Chov ryb ve speciálních objektech nerybničního typu je nové odvětví rybářství, které při optimalizaci kvality vody a dalších technologických parametrů umožňuje dosáhnout v omezeném prostoru vysokou intenzitu výroby. U varianty chovu v teplé vodě lze navíc provádět řízenou reprodukci a odchov plůdku hospodářsky významných druhů ryb, které jsou náročné na teplotu vody a v rybnících je tak prakticky nelze chovat.
Stále přísnější legislativa definující opatření k minimalizaci rizik možného znečištění povrchových vod rozvoji recirkulačních akvakulturních systémů samozřejmě nahrává. Na trhu jsou již kompletní technologické celky s vyřešenou mineralizací biologicky odbouratelných látek. Podobný trend razí i výrobci krmiv, kteří pro ryby v chované v recirkulačních systémech nabízejí například směsi s vyšší soudržností granulí nebo s obsahem takových látek, díky nimž vyloučené exkrementy plavou a snáze se separují z vodního prostředí.
O funkčnosti celého systému rozhoduje především účinné čištění vody. Požadované kvality vody se dosahuje dvoustupňovou filtrací, doplněnou o dezinfekci ozonizérem a UV zářením. Takto ošetřená voda se v zásobní nádrži ohřívá na teplotu odpovídající teplotnímu nároku chovaného druhu ryb a teprve po saturaci kyslíkem ji lze použít do rybochovných nádrží. Zajímavou variantou ohřevu vody pro účely intenzivního chovu ryb je odpadní teplo z bioplynové stanice. Základní podmínkou je však zajistit rybám stálou teplotu vody, jinak by mohlo docházet ke snižování produkce. Nenadálý výraznější pokles teploty vody dokonce přivodí rybám teplotní šok s následky úhynu. Právě pro tyto případy se doporučuje mít záložní zdroj tepla.
Zbývá snad jen dodat, že v uzavřených recirkulačních systémech se uplatňují zejména lososovité ryby, v teplé vodě jsou pak vhodnými druhy například sumec velký, jeseter sibiřský, úhoř říční či tilapie nilská.
V době, kdy u nás (i v celé Evropě) rapidně klesají stavy hospodářských zvířat by zemědělské podniky mohly využít uvolněné stájové kapacity například i pro provozování nerybničního chovu ryb. Bez ohledu na to, zda mají bioplynovou stanici či nikoli, by v každém případě mohlo jít o zajímavou alternativu k tolik skloňované diverzifikaci výroby. A celoroční nabídka zejména lososovitých a dravých druhů ryb by pak současně mohla přispět k navýšení domácí spotřeby rybího masa, která je žalostně nízká.