Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
No posts found
Aktuality a odborná sdělení
Evropská komise koncem června 2026 oficiálně spustila takzvaný biometanový mechanismus, který patří mezi klíčové iniciativy spadající pod Platformu EU pro energii a suroviny. Mechanismus má pomoci společnostem, investorům a dalším účastníkům trhu rozvíjet i projekty zaměřené na biometan a vytvářet nové obchodní příležitosti.
Tradiční Polní den na Demonstračním a pokusném pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) ukázal, že budoucnost rostlinné výroby bude stále více založena na kombinaci precizních technologií, nechemických metod ochrany rostlin a dlouhodobé péče o půdní úrodnost. Hlavním tématem letošního ročníku byly možnosti snižování závislosti na pesticidech při zachování produkční stability.
V trendech v mlékárenské gastronomii je pro zákazníky zásadní požitek, nutriční benefity (bílkoviny), funkční benefity (vitamíny, minerální látky), důležitá je chutnost, inovace a variabilita produktů a nesmí chybět i environmentální aspekt. Nejen v potravinářství je důležitým faktorem udržitelnost, využívá se umělé inteligence, vyrábí se funkční výrobky (více bílkovin, snížený obsah tuku apod.) Pro konzumenta jsou důležité chuť a konzistence, fyzikální stabilita a ekonomické aspekty. Pro výrobky je důležitá chuť, konzistence a fyzikální stabilita, samozřejmostí musí být ekonomika produkce.
Autonomní drony mohou změnit záchranu srnčat i budoucnost precizního zemědělství
Vývoj autonomních bezpilotních systémů otevírá nové možnosti nejen v ochraně volně žijící zvěře, ale také v precizním zemědělství. Právě tímto směrem se ubírá společný výzkumný projekt české společnosti Fly4Future a Jihočeské univerzity, jehož cílem je vytvořit inteligentní systém schopný samostatně vyhledávat srnčata před senosečí. Projekt je financován Technologickou agenturou České republiky.
Bezdrátové senzory přímo na rostlinách, umělá inteligence řídící skleníky nebo automatický monitoring škůdců. Právě tyto technologie letos zaujaly odbornou porotu soutěže GreenTech Innovation Awards 2026, která každoročně oceňuje nejvýznamnější novinky pro profesionální zahradnictví. Letošní ročník veletrhu GreenTech Amsterdam znovu potvrdil, že budoucnost oboru stojí na chytrém využití dat, automatizaci a udržitelném hospodaření se zdroji.
Přežvýkavci mají díky specifickému trávení v bachoru jedinečnou schopnost syntetizovat vysoce kvalitní mikrobiální protein i z méně hodnotných zdrojů dusíku. Cílem výživy musí být maximalizace produkce mikrobiálního proteinu a zvyšování podílu bypass proteinu, aby byl dostatek aminokyselin pro tvorbu bílkovin vlastního těla a mléka.
Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Klíčem je precizní technologie editace genomu CRISPR. Informuje o tom zpráva spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Aktuality a odborná sdělení
Evropská komise koncem června 2026 oficiálně spustila takzvaný biometanový mechanismus, který patří mezi klíčové iniciativy spadající pod Platformu EU pro energii a suroviny. Mechanismus má pomoci společnostem, investorům a dalším účastníkům trhu rozvíjet i projekty zaměřené na biometan a vytvářet nové obchodní příležitosti.
Tradiční Polní den na Demonstračním a pokusném pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) ukázal, že budoucnost rostlinné výroby bude stále více založena na kombinaci precizních technologií, nechemických metod ochrany rostlin a dlouhodobé péče o půdní úrodnost. Hlavním tématem letošního ročníku byly možnosti snižování závislosti na pesticidech při zachování produkční stability.
V trendech v mlékárenské gastronomii je pro zákazníky zásadní požitek, nutriční benefity (bílkoviny), funkční benefity (vitamíny, minerální látky), důležitá je chutnost, inovace a variabilita produktů a nesmí chybět i environmentální aspekt. Nejen v potravinářství je důležitým faktorem udržitelnost, využívá se umělé inteligence, vyrábí se funkční výrobky (více bílkovin, snížený obsah tuku apod.) Pro konzumenta jsou důležité chuť a konzistence, fyzikální stabilita a ekonomické aspekty. Pro výrobky je důležitá chuť, konzistence a fyzikální stabilita, samozřejmostí musí být ekonomika produkce.
Autonomní drony mohou změnit záchranu srnčat i budoucnost precizního zemědělství
Vývoj autonomních bezpilotních systémů otevírá nové možnosti nejen v ochraně volně žijící zvěře, ale také v precizním zemědělství. Právě tímto směrem se ubírá společný výzkumný projekt české společnosti Fly4Future a Jihočeské univerzity, jehož cílem je vytvořit inteligentní systém schopný samostatně vyhledávat srnčata před senosečí. Projekt je financován Technologickou agenturou České republiky.
Bezdrátové senzory přímo na rostlinách, umělá inteligence řídící skleníky nebo automatický monitoring škůdců. Právě tyto technologie letos zaujaly odbornou porotu soutěže GreenTech Innovation Awards 2026, která každoročně oceňuje nejvýznamnější novinky pro profesionální zahradnictví. Letošní ročník veletrhu GreenTech Amsterdam znovu potvrdil, že budoucnost oboru stojí na chytrém využití dat, automatizaci a udržitelném hospodaření se zdroji.
Přežvýkavci mají díky specifickému trávení v bachoru jedinečnou schopnost syntetizovat vysoce kvalitní mikrobiální protein i z méně hodnotných zdrojů dusíku. Cílem výživy musí být maximalizace produkce mikrobiálního proteinu a zvyšování podílu bypass proteinu, aby byl dostatek aminokyselin pro tvorbu bílkovin vlastního těla a mléka.
Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Klíčem je precizní technologie editace genomu CRISPR. Informuje o tom zpráva spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Kvalita českých chovů hospodářských zvířat je v Srbsku již dostatečně známá i díky intenzivní osvětě, kterou v uplynulých letech provádělo v zemích západního Balkánu Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s českými chovatelskými svazy. Zásluhou toho vzrůstá mezi srbskými farmáři zájem o český plemenný mléčný, ale také masný skot. Sdělil to zemědělský diplomat v Srbsku Vladimír Váňa.
Aktuality a odborná sdělení
Evropská komise koncem června 2026 oficiálně spustila takzvaný biometanový mechanismus, který patří mezi klíčové iniciativy spadající pod Platformu EU pro energii a suroviny. Mechanismus má pomoci společnostem, investorům a dalším účastníkům trhu rozvíjet i projekty zaměřené na biometan a vytvářet nové obchodní příležitosti.
Tradiční Polní den na Demonstračním a pokusném pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) ukázal, že budoucnost rostlinné výroby bude stále více založena na kombinaci precizních technologií, nechemických metod ochrany rostlin a dlouhodobé péče o půdní úrodnost. Hlavním tématem letošního ročníku byly možnosti snižování závislosti na pesticidech při zachování produkční stability.
V trendech v mlékárenské gastronomii je pro zákazníky zásadní požitek, nutriční benefity (bílkoviny), funkční benefity (vitamíny, minerální látky), důležitá je chutnost, inovace a variabilita produktů a nesmí chybět i environmentální aspekt. Nejen v potravinářství je důležitým faktorem udržitelnost, využívá se umělé inteligence, vyrábí se funkční výrobky (více bílkovin, snížený obsah tuku apod.) Pro konzumenta jsou důležité chuť a konzistence, fyzikální stabilita a ekonomické aspekty. Pro výrobky je důležitá chuť, konzistence a fyzikální stabilita, samozřejmostí musí být ekonomika produkce.
Autonomní drony mohou změnit záchranu srnčat i budoucnost precizního zemědělství
Vývoj autonomních bezpilotních systémů otevírá nové možnosti nejen v ochraně volně žijící zvěře, ale také v precizním zemědělství. Právě tímto směrem se ubírá společný výzkumný projekt české společnosti Fly4Future a Jihočeské univerzity, jehož cílem je vytvořit inteligentní systém schopný samostatně vyhledávat srnčata před senosečí. Projekt je financován Technologickou agenturou České republiky.
Bezdrátové senzory přímo na rostlinách, umělá inteligence řídící skleníky nebo automatický monitoring škůdců. Právě tyto technologie letos zaujaly odbornou porotu soutěže GreenTech Innovation Awards 2026, která každoročně oceňuje nejvýznamnější novinky pro profesionální zahradnictví. Letošní ročník veletrhu GreenTech Amsterdam znovu potvrdil, že budoucnost oboru stojí na chytrém využití dat, automatizaci a udržitelném hospodaření se zdroji.
Přežvýkavci mají díky specifickému trávení v bachoru jedinečnou schopnost syntetizovat vysoce kvalitní mikrobiální protein i z méně hodnotných zdrojů dusíku. Cílem výživy musí být maximalizace produkce mikrobiálního proteinu a zvyšování podílu bypass proteinu, aby byl dostatek aminokyselin pro tvorbu bílkovin vlastního těla a mléka.
Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Klíčem je precizní technologie editace genomu CRISPR. Informuje o tom zpráva spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
AGÁTA
Umělá inteligence od společnosti AG Data – Agáta.
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Kvalita českých chovů hospodářských zvířat je v Srbsku již dostatečně známá i díky intenzivní osvětě, kterou v uplynulých letech provádělo v zemích západního Balkánu Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s českými chovatelskými svazy. Zásluhou toho vzrůstá mezi srbskými farmáři zájem o český plemenný mléčný, ale také masný skot. Sdělil to zemědělský diplomat v Srbsku Vladimír Váňa.
Aktuality a odborná sdělení
Evropská komise koncem června 2026 oficiálně spustila takzvaný biometanový mechanismus, který patří mezi klíčové iniciativy spadající pod Platformu EU pro energii a suroviny. Mechanismus má pomoci společnostem, investorům a dalším účastníkům trhu rozvíjet i projekty zaměřené na biometan a vytvářet nové obchodní příležitosti.
Tradiční Polní den na Demonstračním a pokusném pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) ukázal, že budoucnost rostlinné výroby bude stále více založena na kombinaci precizních technologií, nechemických metod ochrany rostlin a dlouhodobé péče o půdní úrodnost. Hlavním tématem letošního ročníku byly možnosti snižování závislosti na pesticidech při zachování produkční stability.
V trendech v mlékárenské gastronomii je pro zákazníky zásadní požitek, nutriční benefity (bílkoviny), funkční benefity (vitamíny, minerální látky), důležitá je chutnost, inovace a variabilita produktů a nesmí chybět i environmentální aspekt. Nejen v potravinářství je důležitým faktorem udržitelnost, využívá se umělé inteligence, vyrábí se funkční výrobky (více bílkovin, snížený obsah tuku apod.) Pro konzumenta jsou důležité chuť a konzistence, fyzikální stabilita a ekonomické aspekty. Pro výrobky je důležitá chuť, konzistence a fyzikální stabilita, samozřejmostí musí být ekonomika produkce.
Autonomní drony mohou změnit záchranu srnčat i budoucnost precizního zemědělství
Vývoj autonomních bezpilotních systémů otevírá nové možnosti nejen v ochraně volně žijící zvěře, ale také v precizním zemědělství. Právě tímto směrem se ubírá společný výzkumný projekt české společnosti Fly4Future a Jihočeské univerzity, jehož cílem je vytvořit inteligentní systém schopný samostatně vyhledávat srnčata před senosečí. Projekt je financován Technologickou agenturou České republiky.
Bezdrátové senzory přímo na rostlinách, umělá inteligence řídící skleníky nebo automatický monitoring škůdců. Právě tyto technologie letos zaujaly odbornou porotu soutěže GreenTech Innovation Awards 2026, která každoročně oceňuje nejvýznamnější novinky pro profesionální zahradnictví. Letošní ročník veletrhu GreenTech Amsterdam znovu potvrdil, že budoucnost oboru stojí na chytrém využití dat, automatizaci a udržitelném hospodaření se zdroji.
Přežvýkavci mají díky specifickému trávení v bachoru jedinečnou schopnost syntetizovat vysoce kvalitní mikrobiální protein i z méně hodnotných zdrojů dusíku. Cílem výživy musí být maximalizace produkce mikrobiálního proteinu a zvyšování podílu bypass proteinu, aby byl dostatek aminokyselin pro tvorbu bílkovin vlastního těla a mléka.
Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Klíčem je precizní technologie editace genomu CRISPR. Informuje o tom zpráva spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.