Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.

Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.

Projít všechny stánky na výstavě Agritechnica je téměř nemožné, avšak některé vaší pozornost přitáhnou, ať chcete nebo nechcete. Stánek firmy Zoomlion byl jeden z těch, který nešlo minout. Stroje s moderním designem a lehce agresivní zelenou barvou zaručeně zaujaly na první pohled.

Společnost Lubská zemědělská, a. s., se sídlem v Klatovech – Luby, se zaměřuje na chov prasat s produkcí selat i jatečných prasat. Kvůli zefektivnění výroby chovatelé společnosti hospodařící na Plzeňsku investují do modernizace svých provozů. Pro dosažení lepších ekonomických výsledků je podle vrcholného managementu společnosti klíčové vytvořit zvířatům komfortní podmínky ustájení. Zejména zvětšení prostoru se osvědčuje jak u prasnic na porodnách, tak i u prasat ve výkrmu.

Jedním z největších pilířů současného intenzivního zemědělství, ale zároveň i jeho zásadním ekologickým problémem, je vysoká závislost na průmyslově vyráběných dusíkatých hnojivech. Jak uvádí zpráva Biotrinu, z. s., tato závislost je nejvýraznější zejména u strategických plodin, jako jsou pšenice a kukuřice, které spotřebují téměř polovinu celosvětových zásob hnojiv.Kromě environmentální zátěže je problematická i samotná výroba hnojiv pomocí energeticky náročného Haber-Boschova procesu, který vyžaduje extrémní teploty a tlaky k přeměně vzdušného dusíku na formu využitelnou pro rostliny.

Společnost Kubota představila na veletrhu Agritechnica 2025 ROBOTTI. Jde o pokročilý autonomní polní robot, určený k provádění základních a opakujících se úkolů s mimořádnou přesností a efektivitou. ROBOTTI byl vyvinut s cílem reagovat na rostoucí poptávku po řešeních šetřících pracovní sílu a podporujících udržitelné zemědělství. Kombinuje technické know-how společnosti Kubota s pokročilou automatizací a digitálním řízením.

Německý výzkum chce identifikovat odrůdy pšenice, jejichž mouka vykazuje vysokou pekařskou kvalitu i při pěstování šetrném ke klimatu. Příslušný výzkumný projekt podpoří Spolkové ministerstvo zemědělství, výživy a venkova částkou přibližně 1,5 milionu eur.

V diskusích o klimatické změně a zemědělství je chov skotu často označován za jednoho z hlavních viníků produkce skleníkových plynů. Martin Ziaja, polský chovatel a odborník v oblasti mléčného průmyslu, však ve svém vystoupení na akci Mléčná farma roku představil data, která tento zjednodušený pohled zásadně nabourávají. Klíčem k udržitelnosti je podle něj efektivita, modernizace a vysoká užitkovost, nikoliv návrat k extenzivním metodám minulosti.

Mechanická regulace plevelů se v posledních letech znovu dostává do popředí zájmu zemědělské praxe.

V malebné zvlněné krajině jižního Plzeňska najdete Sady Nebílovy, které jsou součástí zemědělské společnosti Lukrena, a. s. Vedoucí provozu Jana Zikmundová nám přiblížila, jak se z tradičního ovocnářského podniku stal moderní areál s vlastní finalizací produkce, širokým sortimentem regionálních výrobků a aktivním přístupem k zákazníkům.

Využívání dobrovolných systémů k certifikaci kritérií udržitelnosti v oblasti výroby elektřiny a tepla z biomasy je spojené s poplatky. Mezi nejvyužívanější systémy v Česku patří německý standard SURE. Ten v letošním roce přichází s první revizí svého ceníku od roku 2020.