„Chov skotu ve Spojených státech pomáhá ochlazovat klima téměř každý rok od roku 1986. Chov dojených ovcí a koz v Evropě nezpůsobuje žádné další oteplování od roku 1990. Australské masné ovce jsou „klimaticky neutrální“ produkt.“
Ale tato zjištění jsou podle nové studie v Environmental Research Letters zavádějící.
Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), jeho koncentrace v atmosféře roste především kvůli spalování fosilních paliv. Dalšími významnými skleníkovými plyny jsou metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu hospodářských zvířat a oxid dusný (N2O). Nejvíce je oxidu uhličitého, který se na celkovém skleníkovém efektu podílí 76 %, druhý je metan s 16 %.
Světoví lídři se zavázali ke snížení emisí skleníkových plynů ve snaze udržet nárůst globální teploty v tomto století pod 2 °C, nejlépe pod 1,5 °C. K zastavení klimatické změny je klíčové dosáhnout tzv. klimatické neutrality – rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. Hlavními přírodními zachytávači uhlíku jsou půda, lesy a oceány.
National Cattlemen’s Beef Association v USA tvrdí, že je schopna dosáhnout klimatické neutrality pro produkci hovězího masa do roku 2040. V září 2022 bylo na semináři Organizace spojených národů (EHK OSN) prohlášeno, že mlékárenský průmysl USA může dosáhnout klimatické neutrality do roku 2041, přestože zůstává významným zdrojem skleníkových plynů (GHG).
Tato očekávání jsou založena na nedávno publikovaných studiích, které tvrdí, že odvětví chovu přežvýkavců ve vyspělých ekonomikách jsou nebo by snadno mohla být klimaticky neutrální.
Tato tvrzení jsou relevantní pro současnou veřejnou politiku a obchodní rozhodnutí, protože se předpokládá, že jsou v souladu s Pařížskou dohodou navzdory pokračujícím emisím skleníkových plynů.
Autoři Caspar L Donnison a Donal Murphy-Bokern došli k závěrům, že výše zmíněné studie mají zkreslené chápání klimatických dopadů živočišné výroby. Proklamované stavy klimatické neutrality jsou dočasné a nejsou v souladu s širšími výsledky Pařížské dohody.
Tito vědci tvrdí, že nemůžeme dosáhnout velkolepého cíle Pařížské dohody – omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia – bez omezení metanu nyní.
Na rozdíl od oxidu uhličitého, který může přetrvávat v atmosféře po tisíciletí, je metan relativně přechodným skleníkovým plynem. Vzhledem k tomu, že životnost metanu v atmosféře je jen asi 12 let, kritici GWP100 mají tendenci mít pocit, že je nepřesné srovnávat jej s oxidem uhličitým. To je důvod, proč někteří odborníci navrhli alternativní přístup nazvaný GWP* při uvažování o metanu.
„GWP* upřednostňuje trend za posledních 20 let. Pokud je vaše trajektorie emisí CH4 za tu dobu stabilní nebo dokonce negativní, vypadáte opravdu dobře,“ sdělil Katz-Rosene s použitím chemického vzorce pro metan. „To ale zcela vymaže historické dědictví růstu emisí CH4 před tím. Ale k tomu přece došlo ve většině průmyslových ekonomik. GWP* v podstatě umožňuje těmto průmyslovým ekonomikám začít neférově,“ okomentoval Ryan Katz-Rosene, profesor politických studií University v Ottawě.
Není sporu o tom, že hospodářská zvířata hrají hlavní roli v udržitelných potravinových systémech – například hnůj je kritickým zdrojem přirozených hnojiv. Hospodářská zvířata jsou důležitým aktivem pro ohrožené komunity. Celosvětově je asi 500 milionů chovatelů pastevně chovaných zvířat, kteří jsou závislí na pastvě jako zdroji obživy. Lokálně mají systémy živočišné výroby potenciál přispívat k zachování biologické rozmanitosti a sekvestraci uhlíku v půdě a biomase.
Odborníci jsou za jedno: „Ekologická zátěž je s rostoucí užitkovostí výrazně nižší na jednotku produkce, tj. na jedno zvíře.“
Znamená to, že šlechtěním na vyšší užitkovost (masa i mléka), konverzi krmiva a využitím reprodukčních biotechnologií dává v tomto ohledu velký smysl a je pro klima pozitivní.
Donnison, C. L., & Murphy-Bokern, D. (2024). Are climate neutrality claims in the livestock sector too good to be true? Environmental Research Letters, 19, 011001.
