Robotická technologie monitoruje welfare, zdravotní stav zvířat a další užitečné poznatky. Ale roboty nejsou posledním výkřikem techniky. V tzv. Zemědělství 4.0. jde o plnou automatizaci výroby, kromě nasazení robotů k náhradě lidské práce dochází k digitalizaci, zpracování velkého množství dat (Big Data), využití IoT. Zásadním využití umělé inteligence, resp. strojového učení a počítačového vidění.

Vhodnou cestou, jak získat informace od odborníků i úspěšných zemědělců, byl Summit pro inovace v zemědělství 2024 v Impact Hubu v Brně. Tato akce proběhla v březnu a setkala se se značným zájmem.

Hlavní důvod pěstování a využití řepky v praxi představuje olej získaný ze semen. Olej nachází uplatnění v lidské výživě i pro technické účely. Potenciál pro lidskou výživu stále není plně využit. I vedlejší produkt, tedy výlisky nebo extrakční šroty, které zbydou po separaci oleje, mohou být lépe zhodnoceny. Očekává se, že řepkové bílkoviny budou více využívány u výrobků prodávaných v prodejnách zdravé či sportovní výživy, případně u produktů konzumovaných vegany. Řepkové bílkoviny na rozdíl od sójových nepatří mezi alergeny.

Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti situaci řeší například vybudováním fotovoltaické elektrárny v blízkosti svých provozů. Alternativní způsob zisku energie aktuálně testují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci se zaměřili na společnou fermentaci odpadních kalů a gastroodpadu, při které získávají bioplyn.

Nezávislý test DLG nedávno potvrdil vynikající efektivitu využití zdrojů robota DairyRobot R9500 v provedení dvou dojicích míst.

Společnost K.U.L.T. Kress Umweltschonende Landtechnik GmbH se již několik let mění z výrobce specializujícího se čistě na stroje pro mechanické hubení plevele k firmě nabízející kompletní systémy pro likvidaci plevele. V této oblasti nabízí zajímavá řešení jako je například regulace plevele pomocí laserové technologie Kress.

Strategie Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) kombinuje různé cíle. Mezi ty hlavní můžeme řadit snížení používání přípravků na ochranu plodin, snížení emisí CO2 a zvýšení počtu ekologických podniků. V kontextu s dosažením těchto cílů navrhli vývojáři firmy Fendt soupravu, která by je mohla naplňovat.

Chytré technologie se stávají nedílnou součástí precizního chovu hospodářských zvířat (Precision Livestock Farming). Jejich smyslem je zvýšit produktivitu a ziskovost, ale i zlepšit životní podmínky zvířat a kvalitu živočišných produktů. Zavedením smart farming se současně sleduje také snížení dopadů živočišné výroby na životní prostředí a v souvislosti s globálním oteplováním i na změny klimatu.

V Nigérii úspěšně pracují na GM bramborách s odolností proti plísni bramboru, která tam patří mezi klíčové choroby. Má být zodpovědná za více než 90 % zničených polí. Pokusy ukazují, že výnos biotechnologických brambor je o 300 % vyšší než u konvenčních odrůd.

U manipulační techniky, určené pro provoz v zemědělské výrobě, je elektropohon zajímavou alternativou ke spalovacím motorům. Jedná se o koncept udržitelnosti, zacílený na redukci emisí v živočišné výrobě. Tak vznikl Leader PF Full Electric, samojízdný míchací vůz se stoprocentním elektrickým pohonem. Tento krmný vůz vhodně doplňuje sortiment strojů výrobce Faresin s elektrickým pohonem. Program těchto strojů zahájil Faresin již v roce 2018 uvedením teleskopického manipulátoru s elektrickým pohonem na trh.

„Přechod na veganství planetě příliš nepomůže,“ tvrdí Frank Mitloehner – univerzitní profesor na UC Davis v Kalifornii a vedoucí výzkumného centra UC Davis CLEAR Center. Další věc, kterou vyvrací je působení přežvýkavců (skotu, ovcí a koz) jako zdrojů skleníkových plynů – i kdyby je člověk nechoval, také to globálním změnám klimatu nezabrání.

Intenzivní monokultury zelenin jsou po celém světě poškozovány rostlinnými parazitickými háďátky, zejména hálkotvornými kořenovými háďátky (Meloidogyne spp.), jež způsobují značné ekonomické škody. U zeleniny se uvádí průměrná ztráta výnosu zhruba 10 %. Při biologické fumigaci proti těmto háďátkům je účinný čirok tím, že uvolňuje kyanogenní glykosid durin nacházející se v epidermálních pletivech jeho listů. Právě na produkci durinu u čiroku se zaměřili vědci z University of Padova, Padana Sementi Elette s. r. l. a New Mexico State University. Výsledky jejich studie zveřejnil časopis Agrosystems, Geosciences and Environviroment.