Odborný partner
V České republice se na farmách s chovem prasnic využívají prakticky jen klasické konvenční porodní klece, které byly zaváděné v padesátých letech minulého století. Právě v těchto systémech se v současné době rodí kolem 90 % selat v Evropské unii. Nižší mortalita selat, úspora prostoru, vyšší zoohygiena a efektivnost pracovních postupů – to jsou důvody, proč jsou konvenční porodní kotce tak ekonomicky efektivní. Tlak veřejnosti na zajištění dobrých životních podmínek zvířat však nakonec donutí chovatele prasnic přejít na společensky akceptovatelné technologie. S výběrem by se mohli inspirovat například studiemi, které zveřejnil tým specialistů z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., a Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci z oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí a z Ústavu chovu a šlechtění zvířat analyzovali reprodukční užitkovost prasnic, ztráty a růst selat do odstavu ve třech různých systémech ustájení – v konvenčních porodních klecích, ve volném ustájení s možností fixace prasnice a ve volném kotci s možností hnízdění.
Materiál a metodika
Do sledování výzkumníci zařadili 120 přeštických prasnic na druhém až pátém vrhu. V rámci jednotlivých systémů ustájení dodrželi rovnoměrné rozložení prasnic podle pořadí vrhu s tím, že v každém technologickém systému vyhodnotili 40 vrhů. Všechny prasnice zařazené do experimentu měly shodnou úroveň výživy i ošetřovatelské péče. Týden před očekávaným porodem prasnice přemístili do porodny jednak do konvenčních klecí, dále do kombinovaných kotců a konečně do kotců s volným ustájením.
V konvenčním kotci o celkové ploše 4,5 m2 má prasnice k dispozici 1,3 m2ustájovací plochy v kleci, která je opatřena oblouky usměrňující dolehnutí prasnice. Podlaha v porodním kotci je v přední části plná, vzadu s betonovými rošty. Jedná se o bezstelivový systém, v němž je prasnice fixována celou dobu, než se odstaví selata.
Kombinovaný kotec má ustájovací plochu větší o 1,5 m2 a disponuje inovativním systémem umožňující fixovat prasnice na přechodnou dobu s tím, že lze otevřít klec bez toho, že by se tím změnila celková plocha kotce. Klec, v níž je prasnice fixovaná, výzkumníci otevřeli čtvrtý den po porodu a prasnice měla volný pohyb až do odstavu selat. Na rozdíl do předchozího systému je tento kotec stlaný, stejně jako i doupě pro selata.
Volný kotec o celkové ploše 8,2 m2 poskytuje prasnici volný pohyb po celou dobu pobytu v kotci. Prostor hnízda o ploše 4,3 m2, kde se nachází doupě pro selata, je uzavíratelný, aby se s nimi mohlo bezpečně manipulovat. Od společné plochy odpovídající 2,5 m2 zaroštované podlahy, která slouží jako kaliště, jsou selata oddělena odnímatelným hrazením.
V jednotlivých porodních systémech výzkumníci hodnotili vybrané reprodukční parametry, ztráty selat a jejich růstovou schopnost do odstavu. Po narození byla selata označena individuálním číselným kódem. Selata, která vykazovala známky traumatických poranění a modřin, anebo podle otisků na podlaze byla veterinárním lékařem identifikována jako zalehnutá. Data byla analyzována v programu SAS 9.1.
Závěr
„Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že nejnižší ztráty selat způsobené zalehnutím jsme zaznamenali v klecových systémech. Jako velmi perspektivní se v tomto ohledu jeví také kombinovaný systém s fixací prasnice na nezbytně nutnou dobu. Ve volném ustájení prasnic jsme v době porodu sice zaznamenali vyšší ztrát selat, ale u přeživších selat měl tento systém příznivý vliv. S přechodem na nové systémy ustájení této kategorie prasnic je také nutné zmínit, že výměna konvenčních kotců za alternativní ustájení bude pro chovatele náročné v první řadě z hlediska využití produkční kapacity stájí. Chovatelé, kteří se rozhodnou stavět novou porodnu, již budou schopni přizpůsobit její kapacitu větším kotcům, které odpovídají legislativním požadavkům. Pokud ale využijí stávající objekty, musí počítat s nižší kapacitou. Například při osazení porodny kotci s dočasnou fixací o ploše 6 m2 nebo volnými kotci s plochou 8,2 m2, dojde ke snížení produkční kapacity o 25 %, respektive o 45 %. V praxi to znamená, že pokud budeme mít ve stáji 50 klasických kotců, tak při délce turnusu 42 dní, tj. 8,7 turnusu za rok a s 15,4 odchovanými selaty ve vrhu, což je průměr podle ČSÚ za rok 2024, je produkční kapacita stáje 6699 odchovaných selat za rok. Při využití kotců s dočasnou fixací prasnice se ročně odchová 5025 selat, přičemž v kotcích s volným ustájením je produkční kapacita stáje na úrovni 3685 odchovaných selat za rok. Při zachování stejné stájové plochy tak dojde ke snížení produkční kapacity stáje o 1 675 selat za rok u kotců s dočasnou fixací prasnic, resp. o 3 015 selat u volných kotců. Chovatelé tak budou muset buď snížit velikost základního stáda prasnic nebo navýšit plochu porodny, což bude navíc vyžadovat stavební náklady na rozšíření stávajících ustájovacích prostor,“ uvádí se ve studii týmu specialistů z VÚŽV, v. v. i., a MU v Brně.
