Spojením umělé inteligence (AI) a geoprostorových dat vznikly v České republice inovace GeoAI, které mají přímé využití v zemědělství, lesnictví, krizovém řízení, veřejném zdraví, územním plánování nebo ochraně životního prostředí. Otevírají se tak nové možnosti v analýze velkých objemů geoprostorových dat a zpracování pokročilých prostorových analýz. To umožňuje například zpřesnit předpovědi počasí, zvýšit kvalitu a spolehlivost satelitních snímků a propojit pokročilé jazykové modely s geografickými informačními systémy (GIS).

Evropská unie se snaží zabránit odlesňování naší planety, které je spojeno s kácením a vypalováním lesů, zejména v Latinské Americe a rovníkových oblastech Asie. Odlesňování a degradace lesa jsou důležitými urychlovači klimatické změny a ztráty biodiverzity. A protože EU je významným spotřebitelem komodit, které se pěstují na odlesněných plochách, snaží se uvést život Nařízení evropského parlamentu a rady 2023/1115 (o dodávání komodit na trh Unie, které jsou spojeny s odlesňováním a znehodnocováním lesů), které je známé pod zkratkou EUDR. Není to však tak jednoduché, ani černobílé.

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i. se zabývá projektem zaměřeným na stanovení a bilance měrných emisí skleníkových plynů z pěstování a posklizňové úpravy zemědělských plodin. Cílem projektu je stanovit transparentním způsobem pro hlavní zemědělské plodiny typickou uhlíkovou stopu – typický emisní faktor skleníkových plynů vyjádřený v CO2eq na jednotku hmotnosti produktu.

Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání zdrojů. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a produkovat energii. Zbylý materiál lze pak využít jako hnojivo.

Cílená aplikace, obdělávání půdy či jiné agrotechnické zásahy jsou vlastní většině polních robotů a preciznímu zemědělství vůbec. Vrcholem precizní agrotechniky je individuální přístup k jednotlivým rostlinám. To sice zatím není možné u klasické polní výroby, ovšem na plochách s menší výměrou a u plodin s vyšší tržní hodnotou už to možné je a existují roboti, kteří dokáží rostlinám poskytnout individuální péči.

Polní den meziplodin a čiroků v Polabí uspořádala koncem září společnost SEED SERVICE s.r.o. ve spolupráci s farmou Korábků. Účastníci si mohli v Krychnově u Kolína prohlédnout pestrou škálu meziplodinových směsí, několik typů biopásů (krmný, nektarodárný, ochrana čejky chocholaté v nektarodárné i krmné variantě), pomocnou plodinu vysetou v řepce a celý sortiment čiroků a bérů v nabídce SEED SERVICE.

Studie dokazují, že konopí je dobrým zdrojem bílkovin a může v budoucnu nahradit ve výživě hospodářských zvířat sójovou nebo rybí moučku, což jsou suroviny z různých důvodů problematické. Vědci z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU posuzovali tento efekt konopných produktů na kapra obecného.

Šlechtění je hlavní možností, jak zvyšovat výnos plodin. Prakticky všechny plodiny, které dnes využíváme, vypadaly původně výrazně jinak. Jednou z nejrozšířenějších plodin na světě je kukuřice, která slouží nejen k produkci krmiv, ale také jako významná potravina. Vědci z Boyce Thompson Institute (BTI) se pokusili zvýšit produkci enzymu Rubisco, který během fotosyntézy zajišťuje vázání oxidu uhličitého do organických látek.

Vědci Botanického ústavu AV ČR spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Českého svazu ochránců přírody plánují pomoci navrátit loukám původní biologickou rozmanitost tím, že poskytnou podklady pro vytvoření specifických osevních směsí pro jejich obnovu.

Prestižní cenu Grand Prix Techagro získala letos i robotická plečka Newmann. Stroj je určen ke kultivaci porostů široké škály plodin s využitím umělé inteligence. Jde o ekologicky šetrnou alternativu k herbicidní ochraně porostů před nežádoucími pleveli, která zároveň umožňuje povrchové kypření půdy v řádcích.

Do konce příštího roku 60 miliard korun, v dalších letech zatím s otazníkem. Podpora biometanových projektů je aktuálně vytyčena jen v krátkodobém horizontu. Aby bylo možné naplnit ambiciózní cíle, čítající do roku 2030 desítky biometanových stanic, bude stanovení podpory pro další roky naprosto klíčové. Vyhlíží ho zejména starší bioplynové stanice, kterým bude končit provozní podpora – přechodem na biometan by na ni opět získaly nárok. Do konce roku 2027 bude těchto bioplynových stanic více než 170.

V minulosti byla v České republice odvodněna zhruba čtvrtina z celkové výměry zemědělské půdy. Občas se objeví názory, co s tím, když už dávno odvodňovací systémy nefungují. Jak uvedl na nedávném semináři s názvem Variabilní aplikace hnojiv na pozemcích s regulovaným drenážním odtokem pro optimalizaci výnosů doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc., z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, soustava je ale funkční stále. Projevy nefunkčnosti, tedy zamokření, se objevují podle něj pouze místy a částečně, přičemž výhodou především je, že jejím základem je jednoduchý gravitační princip.