Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Aktuality a odborná sdělení
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Co si myslí v ČR
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci...
Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.
Co si myslí v zahraničí
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a...
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.
Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.
Drahé bílkovinné krmivo, závislost na dovozu sóji a tlak na omezení úniků dusíku z kejdy – to je realita mnoha českých mléčných farem. Brněnští studenti proto zkoušejí jinou cestu: vodní rostlina duckweed – okřehek menší (Lemna minor), lidově žabinec, pěstovaná na močůvce, respektive zředěné kejdě přímo na farmě by mohla část sóji nahradit a zároveň zlepšit dusíkovou bilanci.
O mléčné farmě se dá hodně poznat podle zdraví struků. Protože jejich stav vypráví o tom, co se děje v dojírně, jak se s kravami zachází. Zdraví vemen je pro dobře fungující mléčnou farmu nesmírně důležité. Kráva se zdravým vemenem se bude cítit dobře a vyžaduje méně pozornosti. Dobré zdraví vemen závisí na čistém prostředí stáje a na proaktivním přístupu k dojení.
Společnosti Syngenta Crop Protection a Amoeba SA budou vyvíjet a komercializovat biologické prostředky ochrany rostlin pro EU a Spojené království. Založeny jsou na lyzátu améby Willaertia magna C2c Maky, který v pokusech prokázal účinnost v boji proti houbovým chorobám a pomohl aktivovat obranné reakce rostlin. Látka by se měla využívat při ochraně pšenice proti hlavním houbovým chorobám.
Ústředním tématem konference pro chovatele prasat, která se odehrála 12. listopadu v hotelu Akademie Naháč v Choceradech, bylo welfare. Svaz chovatelů prasat, z. s., který zmiňovanou akci zorganizoval, oslovil nejen tuzemské odborníky se specializací na dobré životní podmínky prasat, ale i také Vivi Aarestrup Moutsenovou z Dánska. Vedoucí výzkumu a vývoje společnosti Seges na základě výsledků výzkumu volného ustájení prasnic na porodně prezentovala závěry, které by měly být základem pro připravovanou evropskou legislativu na ochranu zvířat proti týrání. O zkušenosti z chovatelské praxe se podělili Ing. Lenka Palivcová ze společnosti Integro, a. s., Rokycany a Ondřej Doležal ze společnosti ProFarm Blatnice, který komentoval video reportáž z podnikové farmy.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Co si myslí v ČR
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci...
Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.
Co si myslí v zahraničí
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a...
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.
Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.
Drahé bílkovinné krmivo, závislost na dovozu sóji a tlak na omezení úniků dusíku z kejdy – to je realita mnoha českých mléčných farem. Brněnští studenti proto zkoušejí jinou cestu: vodní rostlina duckweed – okřehek menší (Lemna minor), lidově žabinec, pěstovaná na močůvce, respektive zředěné kejdě přímo na farmě by mohla část sóji nahradit a zároveň zlepšit dusíkovou bilanci.
O mléčné farmě se dá hodně poznat podle zdraví struků. Protože jejich stav vypráví o tom, co se děje v dojírně, jak se s kravami zachází. Zdraví vemen je pro dobře fungující mléčnou farmu nesmírně důležité. Kráva se zdravým vemenem se bude cítit dobře a vyžaduje méně pozornosti. Dobré zdraví vemen závisí na čistém prostředí stáje a na proaktivním přístupu k dojení.
Společnosti Syngenta Crop Protection a Amoeba SA budou vyvíjet a komercializovat biologické prostředky ochrany rostlin pro EU a Spojené království. Založeny jsou na lyzátu améby Willaertia magna C2c Maky, který v pokusech prokázal účinnost v boji proti houbovým chorobám a pomohl aktivovat obranné reakce rostlin. Látka by se měla využívat při ochraně pšenice proti hlavním houbovým chorobám.
Ústředním tématem konference pro chovatele prasat, která se odehrála 12. listopadu v hotelu Akademie Naháč v Choceradech, bylo welfare. Svaz chovatelů prasat, z. s., který zmiňovanou akci zorganizoval, oslovil nejen tuzemské odborníky se specializací na dobré životní podmínky prasat, ale i také Vivi Aarestrup Moutsenovou z Dánska. Vedoucí výzkumu a vývoje společnosti Seges na základě výsledků výzkumu volného ustájení prasnic na porodně prezentovala závěry, které by měly být základem pro připravovanou evropskou legislativu na ochranu zvířat proti týrání. O zkušenosti z chovatelské praxe se podělili Ing. Lenka Palivcová ze společnosti Integro, a. s., Rokycany a Ondřej Doležal ze společnosti ProFarm Blatnice, který komentoval video reportáž z podnikové farmy.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.
Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.
Drahé bílkovinné krmivo, závislost na dovozu sóji a tlak na omezení úniků dusíku z kejdy – to je realita mnoha českých mléčných farem. Brněnští studenti proto zkoušejí jinou cestu: vodní rostlina duckweed – okřehek menší (Lemna minor), lidově žabinec, pěstovaná na močůvce, respektive zředěné kejdě přímo na farmě by mohla část sóji nahradit a zároveň zlepšit dusíkovou bilanci.
O mléčné farmě se dá hodně poznat podle zdraví struků. Protože jejich stav vypráví o tom, co se děje v dojírně, jak se s kravami zachází. Zdraví vemen je pro dobře fungující mléčnou farmu nesmírně důležité. Kráva se zdravým vemenem se bude cítit dobře a vyžaduje méně pozornosti. Dobré zdraví vemen závisí na čistém prostředí stáje a na proaktivním přístupu k dojení.
Společnosti Syngenta Crop Protection a Amoeba SA budou vyvíjet a komercializovat biologické prostředky ochrany rostlin pro EU a Spojené království. Založeny jsou na lyzátu améby Willaertia magna C2c Maky, který v pokusech prokázal účinnost v boji proti houbovým chorobám a pomohl aktivovat obranné reakce rostlin. Látka by se měla využívat při ochraně pšenice proti hlavním houbovým chorobám.
Ústředním tématem konference pro chovatele prasat, která se odehrála 12. listopadu v hotelu Akademie Naháč v Choceradech, bylo welfare. Svaz chovatelů prasat, z. s., který zmiňovanou akci zorganizoval, oslovil nejen tuzemské odborníky se specializací na dobré životní podmínky prasat, ale i také Vivi Aarestrup Moutsenovou z Dánska. Vedoucí výzkumu a vývoje společnosti Seges na základě výsledků výzkumu volného ustájení prasnic na porodně prezentovala závěry, které by měly být základem pro připravovanou evropskou legislativu na ochranu zvířat proti týrání. O zkušenosti z chovatelské praxe se podělili Ing. Lenka Palivcová ze společnosti Integro, a. s., Rokycany a Ondřej Doležal ze společnosti ProFarm Blatnice, který komentoval video reportáž z podnikové farmy.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.
Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.
Drahé bílkovinné krmivo, závislost na dovozu sóji a tlak na omezení úniků dusíku z kejdy – to je realita mnoha českých mléčných farem. Brněnští studenti proto zkoušejí jinou cestu: vodní rostlina duckweed – okřehek menší (Lemna minor), lidově žabinec, pěstovaná na močůvce, respektive zředěné kejdě přímo na farmě by mohla část sóji nahradit a zároveň zlepšit dusíkovou bilanci.
O mléčné farmě se dá hodně poznat podle zdraví struků. Protože jejich stav vypráví o tom, co se děje v dojírně, jak se s kravami zachází. Zdraví vemen je pro dobře fungující mléčnou farmu nesmírně důležité. Kráva se zdravým vemenem se bude cítit dobře a vyžaduje méně pozornosti. Dobré zdraví vemen závisí na čistém prostředí stáje a na proaktivním přístupu k dojení.
Společnosti Syngenta Crop Protection a Amoeba SA budou vyvíjet a komercializovat biologické prostředky ochrany rostlin pro EU a Spojené království. Založeny jsou na lyzátu améby Willaertia magna C2c Maky, který v pokusech prokázal účinnost v boji proti houbovým chorobám a pomohl aktivovat obranné reakce rostlin. Látka by se měla využívat při ochraně pšenice proti hlavním houbovým chorobám.
Ústředním tématem konference pro chovatele prasat, která se odehrála 12. listopadu v hotelu Akademie Naháč v Choceradech, bylo welfare. Svaz chovatelů prasat, z. s., který zmiňovanou akci zorganizoval, oslovil nejen tuzemské odborníky se specializací na dobré životní podmínky prasat, ale i také Vivi Aarestrup Moutsenovou z Dánska. Vedoucí výzkumu a vývoje společnosti Seges na základě výsledků výzkumu volného ustájení prasnic na porodně prezentovala závěry, které by měly být základem pro připravovanou evropskou legislativu na ochranu zvířat proti týrání. O zkušenosti z chovatelské praxe se podělili Ing. Lenka Palivcová ze společnosti Integro, a. s., Rokycany a Ondřej Doležal ze společnosti ProFarm Blatnice, který komentoval video reportáž z podnikové farmy.
