Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Chytrá siláž
Výzkumníci z VÚŽV vymysleli software, který zemědělcům pomůže se systematickým výběrem silážních přípravků
Aktuality a odborná sdělení
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Chytrá siláž
Výzkumníci z VÚŽV vymysleli software, který zemědělcům pomůže se systematickým výběrem silážních přípravků
Aktuality a odborná sdělení
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Chytrá siláž
Výzkumníci z VÚŽV vymysleli software, který zemědělcům pomůže se systematickým výběrem silážních přípravků
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Arnošt Jílek
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena křídla od těla, zrychleně dýchají a více pijí. Vědecký tým z Agronomické fakulty zjistil, že tepelný stres lze u kuřat snížit přídavkem kurkumy a extraktu ze šišáku bajkalského do krmné směsi. Díky potlačení stresu z vyšší teploty se zvýší i celková pohoda kuřat.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně ubývat. V takovém případě by producenti kávy museli její pěstování ukončit, nebo přejít na pěstování Coffea canephora, známé jako robusta, která je na mezinárodních trzích méně ceněna. Výzkumu na agrolesnických kávových plantážích napříč americkým kontinentem, ale i v Asii, se vědecký tým věnuje již 15 let.
Aktuality a odborná sdělení
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Chytrá siláž
Výzkumníci z VÚŽV vymysleli software, který zemědělcům pomůže se systematickým výběrem silážních přípravků
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Arnošt Jílek
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena křídla od těla, zrychleně dýchají a více pijí. Vědecký tým z Agronomické fakulty zjistil, že tepelný stres lze u kuřat snížit přídavkem kurkumy a extraktu ze šišáku bajkalského do krmné směsi. Díky potlačení stresu z vyšší teploty se zvýší i celková pohoda kuřat.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně ubývat. V takovém případě by producenti kávy museli její pěstování ukončit, nebo přejít na pěstování Coffea canephora, známé jako robusta, která je na mezinárodních trzích méně ceněna. Výzkumu na agrolesnických kávových plantážích napříč americkým kontinentem, ale i v Asii, se vědecký tým věnuje již 15 let.
Aktuality a odborná sdělení
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.