Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Aktuality a odborná sdělení
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Aktuality a odborná sdělení
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zdeněk Makovička
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Aktuality a odborná sdělení
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zdeněk Makovička
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Aktuality a odborná sdělení
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.
Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.