Evropská komise schválila náš program na podporu udržitelného biometanu v ČR. Podpora se týká výstavby i provozu nových nebo konvertovaných výroben. Produkce biometanu má v Evropě v roce 2030 činit až 35 miliard metrů krychlových, což může nahradit více než 20 % současné spotřeby fosilního zemního plynu. V České republice to může být nejméně deset procent.

V chovu prasat se k předcházení průjmů selat při odstavu až donedávna používaly ve velké míře sloučeniny zinku. Omezovaly patogeny a zlepšovaly růst selat. V současnosti se hledají nové možnosti, jak toho dosáhnout. Na Mendelově univerzitě v Brně našli řešení pomocí nanotechnologií a přírodních látek.

Plodiny pěstované na orné půdě včetně meziplodin chrání povrch půdy proti erozi. Ta působí ve dvou fázích, kdy kapky deště při dopadu na povrch půdy rozruší zem, poté se spojují do pramínků a zem odnášejí. Díky technologiím strip-till i no-till kapky nedopadnou na zem, ale na zbytky rostlin.

Stále častěji se v souvislosti s pěstováním polních plodin hovoří o omezování počtu jednotlivých operací při zpracování a předseťové přípravě půdy. Zemědělce k tomu vede řada důvodů, například nedostatek pracovních sil, snaha zvýšit produktivitu práce a snížit náklady. Velmi často také způsob předseťové přípravy ovlivňuje nedostatek vody v půdě.

Profesor Coen Smits z Nizozemska, globální ředitel pro udržitelnost ze společnosti Throw Nutrition (Nutreco) přednesl na semináři Spolku pro komodity a krmiva metody výpočtu analýzy životního cyklu v rámci uhlíkové stopy (LCA) a představil příležitosti pro snížení uhlíkové stopy.

Podle odborníků má Česká republika jeden veliký problém, a tím je kvalita půdy. Z venkova postupně mizí živočišná výroba a tím i hnůj, takže v půdě chybí organika. Tu lze doplnit jednak kompostem a jednak meziplodinami, které jsou k tomuto účelu i určené. Navíc půda by měla být podle posledních trendů celoročně pokrytá, permanentní zelený kryt má výrazný vliv na stabilizací vláhových podmínek a protierozní efekt.

Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti… Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje, píše agentura AFP. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu podmíněn vývojem přírodních podmínek. Vyšší teploty, nedostatečná nebo nadměrná vlhkost i pozdější nebo dřívější světlo jsou pro ně matoucí. A tak zatímco tradičně trvá období jejich aktivity od května do září, nyní se mnozí z nich vyskytují až do konce listopadu.

V Mankovicích hospodaří na vlastní farmě od roku 1993 Josef Kovář, v současnosti zhruba na tisícovce hektarů. Od samého počátku pěstuje sóju, na Novojičínsku byl jedním z prvních. V letošním roce založil ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) poloprovozní pokusy s dvěma odrůdami sóji pěstované odlišnými technologiemi – standardní výsev, přesné setí a s pomocnou plodinou.

Při hledání zvýšení výnosů plodin je konečným cílem stabilní biologické prostředí. Environmentální potřeby se liší od plodiny k plodině, ale jedna konstanta je, že každá plodina má optimální prostředí pro podporu maximálních výnosů a kvality plodin. Vytváření a udržování tohoto prostředí je klíčem k úspěšné farmě.

Koncem srpna se v areálu zahradnictví ČZU v Praze Tróji konal Hortibotický den. Jednalo se o akci pro laickou i odbornou veřejnost, jejíž největší část byla orientována na ukázky moderních robotických technologií, které již pomáhají v rámci zemědělské a zahradnické prvovýroby, nebo jsou již jen krůček od praktického nasazení.

Společnost Valtra nedávno představila nejnovější generaci vysoce výkonných traktorů série S. Jejich sériová výroba se rozběhne ve druhém čtvrtletí roku 2024 a první dodávky do Evropy lze očekávat v létě.

Studie provedená ve Francii zjistila, že řada agro fólií Arrigoni Prisma dosahuje vynikajících výsledků – vede ke snížení potřeby zavlažování až o padesát procent a snížení teploty až o deset stupňů.