Odborný partner
O faktorech ovlivňujících dlouhověkost nosnic a která opatření ji podporují hovořil na semináři pro chovatele drůbeže, který na začátku června ve Stříteži u Jihlavy uspořádala společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o. Ing. Radek Mašek. Svou přednášku zahájil statistikou porovnávající systémy chovu nosnic v Evropské unii a ve Velké Británii.
„Z údajů ohledně produkce vajec v Evropské unii a ve Velké Británii v letech 2017 až 2023 je zřejmý trend snižování chovu nosnic v obohacených klecích, navyšování chovů s volným pohybem nosnic a zvětšování velikosti hejna. Pokud bych měl být konkrétní, produkce v obohacených klecích se snížila o 17 %, naopak z volného výběhu vzrostla o šest procent, z voliér a podestýlky o deset procent, z ekologického chovu o jedno procento. K tomu je třeba ještě dodat, že se zvětšuje velikost hejna, přibližně o deset procent. Co se týká prodlužování snáškového cyklu, je to trend, který zvyšuje efektivitu,“ navázal produktový manažer výživářské společnosti sídlící v Horních Počernicích v Praze.
Jak z prezentace dále vyplynulo, během padesáti let šlechtění došlo k výraznému posunu v délce doby využívání slepic v produkci, což se logicky promítlo i do užitkovosti. Jestliže v roce 1970 byly nosnice hnědovaječných hybridů v produkci 75 týdnů a snesly 239 vajec, v roce 2020 vyprodukovaly za stejnou dobu 361 vajec, při 90 týdnech v produkci to bylo již 440 vajec a ve 100 týdnech 500 vajec. Užitkovost bělovaječných slepic v roce 1970 odpovídala 250 vejcím za 75 týdnů v produkci, o padesát let později to bylo 364 vajec, respektive 444 vajec za 90 týdnů a 505 vajec za 100 týdnů v produkci.
„Dlouhověkost je výzva. Každého chovatele může limitovat něco jiného. Na úrovni farmy je to management a používaná technologie, dále to jsou výživa, samozřejmě zdravotní stav hejna a využívaná genetika. Pro dlouhověkost nosnic je klíčová výživa, a to jak s ohledem na hmotnost a tělesný rámec, zdravotní stav, kondici a uniformitu hejna, tak i na začátek a průběh snášky, velikost a hmotnost vajec, pevnost vaječné skořápky a kvalitu finálního produktu,“ vyjmenoval dále Ing. Mašek.
Také zaznělo, pro celoživotní užitkovost nosnic je klíčová kvalita odchovu zejména v prvních dvou týdnech života kuřice, přičemž zásadní roli hraje již výživa. V této souvislosti Ing. Mašek doporučované fázování výživy, které se realizuje ve směsích pro kuřice (označované K1, K2, KZK) a pro nosnice (N0, N1S, N1, N2, N3) má svůj význam a zohledňuje potřebu živin kuřice v jednotlivých fázích vývoje, respektive nosnice během reprodukčního cyklu.
„Dlouhověkost podpoříte fázováním výživy během odchovu, přičemž v první fázi ovlivňuje vývoj tělesných orgánů, ve druhé fázi je cílem výživářských opatření podpořit odpovídající tělesný rámec, zatímco ve třetí fázi se sleduje podpora správného vývoje reprodukčních orgánů. Pokud některou z těchto fází nutričně nepodpoříme, ohrozíme produkční fázi nosnic. Chyby v odchovu nelze později napravit. Optimální růst je předpokladem vysoké uniformity, maximální snášky a kvalitní skořápky. Je třeba mít na paměti i to, že správný vývoj kuřic se promítá do lepší perzistence snášky. Stejně jako u kuřic v prvním týdnu života je důležité, aby také osmnáctitýdenní kuřice přijímaly maximální množství krmiva, což je pro dosažení vysoké a dlouhotrvající snášky klíčový faktor. Snahou je zastavit propad hmotnosti kuřic vyvolanou stresem souvisejícím s jejich přemístěním do snáškových hal a často i se změnou technologií, ale i vakcinací. Prodloužení doby nosnic v produkci o dvacet týdnů vám za tři turnusy ušetří jeden odchov kuřic, ale aby vše vycházelo tak jak má, nesmíte podcenit start v době odchovu, musíte pečlivě načasovat začátek snášky, pravidelně kontrolovat velikost vajec a kvalitu skořápky a přizpůsobovat výživu délce produkce,“ sdělil v závěru své prezentace Ing. Radek Mašek.
