spolu s potravináři a krmivářskými společnostmi se připojili k iniciativě Science Based Targets (SBT), což představuje dobře definovaný a externě kontrolovaný proces pro stanovení cílů v oblasti emisí skleníkových plynů.

Science Based Targets (SBT a SBTi)

SBT je způsob, jakým mohou společnosti definovat cíle snížení emisí. Na rozdíl od tradičních „cílů založených na potenciálu“ se SBT řídí přístupem „shora dolů“: zaměřují se na množství emisí, které je třeba snížit, aby byly splněny cíle stanovené v Pařížské dohodě o klimatu, omezující globální oteplování na 1,5. °C. Net-Zero Standard, který byl spuštěn v říjnu 2021, navíc poskytuje společnostem vědecky podložený rámec pro definování ambiciózních a účinných klimatických cílů s dlouhodobým cílem dosáhnout nulových čistých emisí.

Hnací silou SBT je iniciativa Science-Based Targets Initiative (SBTi), společná iniciativa CDP, UNGC, WRI a WWF, která vyvíjí metody a kritéria pro efektivní firemní klimatickou akci a potvrzuje firemní cíle. Tyto cíle musí brát v úvahu rozsahy 1 a 2 podle normy protokolu o skleníkových plynech. Pokud emise společnosti z rozsahu 3 tvoří více než 40 procent jeho celkových emisí z rozsahu 1, rozsahu 2 a rozsahu 3, musí cíle zahrnovat i rozsah 3.

Kromě toho se cíle společnosti musí zaměřit na snižování emisí v rámci vlastního hodnotového řetězce. Externí certifikáty CO₂ a vyloučené emise se nezapočítávají do vědecky podložených cílů. Představují dobrovolnou možnost a dodatečný závazek platit finanční příspěvek na snížení emisí nad rámec SBT.

Podívejte se na kritéria SBTi, kde najdete podrobnější informace. https://sciencebasedtargets.org/resources/files/SBTi-criteria.pdf

Více přináší časopis Krmivářství 6/2023.

Podíl různých plynů na uhlíkové stopě
Graf emisí CO2
graf 2 - emise GHG
Největší emise GHG z chovu hospodářských zvířat má Jižní Amerika a Asie
Uvodni_foto
Čas robotů přichází
Společnost AGRI-PRECISION s. r. o. je firma specializovaná na precizní zemědělství, především monitorovací...
Zkouška dronu 02
Precizností k úsporám a vyšším výnosům
CultiWise je název české společnosti se sídlem v Brně. Firma působí ryze v oblasti precizního zemědělství....
Výběr z příspěvků