V Třebusicích (nedaleko Kladna) má své sídlo Farma Chmel, kde provozují hospodaření, které není úplně konvenční a tak stojí za to přinést o něm pár informací. Už jen proto, že využívá prvků regenerativního zemědělství.

Welfare a zdraví zvířat a další aspekty udržitelnosti jsou stále důležitější při rozhodování spotřebitelů o nákupech. Dobré životní podmínky zvířat ovlivňují celou mléčnou farmu i produkci potravin. Změna systému ustájení má pozitivní vliv na výskyt kulhání, mastitidy a aspekty péče o telata. Dalšími významnými tématy týkajícími se udržitelnosti produkce mléka jsou: minimalizace spotřeby obilovin, snížení emisí skleníkových plynů, například změnou výživy a zlepšení označování a sledovatelnosti produktů.

Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v České republice Havlíčkův Brod. Stal se vítězem 20. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky vyhlásili pořadatelé na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Do soutěže pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se zapojilo přes 6100 měst a obcí. Do užšího výběru přes krajská kola postoupilo 66 měst a obcí, uvedla ČTK.

Štítarský kopec, Pařezovský kopec, Mělnické tvrziště, Mělnický lesík, přírodní památka Louka na Staré Huti, přírodní památka Hvožďanská louka, přírodní památka Veský mlýn, národní přírodní památka Na Požárech – to jsou lokality CHKO Český les, kde ČSOP Libosváry již třicet let využívá pastvu jako nástroj ochrany přírody. Ovce, kozy a jaci se velkou měrou zasloužili právě o to, že příroda v našich horách na západě Čech si zachovává svoji osobitou tvář.

Roboty se v zemědělské výrobě využívají stále častěji. Zatím především v živočišné výrobě při dojení, úklidu stájí či přípravě krmiva. Jejich čas však přichází i v rostlinné výrobě. Jednou z prvních perspektivních vlaštovek je pásový robot AgXeed AgBot 5.115T2, oceněný na veletrzích Agritechnica či Techagro, který se veřejnosti předvedl v podniku AGRA Řisuty s. r. o.

Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit nedávno vzniklý Food  Waste Institut (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto projektu, na jehož činnost přispěl Jihomoravský kraj. Tento institut bude sloužit jako platforma, která propojuje různé zainteresované strany a umožní jim společně cílit na snižování plýtvání potravinami na všech úrovních potravinového řetězce.

Jednou z inovativních a trvale udržitelných zemědělských technologií, která již v zahraničí není úplnou novinkou a o které se v poslední době hodně diskutuje také u nás, je aquaponie. Kombinuje akvakulturu (chov ryb) a hydroponii (pěstování rostlin ve vodě) do symbiotického prostředí. Tento uzavřený systém využívá odpadní látky produkované rybami jako živiny pro rostliny, které na oplátku čistí vodu, čímž se vrací zpět do rybího nádrže.

Systémy klasifikace jatečně upravených těl prasat byly vyvinuty, aby regulovaly trh na společném základě a zajistily, že chovatelé obdrží spravedlivé platby. Klasifikace není vždy a všude povinná, ale je celosvětově uznávaným kritériem pro stanovení tržní hodnoty. Obecně je založena na charakteristikách jatečně upravených těl prasat hodnocených na porážkové lince před zchlazením.

V minulém roce byla v Evropské unii úspěšně obnovena po náročném několikaletém procesu registrace účinné látky biologických mořidel Cerall, Cedomon a Cedress. Jedná se o bakterii Pseudomonas chlororaphis, kmen MA342. Přípravky se využívají například při moření obilnin.

Recirkulační akvakulturní systém (RAS) pro chov ryb je založen na minimální spotřebě vody. Na jeden kilogram vyprodukovaných ryb je potřeba v recirkulačním systému jen 0,15 až 0,4 m3 vody, v rybníku 2 m3 a v průtočném systému 15 až 210 m3.

Třásněnky představují závažný problém pro pěstitele rostlin, ať už na produkčních plochách nebo soukromých zahradách. Tito drobní škůdci, zejména druhy Franklinella occidentalis a Thrips tabaci, mohou způsobit značné poškození rostlin. Biologická ochrana nabízí efektivní a šetrné metody, jak bojovat proti těmto škůdcům, aniž by došlo k negativnímu dopadu na životní prostředí.

V moderním zemědělství hrají technologie klíčovou roli při zvyšování efektivity, udržitelnosti a výnosnosti produkce. John Deere je jednou ze společností, která se specializuje na inovace v oblasti zemědělských technologií. Firma, známá především svými kvalitními traktory a zemědělskými stroji, investuje značné prostředky do vývoje pokročilých technologií pro precizní zemědělství. Precizní zemědělství, často označované jako chytré zemědělství, využívá kombinaci GPS, senzorových technologií, datové analýzy a automatizace, aby pomohlo farmářům optimalizovat každý aspekt jejich práce, od zpracování půdy, setí a hnojení až po sklizeň.