Aktuální stav Nařízení proti odlesňování a jeho implementace

Regulované komodity

Nařízení EUDR se vztahuje na sedm klíčových komodit, které jsou hlavními příčinami globálního odlesňování:

• Skot a hovězí maso
• Kakao a čokoládové výrobky
• Káva
• Palmový olej
• Sója
• Dřevo a dřevěné produkty
• Přírodní kaučuk

Nařízení se nevztahuje pouze na tyto základní suroviny, ale také na všechny produkty, které je obsahují, byly s nimi vyrobeny nebo krmeny. To zahrnuje širokou škálu výrobků od kožených produktů, nábytku, pneumatik až po tištěný papír.

Kritéria pro uvedení na trh

Produkty mohou být uvedeny na trh EU pouze pokud splňují tři základní podmínky:

1. Žádné odlesňování: Produkty nesmí pocházet z půdy, která byla odlesněna po 31. prosinci 2020
2. Legálnost: Musí být vyrobeny v souladu s právními předpisy země původu
3. Prohlášení o náležité péči: Musí být pokryty prohlášením o náležité péči (Due Diligence Statement)

Povinnosti hospodářských subjektů

Operátoři a obchodníci

Nařízení rozlišuje mezi dvěma kategoriemi subjektů:

Operátoři jsou společnosti, které poprvé uvádějí relevantní produkty na trh EU nebo je z něj vyvážejí. Mají nejširší povinnosti včetně:

• Sběru podrobných informací o původu produktů
• Geolokalizace produkčních ploch
• Provedení komplexního posouzení rizik
• Implementace opatření ke snížení rizik

Obchodníci jsou subjekty v dodavatelském řetězci, které zpřístupňují produkty na trhu EU, ale nejsou prvními dovozci. Mají zjednodušené povinnosti.

Geolokalizace a trasovatelnost

Jedním z nejnáročnějších požadavků je povinnost poskytnout přesné geolokalizační údaje všech pozemků, kde byly komodity produkovány. To vyžaduje podrobné mapování včetně GPS souřadnic, což představuje významnou výzvu zejména pro složité dodavatelské řetězce.

Systém kategorizace rizik

Evropská komise zavedla v květnu 2025 systém kategorizace zemí podle rizika odlesňování:

• Nízké riziko: Země s efektivními zákony na ochranu lesů a minimálním rizikem odlesňování
• Standardní riziko: Země se středním rizikem
• Vysoké riziko: Země s významným rizikem odlesňování

Tento systém určuje intenzitu kontrol ze strany příslušných orgánů EU. Například Velká Británie i Česká republika byly zařazeny mezi země s nízkým rizikem, což znamená zjednodušené kontroly.

Časový harmonogram implementace

V září a říjnu 2025 Evropská komise zvažovala další roční odklad kvůli obavám o funkčnost informačního systému EUDR, který má zpracovávat velký objem transakcí. Evropská komise ve finále oznámila zmírnění kontroverzního nařízení. Přestože norma vstoupí v platnost 30. prosince 2025, jak bylo původně plánováno, její praktická aplikace bude zavedena postupně s ohledem na velikost podniků.

Postupná implementace podle velikosti firem

Nová pravidla zavádějí diferencovaný přístup k vymáhání nařízení:

• 30. prosince 2025: Vstup nařízení v platnost
• 30. června 2026: Start kontrol a vymáhání pro velké společnosti
• 30. prosince 2026: Start kontrol a vymáhání pro malé a mikropodniky

Tento přístup má zmírnit administrativní zátěž zejména pro menší podniky. Podle definice EU má malý podnik maximálně 50 zaměstnanců a obrat nebo rozvahu do 10 milionů eur, zatímco mikropodnik má maximálně 10 zaměstnanců a obrat nebo rozvahu do 2 milionů eur.

Informační systém EUDR

Klíčovou součástí implementace je centrální Informační systém EUDR podle článku 33 nařízení. Právě obavy o kapacitu tohoto systému vedly k úvahám o dalším odkladu aplikace nařízení.

Kritika a kontroverze

Názory členských států

Nařízení čelilo silné kritice zejména ze strany 18 ministrů zemědělství členských států EU včetně České republiky. Hlavní body kritiky:

• Byrokratická zátěž: Například v České republice by se počet kontrol mohl zvýšit z nynějších 60 ročně až na 2 500
• Nerozlišování rizikových oblastí: Nařízení ukládá stejné povinnosti zemím, kde k odlesňování prakticky nedochází
• Dopad na konkurenceschopnost: Evropské firmy čelí vyšším nákladům než konkurence mimo EU

Pozice průmyslu

Potravinářská komora ČR a další organizace upozorňují, že nařízení:

• Povede ke zdražení potravin a dalších produktů
• Nevyřeší problém odlesňování globálně, protože produkty z rizikových oblastí se pouze přesměrují na jiné trhy (zejména do Číny)
• Vytvoří dva oddělené trhy s různými standardy

Pohled ochránců přírody

Na druhou stranu environmentální organizace a World Resources Institute zdůrazňují, že:

• Nařízení je nezbytnou odpovědí na postupnou ztrátu lesů
• V roce 2024 bylo ztraceno rekordních 6,7 milionu hektarů primárních tropických lesů
• EU jako významný spotřebitel má zodpovědnost za svůj dopad na globální odlesňování
• Odklady a oslabení nařízení ohrožují jeho účinnost

Cíle a očekávaný dopad

Nařízení EUDR si klade ambiciózní cíle:

• Snížení emisí: Minimálně o 32 milionů metrických tun CO₂ ročně
• Ochrana lesů: Zastavit odlesňování spojené s produkty spotřebovávanými v EU
• Podpora biodiverzity: Ochrana biologické rozmanitosti spojené s lesními ekosystémy
• Transparentnost dodavatelských řetězců: Zvýšení trasovatelnosti a udržitelnosti

Mezinárodní kontext a partnerství

EU neplánuje implementovat nařízení izolovaně. Klíčové iniciativy zahrnují:

Team Europe Initiative

S počátečním financováním 70 milionů eur tato iniciativa podporuje partnerské země v přechodu k udržitelným zemědělským hodnotovým řetězcům bez odlesňování.

Strategický rámec

Evropská komise vyvinula komplexní strategický rámec pro spolupráci s producenty, zejména s těmi klasifikovanými jako vysoce rizikové, s cílem společně řešit hlavní příčiny odlesňování.

Globální dialog

EU aktivně jedná v multilaterálních fórech jako CBD, FAO, UNFCCC, WTO, G7 a G20 o politikách a opatřeních k zastavení odlesňování.

Evropská observatoř odlesňování

Pro podporu implementace byla vytvořena observatoř využívající nástroje dálkového průzkumu Země jako Copernicus. Poskytuje:

• Veřejně dostupné mapy změn lesního pokryvu
• Datové sady o faktorech ovlivňujících lesy
• Informace pro podniky, veřejné instituce i spotřebitele

Budoucí vývoj

Aktuální situace naznačuje několik možných scénářů:

1. Implementace s dalším odkladem: Pokud budou vyřešeny technické problémy s informačním systémem
2. Další zjednodušení: Tlak na zmírnění požadavků zejména pro země s nízkým rizikem
3. Vytvoření kategorie „nulového rizika“: Některé členské státy prosazují úplné osvobození zemí bez problému odlesňování

Doporučení pro české firmy

Pro české podniky, které obchodují s dotčenými komoditami, je klíčové:

1. Mapovat dodavatelské řetězce: Identifikovat všechny dodavatele a původ surovin
2. Implementovat systémy trasovatelnosti: Zajistit geolokalizaci a dokumentaci
3. Sledovat vývoj legislativy: Být připraven na možné změny termínů a požadavků
4. Využít nízkorizikového statusu ČR: Česká republika jako země s nízkým rizikem má zjednodušené požadavky
5. Registrovat se v informačním systému: Provést včasnou registraci v systému EUDR

Závěr

Nařízení EU o produktech nezpůsobujících odlesňování představuje změnu v přístupu k mezinárodnímu obchodu a ochraně životního prostředí. Přestože čelí významným implementačním výzvám a kritice ohledně administrativní zátěže, reflektuje rostoucí společenskou poptávku po udržitelnosti a transparentnosti dodavatelských řetězců.

Pro podniky znamená nařízení nutnost adaptace a investic do nových systémů sledování a dokumentace. Na druhou stranu může přinést i konkurenční výhody v podobě důvěryhodnějších a udržitelnějších dodavatelských řetězců.

Klíčem k úspěchu bude nalezení rovnováhy mezi ambiciózními environmentálními cíli a praktickou realizovatelností pro podniky všech velikostí. Další vývoj v následujících měsících ukáže, zda se EU podaří tuto rovnováhu nalézt a vytvořit efektivní model pro globální boj proti odlesňování.

 Zdroje a další informace:

• Oficiální stránky Evropské komise o EUDR: environment.ec.europa.eu
• Informační fórum EUDR: green-forum.ec.europa.eu
• Legislativní text: Nařízení (EU) 2023/1115