Odborný partner
Funguje to tak, že pokud jsou drobné organické částice obaleny částicemi jílovitými je k nim omezen přístup kyslíku, tudíž je zpomalen jejich rozklad a mohou se v půdě transformovat do formy stabilních látek, které následně podléhají jen pozvolnému rozkladu. Tím se zvyšuje obsah organické hmoty v půdě a může se v ní ukládat oxid uhličitý což je i jeden z důležitých cílů regenerativního zemědělství.
Klíčovým zjištěním při popisu procesů probíhajících v regenerativním zemědělství je též to, že zatímco odumřelá biomasa se do stabilních forem ukládá s účinností pouze 5–10 %, u kořenových exsudátů (cukry, organické kyseliny) produkovaných živými rostlinami je tato účinnost 40–50 %. Rozhodující roli v tom hraje mykorhiza a houby produkující látku glomalin, což je bílkovinný komplex s „lepivými“ účinky, který zajišťuje mechanickou stabilitu a vodostálost půdních agregátů.
Z výše uvedených biologických principů vychází i specifická technika a technologie, které se v regenerativním systému uplatňují. Ústředním technologickým prvkem je minimální zpracování půdy, ideálně využití systému No-till (bez předseťového zpracování půdy). V něm se zcela upouští od plošného zpracování půdy a do přímého kontaktu s půdou přicházejí pouze secí botky, nebo speciální profilované kotouče (koltry), které umožňují uložení osiva i do nezpracované půdy pokryté vysokou vrstvou mulče či posklizňových zbytků.
Přínosem tohoto přístupu je radikální snížení eroze, ochrana půdní struktury a udržení vlhkosti, neboť povrchový mulč brání odparu vody. Ačkoliv zpracování, či lépe řečeno nezpracování půdy, No-till může vést ke snížení výnosů, je ekonomicky akceptovatelné díky značnému snížení nákladů na pohonné hmoty a provoz techniky, zejména při energeticky náročném zpracování půdy.
V případech, kdy čistý No-till naráží na agrotechnické limity, například u plodin náročných na prohřátí půdy, jako je kukuřice, nebo v podmínkách s vysokými srážkami, je vhodné použití technologie Strip-till (pásové zpracování půdy). Tato technika prokypřuje pouze úzké pásy určené pro budoucí řádky kulturních plodin, zatímco zbytek plochy zůstává pod ochranným krytem, což kombinuje výhody prohřátí se zachováním půdní struktury.
U specifických plodin, jako jsou brambory nebo cukrová řepa, které vyžadují kypřejší lůžko, se uplatňuje systém Mini-till (mělké zpracování), který omezuje zásah do půdy na nezbytné minimum.
Meziplodiny základem
Důležitou kategorii strojů v regenerativním zemědělství tvoří mechanizace pro pěstování meziplodin. Cílem regenerativního zemědělství je totiž zajistit trvalý vegetační pokryv pozemků. Meziplodiny se vysévají bezorebně ihned po sklizni, případně se využívají pneumatická rozmetadla či letecký výsev pro zasetí meziplodiny přímo do stojící hlavní plodiny několik týdnů před její sklizní.
Pokud bude následnou plodinou až jařina je možné provést dvojí výsev meziplodiny. První výsev proběhne ihned po sklizni a následně vzejde meziplodina spolu s výdrolem a částí plevelů. Zhruba po šesti týdnech se takovýto porost zlikviduje a naseje se vymrzající meziplodina. Ta ve svém růstu těží z přínosu živin od první meziplodiny a na jaře je pak ukončena v růstu (pokud nevymrzne před setím hlavní kulturní plodiny).
K ukončení vegetace meziplodin bez použití herbicidů slouží válce, které rostliny zalomí a vytvoří z nich mulč. Do takto připraveného porostu, který by následně neměl obrůstat, se pak provádí výsev. Pokud je na poli vysoké strniště nebo velké množství hmoty, lze využít i mulčovače a nožové brány a následně pak slámové brány k rovnoměrnému rozprostření materiálu před dalším agrotechnickým zásahem.
V regenerativním zemědělství se klade velký důraz i na pěstování plodin doprovodných což je jednoznačně pozitivní záležitost ať již z hlediska omezení eroze, nebo poutání již zmíněného oxidu uhličitého, nebo i fixace vzdušného dusíku u leguminóz.
Mělké zpracování
Regenerativní zemědělství se zcela nezříká plošného kypření, pokud je prováděno ohleduplně. Podmítací pluhy představují zajímavou alternativu; pracují v hloubce okolo 10 cm a díky speciální konstrukci orebních těles skývu neodkládají na stěnu brázdy, ale odřezávají ji ve tvaru „obrácené podkovy“. Tím nezasahují do hlubších vrstev a vytvářejí příznivé podmínky pro rozklad organické hmoty, díky mísícímu efektu ji mohou též promísit s půdními částicemi minerální povahy což je žádoucí.
Pro nápravu hloubkového zhutnění, které brání vsakování vody, se i v rámci regenerativního zemědělství používají podrýváky, které naruší utužené vrstvy bez promíchání půdních horizontů, čímž chrání biologicky nejaktivnější vrchní vrstvu půdy.
Ve výjimečných případech je v regenerativním zemědělství přípustné i použití rotačních fréz, pokud mají nože ve tvaru „L“ s tloušťkou do 8 mm, aby nedocházelo k rozmazávání půdních agregátů.
Další možnosti
K eliminaci utužování půdy se doporučuje zavádění systému CTF (Controlled Traffic Farming), tedy technologie řízených přejezdů ve stálých kolejových meziřádcích. Produkční plocha pak není vůbec přejížděna mechanizací což je při omezeném zpracování půdy výhodné řešení.
Secí technika je často navržena pro současný výsev více druhů plodin a pro aplikaci kompostových extraktů k inokulaci osiva a dalších organických látek stimulujících půdní mikrobiom. Při setí je možné i cílené přihnojování tak aby maximum z dodaného minerálního hnojiva bylo využito kulturní plodinou. Pro přihnojování je možné využít injektáže kapalných dusíkatých hnojiv, která jsou zapravena do půdy což snižuje ztráty dusíku volatilizací.
