Zdravé vemeno – pohoda krav a udržitelnost chovu

Zkušenosti ukazují, že zdraví stáda je jednoznačně závislé na managementu stáda. Má-li se situace ve stádě dlouhodobě zlepšit, je prvním úkolem co nejpřesněji určit a zdokumentovat příčiny ztrát. V praxi se například za „nízkou užitkovostí“ často skrývají metabolické poruchy způsobené nevhodnými krmnými dávkami. Nemoci vemene patří mezi tzv. polyfaktoriální onemocnění, příčiny tedy mohou být různé, jako jsou hygiena stáje a dojení, mikroklima stáje, krmení nebo technika dojení a často ještě v kombinaci. Je nezbytné sledovat zdraví vemene ve stádě, protože podíl zvířat se zdravým vemenem ve stádě je ukazatel kvality farmy. Léčba krav s onemocněním vemene způsobuje spoustu práce a vysoké náklady.

Mezi náklady způsobenými onemocněním vemene jsou zvláště důležité, že u klinických případů mastitidy jsou prvními náklady na léky a veterinární lékaře a také zvýšená pracovní zátěž. Také dochází ke ztrátě mléka nemocného zvířete v důsledku zákazu dodávání mléka od počátku klinického onemocnění až do ukončení vylučování podaného léku. Po překonání mastitidy může být navíc trvale narušena dojivost, což může vést až k vyřazení zvířete. V případě subklinické mastitidy, kdy se zvyšuje počet somatických buněk v mléce, je to kromě změny složení mléka pro produkci mlékárenských výrobků, ale také často výrazné snížení dojivosti. Protože se subklinická forma mastitid vyskytuje mnohokrát častěji než klinická, může to pro farmu znamenat obrovské ztráty

Hygiena vemene je nejdůležitější

Mastitida je způsobena patogeny, které se nacházejí buď ve vemeni infikovaných krav (infekční) nebo v prostředí stáje (environmentální). Aby se zabránilo vzniku mastitid způsobené choroboplodnými zárodky z prostředí, je důležité udržovat hygienu čistotu ustájení pro čistá vemena a dodržovat i zásady hygieny a dezinfekce při dojení. Dezinfekce struků je základním kamenem všech programů kontroly mastitidy. Dezinfekce struků po dojení (namáčení/postřik po dojení) je jedním z klíčových velmi účinných bodů. Dezinfekce před dojením se nepoužívá tak dlouho jako po něm, ale stále častěji je nyní poměrně běžně na mléčných farmách k vidění. Existují dvě běžně používané metody dezinfekce struku – buď ponoření každého struku zvlášť pomocí kalíšku naplněného dezinfekčním prostředkem, nebo nastříkání dezinfekčního prostředku na struky zespodu. Bez ohledu na to, která metoda se použije, přínosu dezinfekce struků se dosáhne jen tehdy, bude-li dezinfekční prostředek aplikován účinně a efektivně. Hlavními faktory, které inhibují účinnost dezinfekce struků, jsou neúčinné složení a špatná aplikace. Špatná aplikace, tj. nepokrytí celého struku každé krávy při každém dojení, je nejčastější chybou. Všechny výhody správného výběru produktu, přípravy a manipulace jsou ztraceny, pokud se dezinfekční prostředek nedostane na kůži struku. Správná dezinfekce neznamená pouze dezinfekci konce struku, ale dezinfekce celého struku tedy všude tam, kde se vložka dojicího nástavce dotkla. Namáčení struků je nejlepší metodou dezinfekce, ale postřik může být stejně účinný, pokud je prováděn svědomitě.

Má dezinfekce struků před dojením smysl?

Dezinfekce struků před dojením spočívá v aplikaci rychle působícího dezinfekčního obvykle pěnového prostředku těsně před dojením, aby se snížila populace bakterií způsobujících mastitidu na kůži struků, zejména v oblasti vnějšího otvoru struku. Hlavní účinek dezinfekce struků před dojením je tedy proti mikroorganismům prostředí, které způsobují mastitidu. Dezinfekce před dojením může pomoci zlepšení stavu kůže struků.

Dezinfekce struků po dojení – zásadní pro kontrolu mastitidy

Dezinfekce struků po dojení by měla zabránit mastitidě a zlepšit stav pokožky struků. V prevenci mastitidy funguje dezinfekce struku po dojení tak, že odstraňuje bakterie způsobující mastitidu z kůže struku a kanálku struků. Dezinfekční prostředek by měl být aplikován, jakmile je dojicí stroj sejmut, dokud je strukový kanálek stále otevřený. Ponoření pak může proniknout otvorem struku a zajistit, že bakterie, které se právě dostaly do kanálku, budou také zabity.

Pozor na přenos patogenů

Hlavním zdrojem bakterií mastitidy je mléko od krav s infikovanými vemeny. Patogeny z infikované krávy můžou zůstat na vložkách strukových násadců po dobu až devět dojení. To znamená, že infekce se může šířit z jedné krávy na dalších devět pomocí stejného nástavce. Dezinfekce struků po dojení, máčením nebo postřikem, odstraňuje bakterie, které se šíří během dojení, je mimořádně účinnou zbraní proti šíření nakažlivé mastitidy.

Jaký vliv má dojení?

Pokud dojicí stroj funguje podle specifikací výrobce a je správně provozován, neměl by způsobovat mastitidu. Přesto je stroj často obviňován z propuknutí epidemie, i když jsou primárně zodpovědné jiné aspekty řízení dojení. V každém stádě jsou krávy se zdravými vemeny a jiné s klinickou nebo subklinickou mastitidou. Infikované krávy vylučují bakterie způsobující mastitidu mlékem. Kromě toho mohou být povrchy struků kontaminovány bakteriemi z okolního prostředí. Kolísání podtlaku má za následek reflux a pohyb mléka mezi strukovými násadci Pokud má dojená kráva jeden nebo více infikovaných struků, může tento proces přenést bakterie do ostatních struků nebo vemen. Bez ohledu na to, jaký systém násadců je použit, bez proplachování mezi krávami a dojením infikované krávy mezi ostatními kontaminuje povrchy gumových nebo silikonových vložek nástavců vložek dojicího stroje pro dalších 6–9 krav. Dojicí stroje mohou ovlivnit zdraví vemene snížením přirozené odolnosti krávy vůči mastitidě. Poškození struku je hlavní cestou, kterou dojicí stroje ovlivňují úroveň mastitidy. Běžnými problémy dojicího systému, které vedou k poškození struků, jsou selhání pulzací, vysoké vakuum, kolísání podtlaku, vady strukové vložky, její prokluzování a dlouhodobé nadměrné dojení. Struky mají potom everzi, hyperkeratózu, krvácivé puchýře, může dojít k popraskání kůže. Pokud bude kráva pociťovat bolest během dojení kvůli vadnému stroji, bude v dojírně neklidná a nepustí snadno mléko a to může vést k neúplnému dojení. Opačný tok mléka směrem nahoru, když dojde k náhlému vniknutí vzduchu do systému v důsledku mnoha faktorů, včetně skluzu vložky, náhlého kolísání podtlaku, nesprávné nasazení strukových násadců, nesprávné snímání strukových násadců. To může mít za následek nárazy mléka z návlečky na pevně připevněné struky. Dopady kapiček mléka lze minimalizovat tak, že se vyhnete náhlé ztrátě vakua, zejména při snímání stroje. Nadměrně dlouhé dojení je považováno za klíčový faktor strojově vyvolané mastitidy. Pouze dlouhodobé příliš dlouhé dojení má skutečný dopad na mastitidu. Dlouhá období nadměrného dojení zvyšují poškození struků. Nadměrné dojení v kombinaci s dalšími poruchami, jako je kolísání podtlaku nebo nedostatečná pulzace, může zhoršit již existující problémy dalšímu vystavení struku bakteriím a zvýšeným poškození struků.

Jednoduchá pravidla

Zdraví vemene dojnic je důležité pro pohodu a ziskovost chovu a dá se udržet v čisté stáji a se správnou rutinou dojení.

vemeno
Dokonalá dezinfekce struků po dojení je zásadní pro prevenci mastitid
struk
Při předojování či při problémech s podtlakem vzniká na konci struku hyperkeratóza
návlečka
Tohle se v žádném případě nesmí stávat – svědčí to o špinavých vemenech a špatné přípravě před dojením
bioodpad 03
Vědci se pokusí přeměnit odpad z produkce biopotravin na půdní substrát a část krmiva
Otestovat v praxi uzavřený cyklus hospodaření se rozhodli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity...
farmrobo3
Platforma FarmRobotix
Německá společnost (DLG) představuje novou mezinárodní platformu FarmRobotix pro zemědělce a odborníky,...
Výběr z příspěvků