Suchu odolá živá krajina

Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina, která se uskutečnila na konci ledna v aule Zemědělské univerzity v Praze, hledala odpovědi, jak odolávat suchu. Dopady klimatické změny na českou zemědělskou krajinu se zabýval i Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu.

Problém se změnou klimatu v České republice spočívá v tom, že při stoupajících meziročních teplotách se zvyšuje výpar vody, ale srážky jsou stále stejné a v krajině pak chybí voda. To je realita nejen současnosti ale i budoucnosti.

Horkých dnů bude více

Radim Tolasz upozornil, že podle prognózy budou za 20 let zemědělci hospodařit v jiných podmínkách, než na které jsou zvyklí dnes. V podmínkách, které jsou v současnosti běžné v nadmořské výšce o 100 metrů nižší. A na takovou změnu se budou muset připravit. Bude více horkých a suchých dní, méně mrazivých, mrazy ale nezmizí. Po krátké zimě a časnějším začátku vegetační sezóny mohou jarní mrazy způsobovat větší škody, neboť vegetace bude již v pokročilejším stadiu. Nelze spoléhat ani na to, že projevy a dopady změn klimatu budou regionální. Změny zasáhnou celou Českou republiku, někde více, někde méně. Proto je tak důležitá adaptace. A tu neudělá nikdo z roku na rok, je třeba začít co nejdřív. Je už dokázané, že regenerativní zemědělství obnovuje život v půdě a zdravá půda umí hospodařit nejen s uhlíkem či dusíkem, ale také s vodou. Zemědělci by proto měli zavádět agrotechnické postupy, které v půdě vodu zadržují, minimalizují výpar a zamezují erozi a zhutňování.

Regenerativní zemědělství

Regenerativní zemědělství je způsob hospodaření na zemědělské půdě, který v co největší míře začleňuje fungování přirozených ekosystémů do rostlinné i živočišné produkce. Jeho hlavními pilíři jsou minimalizace mechanického a chemického narušování půdy, nepřetržité pokrytí jejího povrchu a co největší rozmanitost rostlin, živočichů, hmyzu a půdních mikroorganismů. K dalším principům patří udržování živých kořenů v půdě co nejdelší dobu, neboť jen živé kořeny dokáží uživit půdní mikrobi a ti na oplátku podporují růst rostlin. V neposlední řadě je to řízená pastva hospodářských zvířat.

Pokud vrátíme do půdy život prostřednictvím bakterií, hub a dalších živých organismů, a tato obnova bude výrazná a rozmanitá, začne půda plnit základní ekosystémové služby. Počínaje tvorbou humusu, přes minerální cyklus spojený s vyšší úrodností až po plošné zadržování vody v krajině. Život v půdě má také výrazný vliv na ukládání uhlíku v půdě a tím i omezení klimatických změn.

Třetí ročník konference Živá krajina se uskutečnil na konci ledna v aule ČZU
Konference se zúčastnila řadu řečníků, kteří po celý den zemědělce inspirovali
Pro českou krajinu a zemědělskou produkci má regenerativní zemědělství velký význam
tuz 0
Na stopě uhlíkové stopě
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. se zabývá projektem zaměřeným na stanovení a bilance měrných...
Zakrytí koncových skladů digestátu zvyšuje objem bioplynu použitelný pro flexibilní provoz. Foto archiv Adam Moravec
Možnosti rozvoje stávajících bioplynových stanic
Podpora zemědělských bioplynových stanic byla původně vypsána (až na pár výjimek) na období 20 let. S...
Výběr z příspěvků