hlavička webu

Zájem o alternativní potraviny roste

Zájem o alternativní potraviny mezi českými spotřebiteli stabilně roste. Významnými faktory při rozhodování zůstává cena a také chuť. Spotřebitelům stále ovšem chybí dostatek informací a zkušeností při výběru rostlinných náhražek živočišných produktů. Kupují je přitom nejen vegetariáni. Shodli se na tom účastníci odborného semináře nazvaného Alternativní potraviny jako příležitost pro výrobce i obchod, který zorganizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) ve spolupráci s Radou kvality České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

„Alternativní potraviny představují vedle reformulovaných a udržitelně vyrobených potravin jeden z velkých trendů současnosti. Změny klimatu i aktuální energetická krize jasně ukázaly, že změny v přístupu k produkci potravin jsou nejen nevyhnutelné, ale hodiny doslova ukazují za pět minut dvanáct,“ uvedl prezident SOCR Tomáš Prouza s tím, že alternativní potraviny nevnímá jako nějakou hrozbu. „Naopak se domnívám, že je to nejen pro výrobce potravin, ale i pro retail obrovská šance. Velice mě těší, že již existuje celá řada českých výrobců, kteří se alternativních potravin nebojí a v této souvislosti investují a inovují,“ míní.

Vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka v souvislosti s alternativními potravinami zmínil problém s jejich označováním. Podle něj jednotlivé evropské země se vydaly cestou zákazů, které mají zabránit jejich zaměnitelnosti s živočišnými produkty, jež mají nahradit, například s mlékem nebo s masnými výrobky. „Pro spotřebitele jsou často názvy a zobrazení alternativ zavádějící a matoucí. Za ideální považuji harmonizaci pravidel na úrovni EU,“ zdůraznil Fialka. Ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu a první místopředseda Rady kvality ČR Pavel Vinkler řekl, že jen zdravá populace může prosperovat a být ekonomicky úspěšná. Podle Martina Krystiána, předsedy Platformy pro alternativní potraviny Potravinářské komory České republiky a generálního ředitele mlékárny OLMA, je však legislativní prostředí pro alternativní potraviny v ČR teprve na počátku. To se týká zejména oblasti označování potravin a nastavení vhodné výrobní praxe. „Označování alternativních výrobků je otázka, která se intenzivně řeší v řadě evropských zemí i celosvětově. Vždy však platí, že zákazník nesmí být v žádném případě označením klamán. Důležitá je tedy především odpovědná a seriózní komunikace výživové hodnoty a vlivu na životní prostředí, a to jak v případě rostlinných, tak i živočišných potravin,“ upozornil Krystián.

Alternativní potraviny mohou mít vedle udržitelnosti pozitivní vliv i v boji s pandemií obezity a s řešením potravinových intolerancí. Podíl obezity v Česku za posledních 15 let stoupl o více než 30 %. V současnosti se s ní potýká 19 % české populace. „Léčba obezity nás ročně stojí 30 miliard korun, což představuje 10 % nákladů na zdravotní systém. Na špatné stravování připadá 23 % všech předčasných úmrtí u nás. Podle údajů Eurostatu z roku 2019 až 49 % Čechů nesní ani jednu porci ovoce a zeleniny denně,“ sdělila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Správně zvolená náhrada může mít výrazné přínosy pro zdraví člověka. Složení by však mělo být v souladu s nutričními doporučeními.

Tereza Trávníčková z organizace ProVeg shrnula, jak se mění stravovací návyky Čechů směrem k rostlinným alternativám, a vyzvala producenty, aby se stali součástí změny. „Cena hraje zásadní roli při rozhodování spotřebitelů. Nabídněte rostlinné produkty za přijatelné ceny a směřujte k cenové paritě. Dejte spotřebitelům možnost produkty vyzkoušet. Mnoho lidí neví, jak rostlinné produkty chutnají,“ doporučila Trávníčková potravinářům. Obchody by pak měly rozšiřovat rostlinnou nabídku napříč kategoriemi a zredukovat stávající produktové portfolio. „Hlavním hybatelem vývoje jsou zákazníci. Roste poptávka, ale problém je často s dostupností, cenou a se složením. Výrobci a potravináři na to reagují a nabídka roste. Dnes máme na trhu 664 rostlinných alternativ mléka a mléčných výrobků a 372 rostlinných alternativ k masu a masným výrobkům,“ konstatoval viceprezident SOCR ČR Patrik Dojčinovič a dodal, že závazkem maloobchodu je reformulace a vznik privátních značek alternativních potravin, navyšování počtu zdravých potravin v sortimentu a stanovení konkrétních cílů v prodejích. S jeho závěry souhlasili přítomní zástupci obchodních řetězců Albert, Kaufland a Tesco a online obchodu Košík.cz, kteří představili své strategie a plány rozvoje alternativních potravin, edukace zákazníků a příklady alternativních potravin svých privátních značek. „Těší mě, že dialog funguje. Na potřebě navyšování nabídky alternativních potraviny se shodujeme nejen v rámci celého potravinářsko-dodavatelského řetězce, ale i s lékaři a dalšími odborníky na výživu. Registrujeme i vůli ze strany státu a Evropské komise. Shodujeme se rovněž na tom, že zásadním hlediskem pro navyšování prodejů alternativních potravin jsou i socioekonomická hlediska. Řada spotřebitelů, především z nízkopříjmových skupin, si v současnosti nemůže dovolit nakupovat zdravější potraviny. Pokud budou alternativní potraviny dražší než živočišné potraviny, které mají nahradit, bude to vždy představovat brzdu jejich rozvoje,“ uzavřel Prouza.

Záštitu nad konferencí poskytli ministr zemědělství Marek Výborný a Ministerstvo zdravotnictví.

 

Seminář alternativní potraviny jako příležitost pro výrobce i obchod
prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza
Farmáři zapojení do iniciativy Harmony se zavazují minimalizovat množství použitých pesticidů a hnojiv Foto Barbora Venclová
Šetrně k přírodě i spotřebiteli
V roce 2008 vytvořila společnost Mondelēz International program Harmony s cílem změnit způsob pěstování...
TUZ_gastroodpad1
K energetické soběstačnosti čistíren odpadních vod může přispět gastroodpad
Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti...
Výběr z příspěvků