Využití dat v zemědělství by se dalo rozdělit do tří základních pilířů. Tím prvním je velmi zjednodušeně všechno, co se děje na poli. Zemědělské meteostanice, půdní sondy, senzory měřící ovlhčení listů, ale i GPS ve strojích a další moderní technologie včetně satelitního snímkování dnes dokáží sbírat velké množství užitečných dat. Ta jsou důležitá nejen kvůli aktuální situaci v terénu, ale i k porovnání historických údajů – třeba ve formě přehledu o průměrných srážkách na dané parcele, jejím výnosovému potenciálu nebo o živinách v půdě a její kvalitě.
Mix těchto komplexních dat umožňuje agronomům lepší plánování výsadby plodin ve vztahu ke kvalitě půdy, obsahu živin a vlivům počasí, které na parcele působí. A také vybrat nejlepší strategii aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a optimalizovat jejich použité množství. Díky tomu mohou nejen ulehčit přírodě, ale zároveň získat i co nejlepší výsledky.
Z praxe máme vyzkoušeno, že při využití precizních map parcel a půdních bloků z výše uvedených podkladů je možné zvýšit výnosy plodin až o 17 procent nebo snížit náklady na jejich pěstování až o 25 procent.
Druhý významný pilíř využití dat v zemědělství se vztahuje na veškeré procesy, které se odehrávají primárně na farmě, resp. v zemědělském podniku. Díky informacím z GPS na zemědělských strojích není problémem například plánování optimálních tras nebo kontrola využití pohonných hmot. Díky optimalizaci je možné snížit jejich spotřebu až o pět procent ročně, což při současných cenách znamená úsporu v řádech statisíců korun ročně. Kombinace GPS sledování tras strojů s používáním RFID čipů u komplexního docházkového systému pak v rámci digitalizace usnadňuje tvorbu výkazů práce, její plánování, ale i nastavování odměn.
Díky sledování procesů na farmě získá zemědělec data o stavu pohonných hmot, strojového parku, délce a četnosti oprav, stavu skladových zásob nebo jejich jakosti a díky optimalizaci procesů může jednoho pracovního místa může ušetřit až polovinu času.
Třetím pilířem systému je pak napojení dat na státní registry, jako je LPIS Portálu farmáře, UKZUZ apod. Jde o nutnost ve vztahu k zákonným a dotačním evidencím. Data lze přitom jak přijímat, tak i posílat.
Využívání principů precizního zemědělství, a to nejen chytrého a moderního hardwaru, ale hlavně pečlivého a podrobného zpracování a vyhodnocování dat je již mnoho let standardem například v USA. V zemi, která je známá svou volnou tržní ekonomikou s co nejmenšími zásahy státu, funguje jednoduchá rovnice: Kdo tyto systémy používá, je konkurenceschopnější, daří se mu totiž zvyšovat výnosy a zároveň snižovat náklady. Česko navíc patří v Evropě k pionýrům precizního zemědělství především z pohledu dostupnosti technologií a jejich využívání. Téměř každý má v traktoru nebo kombajnu GPS, ale je potřeba si uvědomit, že precizní zemědělství neznamená jen sledování stroje a hledání optimálních tras, ale také co největší provázanost veškerých činností na farmě do jednoho uceleného systému.
