Zdravá zvířata, omezení rizika zavlečení nákaz a předcházení ekonomickým ztrátám patří k základním předpokladům dlouhodobě udržitelné živočišné výroby. Význam biosekurity proto stále roste a výrazný prostor dostane také na letošním veletrhu EuroTier, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu v německém Hannoveru.

Zdravé porosty nevznikají náhodou – začínají v půdě. Rostoucí problémy s pleveli a chorobami, úzké osevní postupy a narůstající rezistence představují pro moderní zemědělství značný tlak. Současně se problematické plevele, jako je chundelka metlice či sveřep, a choroby, jako jsou fuzária, šíří rychleji než kdy dříve – často nepozorovaně prostřednictvím půdy ulpělé na strojích nebo nedostatečně zapravených posklizňových zbytků.

Sklizňové ztráty představují významný, ale obtížně měřitelný problém. Systém Yield EyeQ společnosti Geringhoff využívá kamery a umělou inteligenci k jejich průběžnému vyhodnocování přímo za sklizňovým adaptérem.

Hrách je pro naše pole i stůl nenahraditelný, ale kořenové vadnutí ohrožuje jeho budoucnost. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto v rámci unikátního projektu PeaBreed vyvíjejí nové genotypy, které mají této hrozbě odolat a zajistit tak potravinovou bezpečnost i udržitelnost českého zemědělství, v tiskové zprávě to uvedla Mgr. Karolína Podborská z MENDELU.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady klimatických změn a zároveň ověřit možnosti eliminace vybraných rostlinných patogenů.

Kvalita českých chovů hospodářských zvířat je v Srbsku již dostatečně známá i díky intenzivní osvětě, kterou v uplynulých letech provádělo v zemích západního Balkánu Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s českými chovatelskými svazy. Zásluhou toho vzrůstá mezi srbskými farmáři zájem o český plemenný mléčný, ale také masný skot. Sdělil to zemědělský diplomat v Srbsku Vladimír Váňa.

Jak připravit lesy na sucho, přívalové srážky nebo měnící se podmínky prostředí? Odpověď přináší přeshraniční projekt LESYpreKLÍMU, který nyní završuje dvouletou spolupráci českých a slovenských odborníků. Jeho hlavním výsledkem je Strategie adaptace lesů Západních Karpat na změnu klimatu, která propojuje doporučení pro hospodaření v lesích, management spárkaté zvěře i jednoduchá vodozádržná opatření. Sdělila to Česká zemědělská univerzita.

Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců, snižují poškození jehlic a zlepšují fyziologickou vitalitu mladých borovic. Výsledky přinášejí praktický podklad pro udržitelnější školkařskou produkci s menší závislostí na syntetických pesticidech.

Při setí obilovin do řádků s roztečí 25 cm, ale i širokořádkových plodin, přichází v úvahu mechanická kultivace meziřádkových prostorů pomocí plečky Horsch Transformer VF (VariableFrame). Kompaktní konstrukce plečky snižuje nároky na zvedací kapacitu tříbodového závěsu traktoru a zlepšuje možnosti ovládání posuvu dle informací z kamer.

Postupy používané v zemědělské prvovýrobě se neustále mění. Důvodem jsou ekonomické tlaky, klimatická změna, nové technologie i stále složitější legislativa. Zavádění inovací do běžného provozu však nebývá jednoduché. Ne vždy totiž výzkum nebo systém podpory reagují na to, co zemědělci skutečně potřebují řešit. Právě proto vznikl Spolek pro inovativní a udržitelné zemědělství, z.s., ve zkratce SIUZ. Nevytvořila jej výzkumná instituce ani státní správa, ale sami progresivní sedláci, kteří chtěli sdílet zkušenosti, hledat praktická řešení a upozornit na to, že v České republice dlouhodobě chybí systematická podpora moderně hospodařících farem.