Slibný vývoj u bezlepkové pšenice

Vůbec první GM plodinou, uvedenou na trh v USA, bylo již před třiceti rajče Flavr Savr, které se mohlo sklízet při plné zralosti, protože při dozrání neměklo. To samozřejmě snižovalo ztráty. Teprve poté se začaly komerčně prodávat takové GM plodiny, které spíše usnadňovaly pěstování například redukcí spotřeby insekticidů. Čas od času se objevily modifikace, jako například zlatá rýže, které přinášely výhody spotřebitelům.

Teď se ale vědcům z Institutu pro udržitelné zemědělství a Baskické univerzity ve Španělsku podařilo využít potenciál editace genů pomocí technologie CRISPR-Cas9 a vytvořit pšenici s nízkým obsahem lepku. Výsledek práce vidí jako důležitý krok ve využití CRISPR/Cas k vývoji bezlepkové pšenice, respektive pšenice, která nevyvolává nežádoucí reakci.

Má to dva důvody. Pšenice je jednou z nejrozšířenějších pěstovaných plodin a slouží jako základní potravina pro miliony lidí. Klíčovou složkou pšenice je lepek, složitá skupina bílkovin, která zahrnuje α/β-, γ- a ω-gliadiny. Zatímco pro většinu lidí je lepek neškodný, u jedinců s celiakií (CD), neceliakální citlivostí na pšenici (NCWS) a potravinovými alergiemi zprostředkovanými IgE může lepek způsobovat zdravotní problémy, které mohou vyžadovat zařazení bezlepkových potravin do jídelníčku. Celkově mohou tyto patologie postihnout až 13 % populace, upozorňuje studie, která vyšla v časopisu Journal of Experimental Botany. Jedinou možností, jak se s tímto problémem vyrovnat, je striktní dieta. Ta je ale finančně náročnější než běžná strava, i když možností je dostatek, chleba lze péct například z pohankové mouky.

Vědci použili multiplexování CRISPR/Cas k zavedení cílených mutací do genů γ- a ω-gliadinu pšenice, aby vytvořili linie s deficitem jedné nebo obou imunogenních gliadinových frakcí současně. Vytvořili 59 modifikovaných linií pšenice, z nichž 20 vykazovalo mutace v cílových genech. Ty byly zděděny potomstvem a obsah lepku klesl až o 97,7 %. Při křížení s jinými CRISPR liniemi se sníženým obsahem α-gliadinů tyto linie produkovaly velmi nízký až žádný obsah lepku. V budoucnu chtějí vědci provést stimulační testy s mononukleárními buňkami periferní krve, aby získali přehled o imunogenní odpovědi u pacientů s CD a NCWS.

U nás se pšenice většinou pěstuje jako ozim
U nás se pšenice většinou pěstuje jako ozim
Pšenice patří k nejrozšířenějším obilninám
V poslední době se vrací osinaté formy pšenice
V poslední době se vrací osinaté formy pšenice
Vetrolam F1
Moderní větrolamy proti erozi
Vědci Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU) se zaměří na obnovu větrolamů, jejich...
bob1
Smykem řízené nakladače s nekonvenčním pohonem
Poté, co byl v roce 2022 uveden na trh první, plně elektrický kompaktní pásový nakladač Bobcat T7X, představila...
Výběr z příspěvků