Odborníci na změnu klimatu už dlouho soudí, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak omezit dopady lidstva na životní prostředí, je jíst méně zvířat a více rostlin. Poslední roky přináší boom nejrůznějších rostlinných náhražek masa, stále však roste i konzumace živočišných produktů, upozorňuje v reportáži agentura AP.

V poslední době se klade důraz na snížení environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s aplikací přípravků na ochranu rostlin a omezuje se používání některých účinných látek. Jednou z možností, jak za těchto podmínek zajistit nezbytnou ochranu rostlin, může být plošně diferencovaná aplikace herbicidů na základě detekce výskytu plevelů na pozemcích v podobě bodové/ohniskové či zónové aplikace.

Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina hledá cesty v boji se suchem. Tato nejvýznamnější akce zaměřená na regenerativní zemědělství v České republice se uskuteční 30. ledna 2024 v aule ČZU v Praze. Odborná debata nad možností ovlivnit přirozenou tvorbu dešťových srážek a potřebou většího sdílení regenerativní zemědělské praxe získala záštitu prezidenta České republiky Petra Pavla, ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Praha Uhříněves, Vědecký výbor výživy zvířat Ministerstvo zemědělství a Komise výživy odboru živočišné výroby ČAZV uspořádaly na začátku listopadu tradiční konferenci Aktuální poznatky ve výživě a zdraví zvířat a bezpečnosti produktů 2023. Program konference by tentokrát věnován konopí, jeho vlastnostem a možnostem využití jak u zvířat, tak u lidí. Konopí má svou pěstitelskou technologii, možnost zpracování na širokou škálu produktů, recyklace, opětovné použití, biologická rafinace a nakládání s odpady, to je komplexní hodnotový řetězec.

Pastva zvířat se považuje za nejefektivnější způsob údržby trvalých travních porostů. Na těžko přístupných pozemcích v přírodně chráněných lokalitách velmi dobře zvládají tuto roli ovce. Právě k těmto účelům chovají německé černohlavé ovce na ekologicky hospodařící farmě Huníkov „Pod Sedlem“, spol. s r.o., u České Kamenice.

Agrotechnologická společnost Agreena oznámila dnes, že její platforma pro ukládání uhlíku do půdy nyní zahrnuje dva miliony hektarů v 17 evropských zemích včetně České republiky. Program AgreenaCarbon finančně podporuje přechod zemědělců na regenerativní zemědělství a umožňuje jim aktivně se podílet na řešení klimatické krize tím, že budou uhlík z atmosféry ukládat do půdy.

Nizozemské Centrum aplikovaného výzkumu rostlin (PPO) se zabývá výzkumem v rámci celého zemědělského sektoru. Ve spolupráci se školkaři hledá inovativní způsoby pěstování, které by měly co nejméně zatěžovat životní prostředí, zároveň by však měly zefektivnit produkci se zachováním kvalitativních parametrů na co nejvyšší úrovni. V posledních letech probíhá výzkum pěstování kultur mimo půdu, v rámci kterého se za pomoci nové metody pokoušejí najít co nejšetrnější cestu produkce školkařského materiálu prvotřídní kvality bez většího zatížení půdy.

Téma koloběhu uhlíku v zemědělských půdách nabývá v kontextu klimatických změn stále na větším významu. Půda je totiž schopná zadržet ohromné množství uhlíku, čímž může přispívat ke zpomalení klimatických změn stále častěji patrných také v našich podmínkách. Odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., (VÚMOP) Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., se tímto tématem zabývají mimo jiné v rámci seriálu publikovaného v časopise Úroda.

Evropská komise schválila náš program na podporu udržitelného biometanu v ČR. Podpora se týká výstavby i provozu nových nebo konvertovaných výroben. Produkce biometanu má v Evropě v roce 2030 činit až 35 miliard metrů krychlových, což může nahradit více než 20 % současné spotřeby fosilního zemního plynu. V České republice to může být nejméně deset procent.

V chovu prasat se k předcházení průjmů selat při odstavu až donedávna používaly ve velké míře sloučeniny zinku. Omezovaly patogeny a zlepšovaly růst selat. V současnosti se hledají nové možnosti, jak toho dosáhnout. Na Mendelově univerzitě v Brně našli řešení pomocí nanotechnologií a přírodních látek.

Plodiny pěstované na orné půdě včetně meziplodin chrání povrch půdy proti erozi. Ta působí ve dvou fázích, kdy kapky deště při dopadu na povrch půdy rozruší zem, poté se spojují do pramínků a zem odnášejí. Díky technologiím strip-till i no-till kapky nedopadnou na zem, ale na zbytky rostlin.

Stále častěji se v souvislosti s pěstováním polních plodin hovoří o omezování počtu jednotlivých operací při zpracování a předseťové přípravě půdy. Zemědělce k tomu vede řada důvodů, například nedostatek pracovních sil, snaha zvýšit produktivitu práce a snížit náklady. Velmi často také způsob předseťové přípravy ovlivňuje nedostatek vody v půdě.