Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe

AGÁTA

Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Aktuality a odborná sdělení
Digitalizace zemědělství dnes zasahuje i sklizeň objemných krmiv. Moderní sklízecí řezačky již nejsou pouze výkonnými stroji, ale stále častěji fungují jako mobilní laboratoře.
Tým doktorandů z Mendelovy univerzity v Brně hledá nové využití pro odpad z chovu ryb. Z rybího kalu vyvíjí biostimulační přípravek FISHIT, který podporuje růst kořenů rostlin, zlepšuje využití živin, přispívá k růstu a vitalitě rostlin a zároveň zvyšuje jejich odolnost. Projekt propojuje studenty z Agronomické a Zahradnické fakulty MENDELU a v budoucnu by mohl pomoci zahrádkářům i zemědělcům.
Co si myslí v ČR
IMG_8593
Extrémní sucho v Česku vyžaduje systémová řešení
Česká republika se v posledních měsících potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství,...
Australská společnost AgBiTech, která se specializuje na biologickou ochranu proti hmyzu, se stala novou akvizici společnosti BASF. Vyplývá to z pololetní finanční zprávy, kterou společnost BASF zveřejnila. Kupní cena činila 145 milionů eur.
Co si myslí v zahraničí
Fuzarióza klasů
Genetickou rezistencí proti fuzarióze klasů
Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural...
Když se mluví o trvale udržitelném zemědělství, představí si mnozí spíše bezorebné technologie nebo obnovitelné zdroje energie. AGRO družstvo Záhoří u Písku ale ukazuje, že udržitelnost se dá stavět i od základů – doslova. Nový areál za 350 milionů korun spojuje welfare zvířat, moderní dojení, efektivní hospodaření s živinami a téměř bezodpadové zpracování kejdy do jednoho funkčního celku.
Rodinné hospodářství Kyselových v Přestavlkách u Čerčan ukazuje, že udržitelné zemědělství nemusí být otázkou velikosti podniku, ale především způsobu přemýšlení. Na zhruba stovce hektarů propojují péči o půdu, welfare zvířat i výrobu kvalitních potravin do jednoho funkčního systému.
Oblíbená aplikace HARVEST ASSIST od společnosti Pöttinger zlepšuje při sklizni pícnin ekonomiku, výrazně zjednodušuje provoz, umožňuje efektivní řízení, poskytuje výraznou logistickou podporu a přispívá ke kvalitě sklízené píce. Nová rozšířená verze 4.0 nabízí v reálném čase podrobnější přehled o sklízených plochách a poloze silážních jam i jednotlivých strojů. Pomáhá organizovat pracovní postupy a důležité údaje sdílí se všemi, kteří se na sklizni podílejí.
Každá zkratka je tak trochu hádanka. Některé známe natolik, že nad nimi už ani nepřemýšlíme, u jiných člověk tápe, co vlastně znamenají. Přiznávám, že když jsem poprvé narazila na italského výrobce strojů na zpracování půdy a setí M.O.M., moje představivost se rozjela naplno. A nakonec jsem našla vysvětlení: Mimořádné orgie mikroorganismů. Vždyť co jiného by se mělo odehrávat v dobře zpracované půdě, zvlášť po zapravení organického hnojiva?
Efektivní, a přitom udržitelná výroba naplňující potřeby zvířat i požadavek na vyšší produktivitu práce je trend, který se promítá do všech segmentů živočišné produkce. V tomto smyslu je pak zásadní fakt, že v rámci tzv. precizního chovu hospodářských zvířat využívané automatizované systémy krmení a monitorování zdraví prostřednictvím senzorů, umožňují získat údaje o každém zvířeti a tím se do velkokapacitních systémů chovu vrací individuální přístup.
Intenzifikace zemědělství po druhé světové válce a úzce spojená s kolektivizací hospodaření v České republice vedly k vytvoření jedněch z největších půdních bloků v Evropě. Scelování pozemků a odstraňování krajinných prvků, jako jsou remízky či aleje, způsobilo homogenizaci krajiny a výrazný úbytek biodiverzity. Například početnost polních ptáků se u nás za poslední čtyři desetiletí snížila přibližně o 40 % a mnohé druhy jsou dnes na pokraji vyhynutí. Nová studie, kterou publikoval doc. Ing. Martin Šálek, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické, však potvrzuje, že tradiční maloplošná hospodářství, známá jako záhumenky, hrají v záchraně těchto druhů klíčovou roli.
Kvalita vody v českých lokalitách úzce souvisí s tím, jak efektivně dokážeme hospodařit s živinami v krajině. Pokud dusík a fosfor nejsou v půdě správně chráněny, hrozí jejich vyplavení do vodních zdrojů, což vede k nežádoucímu růstu sinic. Současným trendem v udržitelném zemědělství je proto přechod od kvantity k maximální efektivitě. Cílená výživa a pokročilé technologie v hnojivech dnes umožňují minimalizovat ztráty živin. Ty se pak dostávají v první řadě do rostlin, a ne do povrchových a podzemních vod.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe

AGÁTA

Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
csobf1
ČSOB podporuje šetrné postupy udržitelného zemědělství
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Digitalizace zemědělství dnes zasahuje i sklizeň objemných krmiv. Moderní sklízecí řezačky již nejsou pouze výkonnými stroji, ale stále častěji fungují jako mobilní laboratoře.
Tým doktorandů z Mendelovy univerzity v Brně hledá nové využití pro odpad z chovu ryb. Z rybího kalu vyvíjí biostimulační přípravek FISHIT, který podporuje růst kořenů rostlin, zlepšuje využití živin, přispívá k růstu a vitalitě rostlin a zároveň zvyšuje jejich odolnost. Projekt propojuje studenty z Agronomické a Zahradnické fakulty MENDELU a v budoucnu by mohl pomoci zahrádkářům i zemědělcům.
Co si myslí v ČR
IMG_8593
Extrémní sucho v Česku vyžaduje systémová řešení
Česká republika se v posledních měsících potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství,...
Australská společnost AgBiTech, která se specializuje na biologickou ochranu proti hmyzu, se stala novou akvizici společnosti BASF. Vyplývá to z pololetní finanční zprávy, kterou společnost BASF zveřejnila. Kupní cena činila 145 milionů eur.
Co si myslí v zahraničí
Fuzarióza klasů
Genetickou rezistencí proti fuzarióze klasů
Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural...
Když se mluví o trvale udržitelném zemědělství, představí si mnozí spíše bezorebné technologie nebo obnovitelné zdroje energie. AGRO družstvo Záhoří u Písku ale ukazuje, že udržitelnost se dá stavět i od základů – doslova. Nový areál za 350 milionů korun spojuje welfare zvířat, moderní dojení, efektivní hospodaření s živinami a téměř bezodpadové zpracování kejdy do jednoho funkčního celku.
Rodinné hospodářství Kyselových v Přestavlkách u Čerčan ukazuje, že udržitelné zemědělství nemusí být otázkou velikosti podniku, ale především způsobu přemýšlení. Na zhruba stovce hektarů propojují péči o půdu, welfare zvířat i výrobu kvalitních potravin do jednoho funkčního systému.
Oblíbená aplikace HARVEST ASSIST od společnosti Pöttinger zlepšuje při sklizni pícnin ekonomiku, výrazně zjednodušuje provoz, umožňuje efektivní řízení, poskytuje výraznou logistickou podporu a přispívá ke kvalitě sklízené píce. Nová rozšířená verze 4.0 nabízí v reálném čase podrobnější přehled o sklízených plochách a poloze silážních jam i jednotlivých strojů. Pomáhá organizovat pracovní postupy a důležité údaje sdílí se všemi, kteří se na sklizni podílejí.
Každá zkratka je tak trochu hádanka. Některé známe natolik, že nad nimi už ani nepřemýšlíme, u jiných člověk tápe, co vlastně znamenají. Přiznávám, že když jsem poprvé narazila na italského výrobce strojů na zpracování půdy a setí M.O.M., moje představivost se rozjela naplno. A nakonec jsem našla vysvětlení: Mimořádné orgie mikroorganismů. Vždyť co jiného by se mělo odehrávat v dobře zpracované půdě, zvlášť po zapravení organického hnojiva?
Efektivní, a přitom udržitelná výroba naplňující potřeby zvířat i požadavek na vyšší produktivitu práce je trend, který se promítá do všech segmentů živočišné produkce. V tomto smyslu je pak zásadní fakt, že v rámci tzv. precizního chovu hospodářských zvířat využívané automatizované systémy krmení a monitorování zdraví prostřednictvím senzorů, umožňují získat údaje o každém zvířeti a tím se do velkokapacitních systémů chovu vrací individuální přístup.
Intenzifikace zemědělství po druhé světové válce a úzce spojená s kolektivizací hospodaření v České republice vedly k vytvoření jedněch z největších půdních bloků v Evropě. Scelování pozemků a odstraňování krajinných prvků, jako jsou remízky či aleje, způsobilo homogenizaci krajiny a výrazný úbytek biodiverzity. Například početnost polních ptáků se u nás za poslední čtyři desetiletí snížila přibližně o 40 % a mnohé druhy jsou dnes na pokraji vyhynutí. Nová studie, kterou publikoval doc. Ing. Martin Šálek, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické, však potvrzuje, že tradiční maloplošná hospodářství, známá jako záhumenky, hrají v záchraně těchto druhů klíčovou roli.
Kvalita vody v českých lokalitách úzce souvisí s tím, jak efektivně dokážeme hospodařit s živinami v krajině. Pokud dusík a fosfor nejsou v půdě správně chráněny, hrozí jejich vyplavení do vodních zdrojů, což vede k nežádoucímu růstu sinic. Současným trendem v udržitelném zemědělství je proto přechod od kvantity k maximální efektivitě. Cílená výživa a pokročilé technologie v hnojivech dnes umožňují minimalizovat ztráty živin. Ty se pak dostávají v první řadě do rostlin, a ne do povrchových a podzemních vod.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe

AGÁTA

Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
Česká republika se v posledních měsících potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství, krajinu i dostupnost vodních zdrojů. Klesající hladiny povrchových i podzemních vod a zhoršující se stav ekosystémů zvyšují tlak na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit.
Co si myslí v zahraničí
Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural Research Service (ARS), hlavní vědecké výzkumné agentury Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA). Choroba způsobuje každoročně značné ekonomické ztráty v produkci obilovin, které se v období 1998–2000 odhadovaly na 2,7 miliardy dolarů. Zároveň představuje zdravotní riziko pro spotřebitele.
Aktuality a odborná sdělení
Digitalizace zemědělství dnes zasahuje i sklizeň objemných krmiv. Moderní sklízecí řezačky již nejsou pouze výkonnými stroji, ale stále častěji fungují jako mobilní laboratoře.
Tým doktorandů z Mendelovy univerzity v Brně hledá nové využití pro odpad z chovu ryb. Z rybího kalu vyvíjí biostimulační přípravek FISHIT, který podporuje růst kořenů rostlin, zlepšuje využití živin, přispívá k růstu a vitalitě rostlin a zároveň zvyšuje jejich odolnost. Projekt propojuje studenty z Agronomické a Zahradnické fakulty MENDELU a v budoucnu by mohl pomoci zahrádkářům i zemědělcům.
Australská společnost AgBiTech, která se specializuje na biologickou ochranu proti hmyzu, se stala novou akvizici společnosti BASF. Vyplývá to z pololetní finanční zprávy, kterou společnost BASF zveřejnila. Kupní cena činila 145 milionů eur.
Když se mluví o trvale udržitelném zemědělství, představí si mnozí spíše bezorebné technologie nebo obnovitelné zdroje energie. AGRO družstvo Záhoří u Písku ale ukazuje, že udržitelnost se dá stavět i od základů – doslova. Nový areál za 350 milionů korun spojuje welfare zvířat, moderní dojení, efektivní hospodaření s živinami a téměř bezodpadové zpracování kejdy do jednoho funkčního celku.
Rodinné hospodářství Kyselových v Přestavlkách u Čerčan ukazuje, že udržitelné zemědělství nemusí být otázkou velikosti podniku, ale především způsobu přemýšlení. Na zhruba stovce hektarů propojují péči o půdu, welfare zvířat i výrobu kvalitních potravin do jednoho funkčního systému.
Oblíbená aplikace HARVEST ASSIST od společnosti Pöttinger zlepšuje při sklizni pícnin ekonomiku, výrazně zjednodušuje provoz, umožňuje efektivní řízení, poskytuje výraznou logistickou podporu a přispívá ke kvalitě sklízené píce. Nová rozšířená verze 4.0 nabízí v reálném čase podrobnější přehled o sklízených plochách a poloze silážních jam i jednotlivých strojů. Pomáhá organizovat pracovní postupy a důležité údaje sdílí se všemi, kteří se na sklizni podílejí.
Každá zkratka je tak trochu hádanka. Některé známe natolik, že nad nimi už ani nepřemýšlíme, u jiných člověk tápe, co vlastně znamenají. Přiznávám, že když jsem poprvé narazila na italského výrobce strojů na zpracování půdy a setí M.O.M., moje představivost se rozjela naplno. A nakonec jsem našla vysvětlení: Mimořádné orgie mikroorganismů. Vždyť co jiného by se mělo odehrávat v dobře zpracované půdě, zvlášť po zapravení organického hnojiva?
Efektivní, a přitom udržitelná výroba naplňující potřeby zvířat i požadavek na vyšší produktivitu práce je trend, který se promítá do všech segmentů živočišné produkce. V tomto smyslu je pak zásadní fakt, že v rámci tzv. precizního chovu hospodářských zvířat využívané automatizované systémy krmení a monitorování zdraví prostřednictvím senzorů, umožňují získat údaje o každém zvířeti a tím se do velkokapacitních systémů chovu vrací individuální přístup.
Intenzifikace zemědělství po druhé světové válce a úzce spojená s kolektivizací hospodaření v České republice vedly k vytvoření jedněch z největších půdních bloků v Evropě. Scelování pozemků a odstraňování krajinných prvků, jako jsou remízky či aleje, způsobilo homogenizaci krajiny a výrazný úbytek biodiverzity. Například početnost polních ptáků se u nás za poslední čtyři desetiletí snížila přibližně o 40 % a mnohé druhy jsou dnes na pokraji vyhynutí. Nová studie, kterou publikoval doc. Ing. Martin Šálek, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické, však potvrzuje, že tradiční maloplošná hospodářství, známá jako záhumenky, hrají v záchraně těchto druhů klíčovou roli.
Kvalita vody v českých lokalitách úzce souvisí s tím, jak efektivně dokážeme hospodařit s živinami v krajině. Pokud dusík a fosfor nejsou v půdě správně chráněny, hrozí jejich vyplavení do vodních zdrojů, což vede k nežádoucímu růstu sinic. Současným trendem v udržitelném zemědělství je proto přechod od kvantity k maximální efektivitě. Cílená výživa a pokročilé technologie v hnojivech dnes umožňují minimalizovat ztráty živin. Ty se pak dostávají v první řadě do rostlin, a ne do povrchových a podzemních vod.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe

AGÁTA

Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
Česká republika se v posledních měsících potýká s extrémním suchem, které má výrazný dopad na zemědělství, krajinu i dostupnost vodních zdrojů. Klesající hladiny povrchových i podzemních vod a zhoršující se stav ekosystémů zvyšují tlak na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit.
Co si myslí v zahraničí
Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural Research Service (ARS), hlavní vědecké výzkumné agentury Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA). Choroba způsobuje každoročně značné ekonomické ztráty v produkci obilovin, které se v období 1998–2000 odhadovaly na 2,7 miliardy dolarů. Zároveň představuje zdravotní riziko pro spotřebitele.
Aktuality a odborná sdělení
Digitalizace zemědělství dnes zasahuje i sklizeň objemných krmiv. Moderní sklízecí řezačky již nejsou pouze výkonnými stroji, ale stále častěji fungují jako mobilní laboratoře.
Tým doktorandů z Mendelovy univerzity v Brně hledá nové využití pro odpad z chovu ryb. Z rybího kalu vyvíjí biostimulační přípravek FISHIT, který podporuje růst kořenů rostlin, zlepšuje využití živin, přispívá k růstu a vitalitě rostlin a zároveň zvyšuje jejich odolnost. Projekt propojuje studenty z Agronomické a Zahradnické fakulty MENDELU a v budoucnu by mohl pomoci zahrádkářům i zemědělcům.
Australská společnost AgBiTech, která se specializuje na biologickou ochranu proti hmyzu, se stala novou akvizici společnosti BASF. Vyplývá to z pololetní finanční zprávy, kterou společnost BASF zveřejnila. Kupní cena činila 145 milionů eur.
Když se mluví o trvale udržitelném zemědělství, představí si mnozí spíše bezorebné technologie nebo obnovitelné zdroje energie. AGRO družstvo Záhoří u Písku ale ukazuje, že udržitelnost se dá stavět i od základů – doslova. Nový areál za 350 milionů korun spojuje welfare zvířat, moderní dojení, efektivní hospodaření s živinami a téměř bezodpadové zpracování kejdy do jednoho funkčního celku.
Rodinné hospodářství Kyselových v Přestavlkách u Čerčan ukazuje, že udržitelné zemědělství nemusí být otázkou velikosti podniku, ale především způsobu přemýšlení. Na zhruba stovce hektarů propojují péči o půdu, welfare zvířat i výrobu kvalitních potravin do jednoho funkčního systému.
Oblíbená aplikace HARVEST ASSIST od společnosti Pöttinger zlepšuje při sklizni pícnin ekonomiku, výrazně zjednodušuje provoz, umožňuje efektivní řízení, poskytuje výraznou logistickou podporu a přispívá ke kvalitě sklízené píce. Nová rozšířená verze 4.0 nabízí v reálném čase podrobnější přehled o sklízených plochách a poloze silážních jam i jednotlivých strojů. Pomáhá organizovat pracovní postupy a důležité údaje sdílí se všemi, kteří se na sklizni podílejí.
Každá zkratka je tak trochu hádanka. Některé známe natolik, že nad nimi už ani nepřemýšlíme, u jiných člověk tápe, co vlastně znamenají. Přiznávám, že když jsem poprvé narazila na italského výrobce strojů na zpracování půdy a setí M.O.M., moje představivost se rozjela naplno. A nakonec jsem našla vysvětlení: Mimořádné orgie mikroorganismů. Vždyť co jiného by se mělo odehrávat v dobře zpracované půdě, zvlášť po zapravení organického hnojiva?
Efektivní, a přitom udržitelná výroba naplňující potřeby zvířat i požadavek na vyšší produktivitu práce je trend, který se promítá do všech segmentů živočišné produkce. V tomto smyslu je pak zásadní fakt, že v rámci tzv. precizního chovu hospodářských zvířat využívané automatizované systémy krmení a monitorování zdraví prostřednictvím senzorů, umožňují získat údaje o každém zvířeti a tím se do velkokapacitních systémů chovu vrací individuální přístup.
Intenzifikace zemědělství po druhé světové válce a úzce spojená s kolektivizací hospodaření v České republice vedly k vytvoření jedněch z největších půdních bloků v Evropě. Scelování pozemků a odstraňování krajinných prvků, jako jsou remízky či aleje, způsobilo homogenizaci krajiny a výrazný úbytek biodiverzity. Například početnost polních ptáků se u nás za poslední čtyři desetiletí snížila přibližně o 40 % a mnohé druhy jsou dnes na pokraji vyhynutí. Nová studie, kterou publikoval doc. Ing. Martin Šálek, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické, však potvrzuje, že tradiční maloplošná hospodářství, známá jako záhumenky, hrají v záchraně těchto druhů klíčovou roli.
Kvalita vody v českých lokalitách úzce souvisí s tím, jak efektivně dokážeme hospodařit s živinami v krajině. Pokud dusík a fosfor nejsou v půdě správně chráněny, hrozí jejich vyplavení do vodních zdrojů, což vede k nežádoucímu růstu sinic. Současným trendem v udržitelném zemědělství je proto přechod od kvantity k maximální efektivitě. Cílená výživa a pokročilé technologie v hnojivech dnes umožňují minimalizovat ztráty živin. Ty se pak dostávají v první řadě do rostlin, a ne do povrchových a podzemních vod.