Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Aktuality a odborná sdělení
Výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem zveřejnil letos v časopise Applied and Environmental Microbiology celogenomovou a transkriptomickou studii půdní bakterie Rhodococcus opacus 1CP. Vědci se zaměřili na její mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. Informuje o tom Biotrin z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Transformace našeho teplárenství, náhrada fosilních paliv a ambiciózní cíle v oblasti úspor emisí skleníkových plynů zvyšují poptávku po biomasových palivech. Na druhé straně je stávající energetické využití biomasy limitováno podporou bioprůmyslu a novými legislativními podmínkami. Všechny tyto faktory zvyšují tlak na využití zbytkové a odpadní biomasy. Proto je třeba se zaměřit na hledání nových zdrojů, které budou schopny uspokojit poptávku po tomto udržitelném palivu.
Co si myslí v ČR
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých...
Česká republika se v letošním roce opět potýká s výrazným suchem, které dopadá na zemědělství, vodní zdroje i stav krajiny. Nízké srážky, vysoké teploty a dlouhodobý deficit vláhy způsobují pokles hladin podzemních i povrchových vod a zvyšují tlak na na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit. Odborníci upozorňují, že bez systematických adaptačních opatření budou podobné situace stále častější a jejich následky závažnější.
Co si myslí v zahraničí
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností...
Společnost Faresin Industries rozšířila svou plně elektrickou produktovou řadu a na veletrhu Agritechnica 2025 představila jako světovou premiéru model Leader PF Full Electric 2.24 s frézou: samojízdný krmný míchací vůz s objemem 24 m³, který představuje další milník v energetické transformaci živočišné výroby.
Nacházejí se v ovzduší, ve vodě, v půdě i v potravním řetězci. Mikroplasty představují jeden z nejpalčivějších problémů, se kterými se vědci v současnosti potýkají. Výzkumný tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně společně s Akademií věd ČR nyní vyvinul novou analytickou platformu, která umožňuje rychlejší a přesnější monitoring mikroplastů v zemědělské produkci. Výzkum ukazuje, že problematika mikroplastů v zemědělství je doposud málo probádaná, přesto může mít významný dopad na zdraví organismů, kvalitu půdy i budoucnost produkce.
Čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí přišli s objevem, který může v budoucnu významně ovlivnit šlechtění odolnějších plodin. Podařilo se jim popsat mechanismus, jakým cytokininy (skupina rostlinných hormonů) chrání fotosyntetický aparát v listech během období tmy.
Trvalé kultury zemědělských plodin s jasně definovanými řádky a tím i liniemi pojezdu, jsou ideálním prostředím pro využití robotů. Není proto s podivem, že již několik firem představilo roboty vhodné pro práci ve vinicích, tedy v prostředí, které je náročné na preciznost práce při vegetačních zásazích (mulčování, okopávání, osečkování) i při chemické ochraně rostlin.
Zcela autonomní systémy pracující na poli, co by tažné prostředky nebo univerzální nosiče nářadí, byly ještě do nedávna spíše obrazem budoucnosti. V posledních letech se ale čím dál častěji zhmotňují, a dokonce jsou k vidění pilotní projekty v praxi. Společnost Kuhn má s vývojem autonomních systémů dlouholeté zkušenosti. Její krmící robot Kuhn Aura po letech testování stojí na prahu komerčního prodeje. V roce 2023 představil Kuhn Na Agritechnice další autonomní systém. Ten dostal jméno Karl a je určený pro rostlinnou výrobu.
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem zveřejnil letos v časopise Applied and Environmental Microbiology celogenomovou a transkriptomickou studii půdní bakterie Rhodococcus opacus 1CP. Vědci se zaměřili na její mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. Informuje o tom Biotrin z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Transformace našeho teplárenství, náhrada fosilních paliv a ambiciózní cíle v oblasti úspor emisí skleníkových plynů zvyšují poptávku po biomasových palivech. Na druhé straně je stávající energetické využití biomasy limitováno podporou bioprůmyslu a novými legislativními podmínkami. Všechny tyto faktory zvyšují tlak na využití zbytkové a odpadní biomasy. Proto je třeba se zaměřit na hledání nových zdrojů, které budou schopny uspokojit poptávku po tomto udržitelném palivu.
Co si myslí v ČR
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých...
Česká republika se v letošním roce opět potýká s výrazným suchem, které dopadá na zemědělství, vodní zdroje i stav krajiny. Nízké srážky, vysoké teploty a dlouhodobý deficit vláhy způsobují pokles hladin podzemních i povrchových vod a zvyšují tlak na na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit. Odborníci upozorňují, že bez systematických adaptačních opatření budou podobné situace stále častější a jejich následky závažnější.
Co si myslí v zahraničí
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností...
Společnost Faresin Industries rozšířila svou plně elektrickou produktovou řadu a na veletrhu Agritechnica 2025 představila jako světovou premiéru model Leader PF Full Electric 2.24 s frézou: samojízdný krmný míchací vůz s objemem 24 m³, který představuje další milník v energetické transformaci živočišné výroby.
Nacházejí se v ovzduší, ve vodě, v půdě i v potravním řetězci. Mikroplasty představují jeden z nejpalčivějších problémů, se kterými se vědci v současnosti potýkají. Výzkumný tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně společně s Akademií věd ČR nyní vyvinul novou analytickou platformu, která umožňuje rychlejší a přesnější monitoring mikroplastů v zemědělské produkci. Výzkum ukazuje, že problematika mikroplastů v zemědělství je doposud málo probádaná, přesto může mít významný dopad na zdraví organismů, kvalitu půdy i budoucnost produkce.
Čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí přišli s objevem, který může v budoucnu významně ovlivnit šlechtění odolnějších plodin. Podařilo se jim popsat mechanismus, jakým cytokininy (skupina rostlinných hormonů) chrání fotosyntetický aparát v listech během období tmy.
Trvalé kultury zemědělských plodin s jasně definovanými řádky a tím i liniemi pojezdu, jsou ideálním prostředím pro využití robotů. Není proto s podivem, že již několik firem představilo roboty vhodné pro práci ve vinicích, tedy v prostředí, které je náročné na preciznost práce při vegetačních zásazích (mulčování, okopávání, osečkování) i při chemické ochraně rostlin.
Zcela autonomní systémy pracující na poli, co by tažné prostředky nebo univerzální nosiče nářadí, byly ještě do nedávna spíše obrazem budoucnosti. V posledních letech se ale čím dál častěji zhmotňují, a dokonce jsou k vidění pilotní projekty v praxi. Společnost Kuhn má s vývojem autonomních systémů dlouholeté zkušenosti. Její krmící robot Kuhn Aura po letech testování stojí na prahu komerčního prodeje. V roce 2023 představil Kuhn Na Agritechnice další autonomní systém. Ten dostal jméno Karl a je určený pro rostlinnou výrobu.
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností pracuje na odrůdách, které by měly lépe odolávat nedostatku vody, ale úspěchy zatím nejsou příliš významné. Izraelská zemědělsko-biotechnologická společnost PlantArcBio nedávno oznámila vynikající výsledky svého prvního polního pokusu s kukuřicí. Varianty, které nesly geny zajišťující odolnost vůči suchu, měly hmotnost kukuřičných klasů více než dvojnásobnou v porovnání s netransformovanými kontrolními vzorky. Vztahovalo se to jak na pokusy se standardním zavlažováním, tak i pro podmínky podmínkách závažného sucha.
Aktuality a odborná sdělení
Výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem zveřejnil letos v časopise Applied and Environmental Microbiology celogenomovou a transkriptomickou studii půdní bakterie Rhodococcus opacus 1CP. Vědci se zaměřili na její mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. Informuje o tom Biotrin z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Transformace našeho teplárenství, náhrada fosilních paliv a ambiciózní cíle v oblasti úspor emisí skleníkových plynů zvyšují poptávku po biomasových palivech. Na druhé straně je stávající energetické využití biomasy limitováno podporou bioprůmyslu a novými legislativními podmínkami. Všechny tyto faktory zvyšují tlak na využití zbytkové a odpadní biomasy. Proto je třeba se zaměřit na hledání nových zdrojů, které budou schopny uspokojit poptávku po tomto udržitelném palivu.
Česká republika se v letošním roce opět potýká s výrazným suchem, které dopadá na zemědělství, vodní zdroje i stav krajiny. Nízké srážky, vysoké teploty a dlouhodobý deficit vláhy způsobují pokles hladin podzemních i povrchových vod a zvyšují tlak na na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit. Odborníci upozorňují, že bez systematických adaptačních opatření budou podobné situace stále častější a jejich následky závažnější.
Společnost Faresin Industries rozšířila svou plně elektrickou produktovou řadu a na veletrhu Agritechnica 2025 představila jako světovou premiéru model Leader PF Full Electric 2.24 s frézou: samojízdný krmný míchací vůz s objemem 24 m³, který představuje další milník v energetické transformaci živočišné výroby.
Nacházejí se v ovzduší, ve vodě, v půdě i v potravním řetězci. Mikroplasty představují jeden z nejpalčivějších problémů, se kterými se vědci v současnosti potýkají. Výzkumný tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně společně s Akademií věd ČR nyní vyvinul novou analytickou platformu, která umožňuje rychlejší a přesnější monitoring mikroplastů v zemědělské produkci. Výzkum ukazuje, že problematika mikroplastů v zemědělství je doposud málo probádaná, přesto může mít významný dopad na zdraví organismů, kvalitu půdy i budoucnost produkce.
Čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí přišli s objevem, který může v budoucnu významně ovlivnit šlechtění odolnějších plodin. Podařilo se jim popsat mechanismus, jakým cytokininy (skupina rostlinných hormonů) chrání fotosyntetický aparát v listech během období tmy.
Trvalé kultury zemědělských plodin s jasně definovanými řádky a tím i liniemi pojezdu, jsou ideálním prostředím pro využití robotů. Není proto s podivem, že již několik firem představilo roboty vhodné pro práci ve vinicích, tedy v prostředí, které je náročné na preciznost práce při vegetačních zásazích (mulčování, okopávání, osečkování) i při chemické ochraně rostlin.
Zcela autonomní systémy pracující na poli, co by tažné prostředky nebo univerzální nosiče nářadí, byly ještě do nedávna spíše obrazem budoucnosti. V posledních letech se ale čím dál častěji zhmotňují, a dokonce jsou k vidění pilotní projekty v praxi. Společnost Kuhn má s vývojem autonomních systémů dlouholeté zkušenosti. Její krmící robot Kuhn Aura po letech testování stojí na prahu komerčního prodeje. V roce 2023 představil Kuhn Na Agritechnice další autonomní systém. Ten dostal jméno Karl a je určený pro rostlinnou výrobu.
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností pracuje na odrůdách, které by měly lépe odolávat nedostatku vody, ale úspěchy zatím nejsou příliš významné. Izraelská zemědělsko-biotechnologická společnost PlantArcBio nedávno oznámila vynikající výsledky svého prvního polního pokusu s kukuřicí. Varianty, které nesly geny zajišťující odolnost vůči suchu, měly hmotnost kukuřičných klasů více než dvojnásobnou v porovnání s netransformovanými kontrolními vzorky. Vztahovalo se to jak na pokusy se standardním zavlažováním, tak i pro podmínky podmínkách závažného sucha.
Aktuality a odborná sdělení
Výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem zveřejnil letos v časopise Applied and Environmental Microbiology celogenomovou a transkriptomickou studii půdní bakterie Rhodococcus opacus 1CP. Vědci se zaměřili na její mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. Informuje o tom Biotrin z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Transformace našeho teplárenství, náhrada fosilních paliv a ambiciózní cíle v oblasti úspor emisí skleníkových plynů zvyšují poptávku po biomasových palivech. Na druhé straně je stávající energetické využití biomasy limitováno podporou bioprůmyslu a novými legislativními podmínkami. Všechny tyto faktory zvyšují tlak na využití zbytkové a odpadní biomasy. Proto je třeba se zaměřit na hledání nových zdrojů, které budou schopny uspokojit poptávku po tomto udržitelném palivu.
Česká republika se v letošním roce opět potýká s výrazným suchem, které dopadá na zemědělství, vodní zdroje i stav krajiny. Nízké srážky, vysoké teploty a dlouhodobý deficit vláhy způsobují pokles hladin podzemních i povrchových vod a zvyšují tlak na na potřebu dlouhodobých, promyšlených opatření, která pomohou krajinu na tyto podmínky připravit. Odborníci upozorňují, že bez systematických adaptačních opatření budou podobné situace stále častější a jejich následky závažnější.
Společnost Faresin Industries rozšířila svou plně elektrickou produktovou řadu a na veletrhu Agritechnica 2025 představila jako světovou premiéru model Leader PF Full Electric 2.24 s frézou: samojízdný krmný míchací vůz s objemem 24 m³, který představuje další milník v energetické transformaci živočišné výroby.
Nacházejí se v ovzduší, ve vodě, v půdě i v potravním řetězci. Mikroplasty představují jeden z nejpalčivějších problémů, se kterými se vědci v současnosti potýkají. Výzkumný tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně společně s Akademií věd ČR nyní vyvinul novou analytickou platformu, která umožňuje rychlejší a přesnější monitoring mikroplastů v zemědělské produkci. Výzkum ukazuje, že problematika mikroplastů v zemědělství je doposud málo probádaná, přesto může mít významný dopad na zdraví organismů, kvalitu půdy i budoucnost produkce.
Čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí přišli s objevem, který může v budoucnu významně ovlivnit šlechtění odolnějších plodin. Podařilo se jim popsat mechanismus, jakým cytokininy (skupina rostlinných hormonů) chrání fotosyntetický aparát v listech během období tmy.
Trvalé kultury zemědělských plodin s jasně definovanými řádky a tím i liniemi pojezdu, jsou ideálním prostředím pro využití robotů. Není proto s podivem, že již několik firem představilo roboty vhodné pro práci ve vinicích, tedy v prostředí, které je náročné na preciznost práce při vegetačních zásazích (mulčování, okopávání, osečkování) i při chemické ochraně rostlin.
Zcela autonomní systémy pracující na poli, co by tažné prostředky nebo univerzální nosiče nářadí, byly ještě do nedávna spíše obrazem budoucnosti. V posledních letech se ale čím dál častěji zhmotňují, a dokonce jsou k vidění pilotní projekty v praxi. Společnost Kuhn má s vývojem autonomních systémů dlouholeté zkušenosti. Její krmící robot Kuhn Aura po letech testování stojí na prahu komerčního prodeje. V roce 2023 představil Kuhn Na Agritechnice další autonomní systém. Ten dostal jméno Karl a je určený pro rostlinnou výrobu.
Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.
Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.