Odborný partner
Naše podmínky jsou klimaticky méně vhodné, s menším množstvím srážek a příliš vysokými teplotami. Trávy velmi brzy metají, mají vyšší podíl méně stravitelné vlákniny a nižší podíl vodorozpustných cukrů. Znamená to, že mají nižší stravitelnost a svým obsahem živin tak plně nepřispívají k optimálnímu rozvoji bachorové mikroflóry,“ je přesvědčen Ing. Přikryl.
Ideální kombinace
Jak dodal, luskovinoobilné směsky tyto vodorozpustné cukry s vyšší stravitelností obsahují. „Ideální krmnou kombinací se jeví směska hrachu a ječmene, případně peluška s pšenicí. Klíčová je ale technologická kázeň, tedy výběr správných odrůd, v optimálním výsevném poměru (například 200 kg hrachu a 50 kg ječmene, nebo 200 kg pelušky a 70 kg pšenice na hektar). Neméně důležité je dodržet sklizeň ve správném vegetačním stádiu – u obilovin ve fázi těstovité zralosti, u luskovin v tzv. „krabacení“. Nedodržení těchto zásad vede k dramatickému poklesu stravitelnosti a výživové hodnoty, jakož i poklesu výnosu.“ uvedl Ing. Přikryl.
Kdy sklízet?
Podle jeho slov se často stává, že zemědělci sklízejí směsky příliš brzy, ve fázi kvetení, kdy sice dosáhnou vysokého obsahu dusíku (například 17 %), ale na úkor snížené stravitelnosti. „Navíc předčasná sklizeň s následným zavadnutím na poli vede k lignifikaci rostlinných pletiv, zhoršení silážovatelnosti a zvýšenému riziku kontaminace klostridiemi. Tyto mikroorganismy mohou výrazně zhoršit zdravotní stav dojnic a následně zejména telat.
Při správné technologii mohou luskovinoobilné směsky sloužit nejen jako krycí plodina při zakládání víceletých pícnin, ale i jako výborná předplodina pro řepku nebo pšenici. Dlouhodobé pokusy na Vysočině prokázaly, že správně založená směska zvýšila následné výnosy o více než deset procent,“ sdělil Ing. Přikryl.
