Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Aktuality a odborná sdělení
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
V diskusích o klimatické změně a zemědělství je chov skotu často označován za jednoho z hlavních viníků produkce skleníkových plynů. Martin Ziaja, polský chovatel a odborník v oblasti mléčného průmyslu, však ve svém vystoupení na akci Mléčná farma roku představil data, která tento zjednodušený pohled zásadně nabourávají. Klíčem k udržitelnosti je podle něj efektivita, modernizace a vysoká užitkovost, nikoliv návrat k extenzivním metodám minulosti.
V malebné zvlněné krajině jižního Plzeňska najdete Sady Nebílovy, které jsou součástí zemědělské společnosti Lukrena, a. s. Vedoucí provozu Jana Zikmundová nám přiblížila, jak se z tradičního ovocnářského podniku stal moderní areál s vlastní finalizací produkce, širokým sortimentem regionálních výrobků a aktivním přístupem k zákazníkům.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Aktuality a odborná sdělení
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
V diskusích o klimatické změně a zemědělství je chov skotu často označován za jednoho z hlavních viníků produkce skleníkových plynů. Martin Ziaja, polský chovatel a odborník v oblasti mléčného průmyslu, však ve svém vystoupení na akci Mléčná farma roku představil data, která tento zjednodušený pohled zásadně nabourávají. Klíčem k udržitelnosti je podle něj efektivita, modernizace a vysoká užitkovost, nikoliv návrat k extenzivním metodám minulosti.
V malebné zvlněné krajině jižního Plzeňska najdete Sady Nebílovy, které jsou součástí zemědělské společnosti Lukrena, a. s. Vedoucí provozu Jana Zikmundová nám přiblížila, jak se z tradičního ovocnářského podniku stal moderní areál s vlastní finalizací produkce, širokým sortimentem regionálních výrobků a aktivním přístupem k zákazníkům.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- David Bouma
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Co si myslí v zahraničí
- Lukáš Prýmas
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Aktuality a odborná sdělení
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
V diskusích o klimatické změně a zemědělství je chov skotu často označován za jednoho z hlavních viníků produkce skleníkových plynů. Martin Ziaja, polský chovatel a odborník v oblasti mléčného průmyslu, však ve svém vystoupení na akci Mléčná farma roku představil data, která tento zjednodušený pohled zásadně nabourávají. Klíčem k udržitelnosti je podle něj efektivita, modernizace a vysoká užitkovost, nikoliv návrat k extenzivním metodám minulosti.
V malebné zvlněné krajině jižního Plzeňska najdete Sady Nebílovy, které jsou součástí zemědělské společnosti Lukrena, a. s. Vedoucí provozu Jana Zikmundová nám přiblížila, jak se z tradičního ovocnářského podniku stal moderní areál s vlastní finalizací produkce, širokým sortimentem regionálních výrobků a aktivním přístupem k zákazníkům.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- David Bouma
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Co si myslí v zahraničí
- Lukáš Prýmas
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Aktuality a odborná sdělení
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
V diskusích o klimatické změně a zemědělství je chov skotu často označován za jednoho z hlavních viníků produkce skleníkových plynů. Martin Ziaja, polský chovatel a odborník v oblasti mléčného průmyslu, však ve svém vystoupení na akci Mléčná farma roku představil data, která tento zjednodušený pohled zásadně nabourávají. Klíčem k udržitelnosti je podle něj efektivita, modernizace a vysoká užitkovost, nikoliv návrat k extenzivním metodám minulosti.
V malebné zvlněné krajině jižního Plzeňska najdete Sady Nebílovy, které jsou součástí zemědělské společnosti Lukrena, a. s. Vedoucí provozu Jana Zikmundová nám přiblížila, jak se z tradičního ovocnářského podniku stal moderní areál s vlastní finalizací produkce, širokým sortimentem regionálních výrobků a aktivním přístupem k zákazníkům.