Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Rodinný statek
Jak funguje rodinný statek v trvale udržitelném zemědělství si ukážeme v dnešním díle.
Co si myslí v ČSOB
Aktuality a odborná sdělení
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Co si myslí v ČR
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci...
Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Co si myslí v zahraničí
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a...
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Efektivní nakládání s hnojivy patří mezi klíčové faktory udržitelného zemědělství. Rostoucí ceny vstupů i tlak na ochranu životního prostředí nutí zemědělce hledat řešení, která umožní aplikovat živiny přesněji, s minimálními ztrátami. Jednou z nejzajímavějších inovací v této oblasti je technologie FertiEye od společnosti Sky Agriculture.
Na veletrhu Agrishow v Brně představil Ing. Radomír Andrýs ze společnosti Fides Agro, spol. s r. o. inovativní přístup k výživě skotu – program AGO, který reflektuje současné globální výzvy zemědělství. Rostoucí poptávka po mléčných produktech je totiž doprovázena tlakem na snižování environmentálních dopadů, zejména emisí metanu (CH₄), a zároveň na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat.
Na nedávném veletrhu Agrishow v Brně v rámci konference Moderní technologie v zemědělství, kterou pořádal Zemědělský svaz ČR, se mimo jiné hovořilo o nezbytnosti postupných kroků při zavedení automatizace a robotizace v zemědělských podnicích. Na toto téma vystoupil také jednatel společnosti Agri-Precision Ing. Michal Krutiš.
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Rodinný statek
Jak funguje rodinný statek v trvale udržitelném zemědělství si ukážeme v dnešním díle.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Co si myslí v ČR
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci...
Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Co si myslí v zahraničí
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a...
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Efektivní nakládání s hnojivy patří mezi klíčové faktory udržitelného zemědělství. Rostoucí ceny vstupů i tlak na ochranu životního prostředí nutí zemědělce hledat řešení, která umožní aplikovat živiny přesněji, s minimálními ztrátami. Jednou z nejzajímavějších inovací v této oblasti je technologie FertiEye od společnosti Sky Agriculture.
Na veletrhu Agrishow v Brně představil Ing. Radomír Andrýs ze společnosti Fides Agro, spol. s r. o. inovativní přístup k výživě skotu – program AGO, který reflektuje současné globální výzvy zemědělství. Rostoucí poptávka po mléčných produktech je totiž doprovázena tlakem na snižování environmentálních dopadů, zejména emisí metanu (CH₄), a zároveň na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat.
Na nedávném veletrhu Agrishow v Brně v rámci konference Moderní technologie v zemědělství, kterou pořádal Zemědělský svaz ČR, se mimo jiné hovořilo o nezbytnosti postupných kroků při zavedení automatizace a robotizace v zemědělských podnicích. Na toto téma vystoupil také jednatel společnosti Agri-Precision Ing. Michal Krutiš.
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Rodinný statek
Jak funguje rodinný statek v trvale udržitelném zemědělství si ukážeme v dnešním díle.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Efektivní nakládání s hnojivy patří mezi klíčové faktory udržitelného zemědělství. Rostoucí ceny vstupů i tlak na ochranu životního prostředí nutí zemědělce hledat řešení, která umožní aplikovat živiny přesněji, s minimálními ztrátami. Jednou z nejzajímavějších inovací v této oblasti je technologie FertiEye od společnosti Sky Agriculture.
Na veletrhu Agrishow v Brně představil Ing. Radomír Andrýs ze společnosti Fides Agro, spol. s r. o. inovativní přístup k výživě skotu – program AGO, který reflektuje současné globální výzvy zemědělství. Rostoucí poptávka po mléčných produktech je totiž doprovázena tlakem na snižování environmentálních dopadů, zejména emisí metanu (CH₄), a zároveň na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat.
Na nedávném veletrhu Agrishow v Brně v rámci konference Moderní technologie v zemědělství, kterou pořádal Zemědělský svaz ČR, se mimo jiné hovořilo o nezbytnosti postupných kroků při zavedení automatizace a robotizace v zemědělských podnicích. Na toto téma vystoupil také jednatel společnosti Agri-Precision Ing. Michal Krutiš.
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Rodinný statek
Jak funguje rodinný statek v trvale udržitelném zemědělství si ukážeme v dnešním díle.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Efektivní nakládání s hnojivy patří mezi klíčové faktory udržitelného zemědělství. Rostoucí ceny vstupů i tlak na ochranu životního prostředí nutí zemědělce hledat řešení, která umožní aplikovat živiny přesněji, s minimálními ztrátami. Jednou z nejzajímavějších inovací v této oblasti je technologie FertiEye od společnosti Sky Agriculture.
Na veletrhu Agrishow v Brně představil Ing. Radomír Andrýs ze společnosti Fides Agro, spol. s r. o. inovativní přístup k výživě skotu – program AGO, který reflektuje současné globální výzvy zemědělství. Rostoucí poptávka po mléčných produktech je totiž doprovázena tlakem na snižování environmentálních dopadů, zejména emisí metanu (CH₄), a zároveň na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat.
Na nedávném veletrhu Agrishow v Brně v rámci konference Moderní technologie v zemědělství, kterou pořádal Zemědělský svaz ČR, se mimo jiné hovořilo o nezbytnosti postupných kroků při zavedení automatizace a robotizace v zemědělských podnicích. Na toto téma vystoupil také jednatel společnosti Agri-Precision Ing. Michal Krutiš.
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.