Odborný partner
Historie hospodaření na pozemcích kolem obce Blatnice, která leží na spojnici mezi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou, sahá hluboko do minulosti. Současný majitel společnosti ProFarm Ondřej Doležal je již šestou generací rodu. Podle prozatím dohledaných údajů je totiž zřejmé, že v roce 1820 jeho prapředek Ján Doležal zde vlastnil 28 hektarů, k tomu choval skot a samozřejmě také koně.
Hospodaření bylo přerušeno v období socialismu násilným převzetím, takže členové rodiny pracovali převážně v místním zemědělském družstvu. Obnoveno potom bylo na začátku devadesátých let.
Obtížné začátky
„Otec převzal podnik v roce 1991 a začal hospodařit zhruba na 50 hektarech, z části na vlastních, z větší části ale na pronajatých pozemcích,“ přiblížil novodobé dějiny statku současný majitel. „Začátky nebyly tehdy jednouché, chovali jsme snad všechny druhy hospodářských zvířat i drůbeže. Postupně jsme ale chovy redukovali, a nakonec jsme se rozhodli, že v živočišné výrobně se zaměříme pouze na prasata. Od otce jsem převzal majetek v roce 2010, přičemž při předávání jsme využili dotační programy, konkrétně u otce to byl titul předčasné ukončení zemědělské činnosti (PUZČ) a u mě program pro mladého začínajícího zemědělce.“
Dnes farma, která kromě majitele zaměstnává čtyři lidi, dva v živočišné a dva v rostlinné výrobě, obhospodařuje zhruba 470 hektarů, provoz je přitom rozdělen na dvě střediska. Jedno je v okolí Blatnice, kde je zmíněných necelých 200 hektarů, převážně orné půdy, jsou zde dále objekty živočišné výroby, hala pro uskladnění jak úrody, tak i strojů, a rovněž areál kompostárny. Další pozemky, kterých je asi 300 hektarů, jsou od Blatnice vzdálené zhruba 40 kilometrů na jih a jsou nedaleko Znojma. „Patřily zemědělci, pro kterého jsem zajišťoval některé služby. Bohužel před časem zemřel, takže jsem se domluvil s pozůstalými a tyto pozemky jsem si od nich pronajal,“ pokračoval O. Doležal
Orientace na tržní plodiny
Z umístění společnosti ProFarm je zřejmá její orientace v rostlinné výrobě na tržní plodiny. Hlavní komoditou je pochopitelně pšenice, která zaujímá téměř polovinu veškeré výměry. K dalším tržním plodinám patří i řepka, jejíž plochy zůstávají stejné, co se mění, je její podíl v osevním postupu.
„Dokud jsme hospodařili jen v okolí Blatnice, zaujímala kolem dvaceti až dvaceti pěti procent orné půdy,“ vysvětlil hospodář. „V okolí Znojma se této olejnině ale příliš nedaří, a to hlavně kvůli vysokému tlaku škůdců a rovněž teplejšímu počasí, takže ji tam vůbec nepěstujeme. Proto se rázem její podíl v osevním sledu snížil asi na desetinu. V okolí okresního města dáváme přednost slunečnici a sóji, která je navíc vynikající předplodinou. V obou střediscích potom pěstujeme ještě kukuřici na zrno, kterou právě sklízíme. Ta zabírá zhruba pětinu ploch, první odebrané vzorky nám říkaly, že vlhkost na Znojemsku, kde jsme se sklizní začali, měla kolem 17 procent, což je s ohledem na nestálé počasí slušný výsledek.“
Podmínky, zejména přírodní, se v obou provozech samozřejmě poněkud liší. Jestliže u Blatnice je nadmořská výška kolem 450 metrů, u Znojma je to o dost méně, asi na úrovni přibližně 200 metrů. Odlišná je i kvalita půdy, problémem zvláště v posledních letech je pak hlavně sucho. Roční úhrn srážek v oblasti za Českomoravskou vrchovinou je maximálně do 500 mm, přísušky jsou výrazné hlavně na jaře, letos to bylo prakticky od února až do poloviny května. Vzhledem k pozdnímu nástupu dešťů, tedy na konci května a v červnu, se zde proto vyplácejí pozdnější odrůdy, které si na vláhu počkají, ale farmář, jak řekl, pěstuje i rané odrůdy, aby rizika rozložil.
Modernizace živočišné výroby
„Orientace na řadu kategorií zvířat a drůbeže nebyl ekonomicky udržitelný, proto jsme se v roce 1997 začali specializovat pouze na prasata,“ vrátil se k problematice živočišné výroby O. Doležal. „Původně šlo o uzavřený obrat stáda s 50 až 60 prasnicemi. V roce 2015 jsem s ohledem na nedobrý ekonomický vývoj v této kategorii zvířat stál před dilematem, jak dál v tomto chovu. Porodna byla už poměrně zchátralá, na misce vah bylo rozhodnutí, zda tento provoz zmodernizovat, nebo zcela zrušit. Nakonec jsem se rozhodl pro první cestu.“
Pomohlo tomu to, že v roce 2020 hospodář získal dotaci na výstavbu nové porodny, takže následně postavil stáj s kapacitou 190 prasnic. Farma od té doby produkuje selata do hmotnosti 25 až 28 kg, která následně dodává jiné zemědělské společnosti, sama je zatím nevykrmuje. Roční produkce dosahuje kolem 6000 selat. Nový objekt porodny je postaven z prefabrikátů firmou SOK. Jde o takzvané sendvičové stěny o tloušťce 36 cm, z toho 20 cm tvoří beton, 10 cm polystyren a 6 cm opět beton. V porodně je zabudována kompletní technologie od německého výrobce Big Dutchman, kterou u nás zastupuje společnost BD Tech.
„Pro tohoto výrobce jsme se rozhodl proto, že jako jeden z mála dodavatelů nabídl integrované řešení, tedy kompletní management prasat, ventilace, krmení a dalších systémů, které obsluhuje jedna aplikace, namísto několika separátních programů. V porodně je už uplatněn německý model, takže plocha aktivního welfarového kotce na jednu prasnici je 6,5 m². Mimochodem, toto nařízení má u nás platit až po roce 2030. Krmení se děje automaticky; prasnice si sama sepne kontakt a dostane stogramovou porci krmení. Tento systém přitom slouží jako “doktor“, jelikož monitoruje denní příjem krmiva. V současné době stavíme nový objekt pro výkrmu, který by měl být dokončen v květnu příštího roku. I v tomto případě v něm bude uplatněna technologie Big Dutchman, například nebudou chybět třídicí váhy TriSort a řada dalších moderních zařízení.“
Precizní zemědělství
Hospodař přiznal, že je velký příznivec moderních systémů hospodaření. „Například precizní zemědělství jsem začal nejen propagovat, ale i používat mnohem dřív, než se u nás o tom začalo vůbec mluvit. Jenže v té době chyběla řada zařízení, která jeho využití podmiňuje. To se postupem doby zlepšilo, takže investice do těchto moderních technologií se stávají efektivnější, zejména s rostoucí výměrou,“ podtrhl.
S rozvojem chovu prasat souvisí i využití kejdy v rostlinné výrobě, která pro podnik znamená cenné organické hnojivo. Kapacita skladovacích jímek, jak podroštových i venkovních kruhových nádrží, je nyní kolem 5000 m3, což vystačí zhruba na devět měsíců. Podnik ji aplikuje na jaře do porostů pšenic, před kukuřicí a do strnišť pod řepky.
„Také v tomto případě jsem stál před rozhodnutím, jak ji co nejefektivněji aplikovat,“ podělil se Ondřej Doležal. „Pořídil jsem si proto kvalitní aplikátor kejdy, přičemž do užšího výběru se dostaly tři modely. Nakonec jsem koupil typ Garant Kotte o objemu 22 000 litrů. Cisterna je na dvou nápravách, které jsou vybaveny speciálními nízkotlakými traktorovými koly o výšce 205 cm, aby se snížil tlak na půdu. Vůz je zapřažen za traktor Fendt 942 s možností dohuštění pneumatik během jízdy, což zatím nepoužíváme. Aplikátor má záběr 15 metrů s možností redukce na 12 metrů a má šest sekcí. Tento vůz umožňuje rovněž přímé zapravení kejdy diskovým aplikátorem.“
Výživové hodnoty prasečí kejdy jsou přitom zajímavé, zejména co se týká obsahu dusíku a draslíku. Důležitou součástí tohoto stroje je totiž systém HarvestLab od výrobce John Deere, který je umístěn přímo v toku kejdy. Právě ten zaznamenává živinové hodnoty, takže hospodář ví, že ve 30 m³ prasečí kejdy je přibližně 90 kg dusíku, 30 kg fosforu a 60 kg drasla. „Hlavním mým požadavkem při výběru tohoto stroje také bylo, že bude mít kompletní ISOBUS řešení, které integruje práci cisterny přímo do terminálu traktoru Fendt. Eliminují se tím problémy s externími monitory a firemním software. To dodavatel, společnost HM Hodonín, k naší velké spokojenosti splnil, i to bylo důvodem, proč jsem se rozhodl právě pro tento model.“
Farma provozuje od roku 2015 navíc ještě kompostárnu. Kapacita zpracování bioodpadu byla postupně navýšena na 2500 tun, výrobna tak dokáže vyprodukovat až 1300 tun hotového kompostu, který je aplikován na vlastní půdu. „Její rozbory potvrzují, že jak kvalitní aplikace kejdy, tak i kompostu přispívá ke zvyšování objemu humusu v našich půdách. I to je výsledkem uplatnění precizního zemědělství v podniku, který tomu podřizuje výběr jednotlivých strojů. Kromě aplikátoru a zařízení pro produkci kompostu máme špičkový postřikovač, rozmetadlo minerálních hnojiv, sklízecí mlátičku a další techniku, která tyto postupy umožňuje,“ uvedl na závěr Ondřej Doležal.
