Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Aktuality a odborná sdělení
Udržitelnost je pro české krmivářství a zemědělství spíše otázkou selského rozumu a řádného hospodaření než nově vynucenou byrokratickou povinností. Krmivářství jako obor již dnes patří k nejudržitelnějším. Aktuální výzvy však leží v implementaci ambiciózních evropských strategií, zejména Nařízení proti odlesňování (EUDR), jehož odklad i přes politické tlaky trh okamžitě promítl do cen komodit. O tom hovořil na konferenci Spolku pro komodity a krmiva Ing. Vladimír Mráz, ředitel společnosti Mráz AGRO.
Ministerstvo zemědělství ČR počátkem října vydalo dlouho očekávanou aktualizaci vyhlášky, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrivoltaiky. Nově bude možné solární panely umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok nicméně otevírá cestu i vertikálním instalacím, které až dosud u nás – na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí – prakticky nebyly na zemědělské půdě možné.
Stávající systémy řízení motoru a převodovky v traktorech sice umožňují provoz v úsporných a komfortních režimech, ale obvykle pracují s předem definovanými kombinacemi otáček a převodových poměrů. Při výrazně kolísajícím zatížení to může vést k poklesu rychlosti nebo k práci v nevýhodných rozsazích otáček motoru. Společnost Claas proto pro své nové traktory Axion představuje nový adaptivní systém řízení, který je založen na mapách účinnosti motoru, převodovky a hydrauliky a využívá učící se algoritmus.
Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a jejich kolegové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem dosáhli převratného objevu, který ukazuje, jak těkavé látky produkované bakteriemi výrazně ovlivňují růst rostlin. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Plant Communications, otevírá nové možnosti pro rozvoj ekologicky šetrných zemědělských postupů.
Trvale udržitelné zemědělství není jen o šetrném hospodaření na půdě, ale i o hledání nových cest, jak efektivně využívat přírodní zdroje a minimalizovat odpad. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul inovativní pěnu z přírodní gumy a ligninu, která má potenciál nahradit syntetické materiály a snížit ekologickou zátěž.
Evropská unie přijala v červnu 2023 průlomové nařízení (EU) 2023/1115, známé jako EUDR (EU Deforestation Regulation), které má za cíl minimalizovat globální odlesňování spojené se zemědělskými surovinami dováženými do Evropské unie. Tato legislativa představuje jeden z nejambicióznějších kroků EU v ochraně světových lesů a boji proti klimatické změně.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které díky svým specifickým vlastnostem působí efektivně, a přitom s menší zátěží na životní prostředí v porovnání s konvenčními prostředky. Na výzkumu vědecký tým spolupracuje s firmou MoravoSeed a Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Zemědělský podnik Zdonín Agri s. r. o. hospodaří na Nymbursku ve Středočeském kraji. Majitelé, rodina Pokorných, zde uplatňují moderní agrotechnické postupy a současně pečují o venkovskou krajinu. Obhospodařovaná plocha zemědělské půdy dosahuje přibližně 560 hektarů. Na 60 ha orné půdy letos farma začala vysazovat stromy v silvoorebném systému agrolesnictví.
Zemědělská Klučenice, a. s., je známá jako progresivní podnik, zejména co se týká chovu skotu. V současné době má 500 dojnic plemene holštýn a na farmě v obci, která leží na hranici mezi Středočeským a Jihočeským krajem, klade důraz zvláště na modernizaci, péči o welfare zvířat a efektivní plemenářskou práci. V chovu navíc využívá nejnovější poznatky v zootechnice, od sledování zdraví pomocí smart technologií až po specifické protokoly pro odchov telat.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Aktuality a odborná sdělení
Udržitelnost je pro české krmivářství a zemědělství spíše otázkou selského rozumu a řádného hospodaření než nově vynucenou byrokratickou povinností. Krmivářství jako obor již dnes patří k nejudržitelnějším. Aktuální výzvy však leží v implementaci ambiciózních evropských strategií, zejména Nařízení proti odlesňování (EUDR), jehož odklad i přes politické tlaky trh okamžitě promítl do cen komodit. O tom hovořil na konferenci Spolku pro komodity a krmiva Ing. Vladimír Mráz, ředitel společnosti Mráz AGRO.
Ministerstvo zemědělství ČR počátkem října vydalo dlouho očekávanou aktualizaci vyhlášky, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrivoltaiky. Nově bude možné solární panely umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok nicméně otevírá cestu i vertikálním instalacím, které až dosud u nás – na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí – prakticky nebyly na zemědělské půdě možné.
Stávající systémy řízení motoru a převodovky v traktorech sice umožňují provoz v úsporných a komfortních režimech, ale obvykle pracují s předem definovanými kombinacemi otáček a převodových poměrů. Při výrazně kolísajícím zatížení to může vést k poklesu rychlosti nebo k práci v nevýhodných rozsazích otáček motoru. Společnost Claas proto pro své nové traktory Axion představuje nový adaptivní systém řízení, který je založen na mapách účinnosti motoru, převodovky a hydrauliky a využívá učící se algoritmus.
Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a jejich kolegové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem dosáhli převratného objevu, který ukazuje, jak těkavé látky produkované bakteriemi výrazně ovlivňují růst rostlin. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Plant Communications, otevírá nové možnosti pro rozvoj ekologicky šetrných zemědělských postupů.
Trvale udržitelné zemědělství není jen o šetrném hospodaření na půdě, ale i o hledání nových cest, jak efektivně využívat přírodní zdroje a minimalizovat odpad. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul inovativní pěnu z přírodní gumy a ligninu, která má potenciál nahradit syntetické materiály a snížit ekologickou zátěž.
Evropská unie přijala v červnu 2023 průlomové nařízení (EU) 2023/1115, známé jako EUDR (EU Deforestation Regulation), které má za cíl minimalizovat globální odlesňování spojené se zemědělskými surovinami dováženými do Evropské unie. Tato legislativa představuje jeden z nejambicióznějších kroků EU v ochraně světových lesů a boji proti klimatické změně.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které díky svým specifickým vlastnostem působí efektivně, a přitom s menší zátěží na životní prostředí v porovnání s konvenčními prostředky. Na výzkumu vědecký tým spolupracuje s firmou MoravoSeed a Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Zemědělský podnik Zdonín Agri s. r. o. hospodaří na Nymbursku ve Středočeském kraji. Majitelé, rodina Pokorných, zde uplatňují moderní agrotechnické postupy a současně pečují o venkovskou krajinu. Obhospodařovaná plocha zemědělské půdy dosahuje přibližně 560 hektarů. Na 60 ha orné půdy letos farma začala vysazovat stromy v silvoorebném systému agrolesnictví.
Zemědělská Klučenice, a. s., je známá jako progresivní podnik, zejména co se týká chovu skotu. V současné době má 500 dojnic plemene holštýn a na farmě v obci, která leží na hranici mezi Středočeským a Jihočeským krajem, klade důraz zvláště na modernizaci, péči o welfare zvířat a efektivní plemenářskou práci. V chovu navíc využívá nejnovější poznatky v zootechnice, od sledování zdraví pomocí smart technologií až po specifické protokoly pro odchov telat.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Společnost Agrio MZS je tradičním českým výrobcem postřikovačů v jehož nabídce jsou tažené i samojízdné verze a také systémy pro přesnou aplikaci. Díky ní je možné snížit spotřebu pesticidů což má pozitivní dopad na životní prostředí. Pro letošní rok si v Agriu nachystali několik novinek, které precizní aplikaci posouvají na vyšší úroveň.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Udržitelnost je pro české krmivářství a zemědělství spíše otázkou selského rozumu a řádného hospodaření než nově vynucenou byrokratickou povinností. Krmivářství jako obor již dnes patří k nejudržitelnějším. Aktuální výzvy však leží v implementaci ambiciózních evropských strategií, zejména Nařízení proti odlesňování (EUDR), jehož odklad i přes politické tlaky trh okamžitě promítl do cen komodit. O tom hovořil na konferenci Spolku pro komodity a krmiva Ing. Vladimír Mráz, ředitel společnosti Mráz AGRO.
Ministerstvo zemědělství ČR počátkem října vydalo dlouho očekávanou aktualizaci vyhlášky, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrivoltaiky. Nově bude možné solární panely umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok nicméně otevírá cestu i vertikálním instalacím, které až dosud u nás – na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí – prakticky nebyly na zemědělské půdě možné.
Stávající systémy řízení motoru a převodovky v traktorech sice umožňují provoz v úsporných a komfortních režimech, ale obvykle pracují s předem definovanými kombinacemi otáček a převodových poměrů. Při výrazně kolísajícím zatížení to může vést k poklesu rychlosti nebo k práci v nevýhodných rozsazích otáček motoru. Společnost Claas proto pro své nové traktory Axion představuje nový adaptivní systém řízení, který je založen na mapách účinnosti motoru, převodovky a hydrauliky a využívá učící se algoritmus.
Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a jejich kolegové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem dosáhli převratného objevu, který ukazuje, jak těkavé látky produkované bakteriemi výrazně ovlivňují růst rostlin. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Plant Communications, otevírá nové možnosti pro rozvoj ekologicky šetrných zemědělských postupů.
Trvale udržitelné zemědělství není jen o šetrném hospodaření na půdě, ale i o hledání nových cest, jak efektivně využívat přírodní zdroje a minimalizovat odpad. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul inovativní pěnu z přírodní gumy a ligninu, která má potenciál nahradit syntetické materiály a snížit ekologickou zátěž.
Evropská unie přijala v červnu 2023 průlomové nařízení (EU) 2023/1115, známé jako EUDR (EU Deforestation Regulation), které má za cíl minimalizovat globální odlesňování spojené se zemědělskými surovinami dováženými do Evropské unie. Tato legislativa představuje jeden z nejambicióznějších kroků EU v ochraně světových lesů a boji proti klimatické změně.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které díky svým specifickým vlastnostem působí efektivně, a přitom s menší zátěží na životní prostředí v porovnání s konvenčními prostředky. Na výzkumu vědecký tým spolupracuje s firmou MoravoSeed a Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Zemědělský podnik Zdonín Agri s. r. o. hospodaří na Nymbursku ve Středočeském kraji. Majitelé, rodina Pokorných, zde uplatňují moderní agrotechnické postupy a současně pečují o venkovskou krajinu. Obhospodařovaná plocha zemědělské půdy dosahuje přibližně 560 hektarů. Na 60 ha orné půdy letos farma začala vysazovat stromy v silvoorebném systému agrolesnictví.
Zemědělská Klučenice, a. s., je známá jako progresivní podnik, zejména co se týká chovu skotu. V současné době má 500 dojnic plemene holštýn a na farmě v obci, která leží na hranici mezi Středočeským a Jihočeským krajem, klade důraz zvláště na modernizaci, péči o welfare zvířat a efektivní plemenářskou práci. V chovu navíc využívá nejnovější poznatky v zootechnice, od sledování zdraví pomocí smart technologií až po specifické protokoly pro odchov telat.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Společnost Agrio MZS je tradičním českým výrobcem postřikovačů v jehož nabídce jsou tažené i samojízdné verze a také systémy pro přesnou aplikaci. Díky ní je možné snížit spotřebu pesticidů což má pozitivní dopad na životní prostředí. Pro letošní rok si v Agriu nachystali několik novinek, které precizní aplikaci posouvají na vyšší úroveň.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Udržitelnost je pro české krmivářství a zemědělství spíše otázkou selského rozumu a řádného hospodaření než nově vynucenou byrokratickou povinností. Krmivářství jako obor již dnes patří k nejudržitelnějším. Aktuální výzvy však leží v implementaci ambiciózních evropských strategií, zejména Nařízení proti odlesňování (EUDR), jehož odklad i přes politické tlaky trh okamžitě promítl do cen komodit. O tom hovořil na konferenci Spolku pro komodity a krmiva Ing. Vladimír Mráz, ředitel společnosti Mráz AGRO.
Ministerstvo zemědělství ČR počátkem října vydalo dlouho očekávanou aktualizaci vyhlášky, která zásadně rozšiřuje možnosti využití agrivoltaiky. Nově bude možné solární panely umístit i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Tento zdánlivě formální krok nicméně otevírá cestu i vertikálním instalacím, které až dosud u nás – na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí – prakticky nebyly na zemědělské půdě možné.
Stávající systémy řízení motoru a převodovky v traktorech sice umožňují provoz v úsporných a komfortních režimech, ale obvykle pracují s předem definovanými kombinacemi otáček a převodových poměrů. Při výrazně kolísajícím zatížení to může vést k poklesu rychlosti nebo k práci v nevýhodných rozsazích otáček motoru. Společnost Claas proto pro své nové traktory Axion představuje nový adaptivní systém řízení, který je založen na mapách účinnosti motoru, převodovky a hydrauliky a využívá učící se algoritmus.
Polské zemědělství po druhé světové válce uniklo kolektivizaci v podobě, jakou známe z bývalého Československa. Soukromé hospodaření tu nezaniklo a po roce 1989 měly rodinné farmy na co navázat. Vedle soukromých zemědělských podniků v Polsku dodnes fungují státní statky, z nichž vznikly velké moderní podniky. Se zemědělstvím u našich polských sousedů se mohli seznámit tuzemští farmáři v rámci zahraniční odborné exkurze Moderní farmy v Polsku – rostlinná výroba.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a jejich kolegové z Univerzity v Kolíně nad Rýnem dosáhli převratného objevu, který ukazuje, jak těkavé látky produkované bakteriemi výrazně ovlivňují růst rostlin. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Plant Communications, otevírá nové možnosti pro rozvoj ekologicky šetrných zemědělských postupů.
Trvale udržitelné zemědělství není jen o šetrném hospodaření na půdě, ale i o hledání nových cest, jak efektivně využívat přírodní zdroje a minimalizovat odpad. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul inovativní pěnu z přírodní gumy a ligninu, která má potenciál nahradit syntetické materiály a snížit ekologickou zátěž.
Evropská unie přijala v červnu 2023 průlomové nařízení (EU) 2023/1115, známé jako EUDR (EU Deforestation Regulation), které má za cíl minimalizovat globální odlesňování spojené se zemědělskými surovinami dováženými do Evropské unie. Tato legislativa představuje jeden z nejambicióznějších kroků EU v ochraně světových lesů a boji proti klimatické změně.
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se věnuje analýze osiva různých plodin. Díky laboratorním metodám je schopen určit nejen, jestli jsou bakterie v osivu přítomné, ale dokonce i v jakém množství. Součástí výzkumu vědců a vědkyň je i vývoj přípravků na ochranu rostlin, většinou na bázi nanomateriálů nebo fenolických látek, které díky svým specifickým vlastnostem působí efektivně, a přitom s menší zátěží na životní prostředí v porovnání s konvenčními prostředky. Na výzkumu vědecký tým spolupracuje s firmou MoravoSeed a Ústavem chemie a biochemie Agronomické fakulty.
Zemědělský podnik Zdonín Agri s. r. o. hospodaří na Nymbursku ve Středočeském kraji. Majitelé, rodina Pokorných, zde uplatňují moderní agrotechnické postupy a současně pečují o venkovskou krajinu. Obhospodařovaná plocha zemědělské půdy dosahuje přibližně 560 hektarů. Na 60 ha orné půdy letos farma začala vysazovat stromy v silvoorebném systému agrolesnictví.
Zemědělská Klučenice, a. s., je známá jako progresivní podnik, zejména co se týká chovu skotu. V současné době má 500 dojnic plemene holštýn a na farmě v obci, která leží na hranici mezi Středočeským a Jihočeským krajem, klade důraz zvláště na modernizaci, péči o welfare zvířat a efektivní plemenářskou práci. V chovu navíc využívá nejnovější poznatky v zootechnice, od sledování zdraví pomocí smart technologií až po specifické protokoly pro odchov telat.