
Chovatelé společnosti Lubská zemědělská, a. s., provozují chov prasat na několika farmách. Jestliže na farmách v Plánici a v Seči u Blovic mají porodnu prasnic, zvířata určená k jatečným účelům vykrmují na farmách v Petrovicích u Měčína, Hejné u Horažďovic
a na farmě v Novém Čestíně, která spadá pod závod Luby. Odchovny selat jsou pak na farmách v Chocenickém Újezdu, Malém Boru a v Břežanech u Horažďovic.
„Na farmě v Plánici, kde je okolo 1400 prasnic a prasniček, produkujeme v rámci uzavřeného obratu stáda prasničky pro celý podnik. Děláme tady prarodiče, rodiče a tři linie produkčních prasniček, které dáváme i na porodnu v Seči, kde je v současné době okolo 720 zvířat, respektive prasnic a prasniček. Pokud jde o dosahovanou užitkovost, v Seči jsme za loňský rok odchovali od prasnice 34 selat, v Plánici to bylo o dvě odchovaná selata na prasnici méně. Obrátkovost máme zhruba 2,50 přičemž v Plánici je ve vrhu v průměru 17, 5 narozeného selete na prasnici, v Seči jsme na 18,5 všech selat. Momentálně evidujeme nárůst na 20, 2 narozeného selete ve vrhu což je způsobeno tím, že nerodily prasničky, které celkovou užitkovost malinko snižují,“ uvedl vedoucí výroby společnosti Lubská zemědělská, a. s., Petr Rendl.
Zkušenosti s volnými porodními kotci
V porodnách na farmách v Plánici a v Seči u Blovic se zatím rodí v klasických klecích, ale do budoucna chovatelé plánují volné ustájení i u této kategorie prasnic. V této souvislosti uvažují o kotcích s dočasnou fixací na tři, čtyři dny po porodu, aby minimalizovali riziko zalehnutí a selata současně měla k dispozici dostatek prostoru.
„Na porodně v Seči jsme vybudovali prvních šest welfarových kotců a vzhledem k dobrým výsledkům musím konstatovat, že se to skutečně osvědčuje. Ovšem ani porodní kotce s dočasnou fixací nejsou tzv. bezzálehové. Jediné, co zatím opravdu funguje, jsou kotce osazené výsuvnými porodními klecemi. Jakmile prasnice stojí, selata se nacházejí asi 30 cm pod prasnicí. Výškový rozdíl mezi podlahou, na které leží prasnice, a podlahou pro selata se vyrovná až když si prasnice lehne. Využívané prasnice genetiky PIC jsou klidné, atak si troufám odhadnout, že přechod na volné ustájení by měl proběhnout bez jakýchkoli komplikací,“ dodal Petr Rendl.
Více prostoru pro prasata ve výkrmu
Jak jsme se dozvěděli, záměr zrekonstruovat výkrmovou farmu v Petrovicích vznikl zhruba před deseti roky, kdy haly postavené v sedmdesátých letech začaly postupně dosluhovat.
„První zrekonstruovanou halu na farmě v Petrovicích jsme zkolaudovali v roce 2022 a nemůžeme si stěžovat. Každá má ustájovací kapacitu pro 1340 vykrmovaných prasat. Haly jsou rozdělené do šesti sekcí, v každé sekci je 20 kotců s kapacitou pro jedenáct až dvanáct prasat. Každé prase má k dispozici více než 0,72 m2 podlahové plochy, i když podle normy by stačilo 0,65 m2. Na jednu stranu se sice připravujeme o prostor, ale na druhou stranu jsme si ověřili, že pokud mají zvířata více místa, výsledky jsou o něco lepší. Předně se zlepšil zdravotní stav zvířat ve výkrmu a z toho vyplývající lepší přírůstky a nižší konverze krmiva. Konkrétně dosahujeme okolo kilogramu denního přírůstku při konverzi krmiva pod 2,50 kg směsi. Proto věříme, že různé požadavky na welfare zvířat, ať už se týkají velikosti podlahové plochy, prostoru pro napájení a krmení či hraček, ale třeba i výměny vzduchu, které vymáhají veterináři, nejsou úplně nesmyslné. Pohoda zvířat jednoznačně vede k lepším ekonomickým výsledkům,“ dodal investiční technik společnosti Lubská zemědělská, a. s., Ing. Zbyněk Mottl.