BIO hroznová moučka s přírodními antioxidanty, která vznikla propojením vinařské praxe a výzkumu Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), ukazuje, jak lze vedlejší produkt výroby vína proměnit v hodnotnou surovinu pro pekárenské, cukrářské a další potravinářské výrobky.

Novou linii genetického materiálu jarní pšenice odolnou proti fuzarióze klasů představili vědci z Agricultural Research Service (ARS), hlavní vědecké výzkumné agentury Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA). Choroba způsobuje každoročně značné ekonomické ztráty v produkci obilovin, které se v období 1998–2000 odhadovaly na 2,7 miliardy dolarů. Zároveň představuje zdravotní riziko pro spotřebitele.

Na výstavě Naše pole se představila také společnost Aeroscan, která nabízí zemědělcům komplexní služby využívající moderní bezpilotní technologie. Její hlavní činností je multispektrální analýza porostů a aplikace kapalných i granulovaných přípravků pomocí dronů. Zatímco multispektrální analýza se již stává běžnou součástí precizního zemědělství, dronová aplikace je v České republice stále poměrně novou technologií, jejíž význam rychle roste. Návštěvníci výstavy si mohli její možnosti prohlédnout při praktických ukázkách.

Podle aktuálního průzkumu pro Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO ve spolupráci s platformou Myjsmebio jsou dvě třetiny lidí ochotny zaplatit více za produkt z chovu s lepšími podmínkami pro zvířata. Informoval o tom svaz při příležitosti oslavy 30. výročí založení Ekofarmy Javorník. Právě animal welfare byl jedním z témat dne otevřených vrat na Ekofarmě Javorník, který se uskutečnil počátkem září. Návštěvníci zde mohli poznat fungování ekologického hospodářství přímo v praxi a zjistit, co vyšší standardy ekologického chovu znamenají pro každodenní péči o zvířata.

Zdravá zvířata, omezení rizika zavlečení nákaz a předcházení ekonomickým ztrátám patří k základním předpokladům dlouhodobě udržitelné živočišné výroby. Význam biosekurity proto stále roste a výrazný prostor dostane také na letošním veletrhu EuroTier, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu v německém Hannoveru.

Zdravé porosty nevznikají náhodou – začínají v půdě. Rostoucí problémy s pleveli a chorobami, úzké osevní postupy a narůstající rezistence představují pro moderní zemědělství značný tlak. Současně se problematické plevele, jako je chundelka metlice či sveřep, a choroby, jako jsou fuzária, šíří rychleji než kdy dříve – často nepozorovaně prostřednictvím půdy ulpělé na strojích nebo nedostatečně zapravených posklizňových zbytků.

Sklizňové ztráty představují významný, ale obtížně měřitelný problém. Systém Yield EyeQ společnosti Geringhoff využívá kamery a umělou inteligenci k jejich průběžnému vyhodnocování přímo za sklizňovým adaptérem.

Hrách je pro naše pole i stůl nenahraditelný, ale kořenové vadnutí ohrožuje jeho budoucnost. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto v rámci unikátního projektu PeaBreed vyvíjejí nové genotypy, které mají této hrozbě odolat a zajistit tak potravinovou bezpečnost i udržitelnost českého zemědělství, v tiskové zprávě to uvedla Mgr. Karolína Podborská z MENDELU.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady klimatických změn a zároveň ověřit možnosti eliminace vybraných rostlinných patogenů.

Kvalita českých chovů hospodářských zvířat je v Srbsku již dostatečně známá i díky intenzivní osvětě, kterou v uplynulých letech provádělo v zemích západního Balkánu Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s českými chovatelskými svazy. Zásluhou toho vzrůstá mezi srbskými farmáři zájem o český plemenný mléčný, ale také masný skot. Sdělil to zemědělský diplomat v Srbsku Vladimír Váňa.

Jak připravit lesy na sucho, přívalové srážky nebo měnící se podmínky prostředí? Odpověď přináší přeshraniční projekt LESYpreKLÍMU, který nyní završuje dvouletou spolupráci českých a slovenských odborníků. Jeho hlavním výsledkem je Strategie adaptace lesů Západních Karpat na změnu klimatu, která propojuje doporučení pro hospodaření v lesích, management spárkaté zvěře i jednoduchá vodozádržná opatření. Sdělila to Česká zemědělská univerzita.