Odborný partner
Podnik ve svém areálu nedávno upořádal den otevřených dveří, na kterém se sešli nejen chovatelé z mnoha zemědělských subjektů, ale také například studenti vysokých i středních škol, učilišť se zemědělským zaměřením a nesměly chybět ani děti z místní školy a mateřské školky. Akce byla určena i pro laickou veřejnost proto, aby se všichni účastníci seznámili s tím, jak to v takovém moderním zemědělském provozu vůbec chodí. Nakonec přišlo více než 350 návštěvníků, na nádvoří se současně uskutečnila prezentace spolupracujících firem, své místo se našlo i pro dobrovolnický spolek, který se zabývá záchranou mláďat při sečení.
Podnik průkopník
Jak bylo uvedeno, Zemědělská Klučenice, a. s., se opírá především o moderní postupy, v některých je dokonce jejich průkopníkem. Platí to hlavně o využívání separátu ke stlaní, do kterého se přidává vápenec pro úpravu pH a sanaci materiálu. „Byli jsme první v republice, kteří už v roce 2001 začali používat ke stlaní nejprve samotnou separovanou kejdu, dnes je pro tento účel využíván separát z naší bioplynové stanice,“ uvedl zootechnik podniku Ing. Petr Brož, Ph.D. „Museli jsme ovšem překonat řadu překážek, které většinou pramenily, jak už to bývá u nových věcí, z nedůvěry v tento postup, řešili jsme mnoho kontrol a dalších záležitostí, včetně laboratorních rozborů a analýz. Dnes je jediným místem, kde se u nás dojnice setká se slámou, porodna. O tom, že to byl tehdy správný krok, svědčí podle mě zejména to, že tento způsob stlaní v zemědělské praxi je už poměrně rozšířen a využívá se v mnoha provozech.“
Účastníci této akce se ale dozvěděli i o dalších moderních technologiích uplatňovaných v živočišné výrobě. Zásadní roli při monitoringu zdraví zvířat hrají moderní smart technologie. Dojnice nosí na krku obojky se dvěma respondéry, spodní slouží k identifikaci dojnice při vstupu do dojírny, zatímco boční senzor od izraelského výrobce sleduje pohybovou aktivitu, a především měří intenzitu přežvykování, tedy ruminace. Jde o systém, který je schopen exaktně určit tuto životní funkci zvířat, což je klíčový ukazatel jejich zdravotního stavu.
„Pokud hodnota počtu přežvykování poklesne pod pomyslnou hranici, systém automaticky generuje sestavu zvířat s problémy. Současně senzor sleduje pohybovou aktivitu zvířete a vyhledává tak říjící plemenice vhodné k inseminaci,“ uvedl zootechnik.
Odchov telat základem
Podle dalšího vyjádření Ing. Petra Brože, Ph.D., úspěch v chovu skotu do značné míry závisí na kvalitě ošetřovatelů. „Dovolím si tvrdit, že v odchovu telat to, jestli získáme kvalitní budoucí dojnici, nebo ne, závisí až z 90 % právě na práci ošetřovatelů telat, na jejich kvalitě, odborné zdatnosti a zejména na jejich zodpovědném přístupu k práci. Hlavní zásady odchovu telat u nás zahrnují brzké oddělení telete od matky a umístění do venkovního individuálního boxu. Samozřejmostí je včasné napojení kvalitním, prověřeným kolostrem. V tomto žádné zařízení práci ošetřovatele nenahradí,“ dodal.
Chov vykazuje nízké ztráty, a to do dvou procent, přičemž většina úhynů je zaznamenána u telat s nízkou porodní váhou, nebo jde o úhyn neživotaschopných telat. Důraz je kladen na správný management mleziva v pěti základních bodech: kvalita a objem přijatého mleziva, čas prvního napití, způsob podání a bakteriální kontaminace. Kolostrum je skladováno zamražené, v čistých, nových, nepoužitých dvoulitrových plastových lahvích. Je důležité, aby se pomalu rozmrazilo ve vodní lázni s teplotou kolem 45 stupňů, nikoliv například v mikrovlnné troubě, aby nedošlo k degradaci velkých molekul bílkovin. Na první napití se teleti podají čtyři litry kolostra, přičemž o napájení se vedou záznamy pro další kontrolu.
V období mléčné výživy dostávají telata nativní mléko, nikoliv mléčnou náhražku. Denně se ho zkrmí 480 litrů, mléko prochází pasterizací v MILKTAXI vozících, kvůli eliminaci nežádoucích patogenů. Telata jsou ustájena v boudách asi do pátého týdne, potom odcházejí do teletníku a jsou ustájena ve skupinkách po třech až do odstavu ve třech měsících. Následuje přesun do sekce rostlinné výživy a teletník opouští ve věku 7 až 8 měsíců.
„Od narození jsou telata monitorována obdobným systémem jako dojnice. Ušní senzory zaznamenávají pohybovou aktivitu a ruminaci, která nastupuje zhruba v třetím týdnu života a veškeré odchylky jsou včas avizovány jak zootechnikovi, tak ošetřovatelům prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu.“ zdůraznil Ing. Petr Brož, Ph.D. a dodal, že zdravotní stav je navíc podporován preventivními opatřeními. „Matky jsou před porodem vakcinovány autogenní vakcínou, kterou třikrát ročně aktualizujeme na základě odběrů a vyšetření rektálních a nasálních vzorků. Vakcína tedy obsahuje pouze aktuální patogeny, které se na farmě vyskytují,“ doplnil.
Plemenářská strategie
Na první pohled bylo podle ušních známek patrné, že na farmě nebyl prakticky žádný býček. Důvod je jednoduchý, Zemědělská Klučenice a. s., cíleně využívá při inseminaci sexované semeno, přičemž úspěšnost, že se narodí jalovička, se pohybuje kolem 95 až 97 %. Podnik využívá genomické hodnocení zvířat a do vlastního chovu zařazuje nejperspektivnější zvířata. Přebytek březých jalovic je nabídnut k prodeji.
U krav, které nejsou z hlediska další plemenářské práce perspektivní, je k zapuštění použita konvenční inseminační dávka masného plemene. „Zkoušeli jsme jich několik, nakonec připouštíme plemeno belgické modré. Důvodem je to, že telata, která mohou při porodu vážit až 50 kg, mají štíhlou, klínovitou hlavu, takže procházejí porodními cestami velmi snadno. Díky tomu holštýnské krávy porodí křížence zpravidla bez obtíží.“
Dojnice jsou dojeny třikrát denně. V současné době tak podnik dodává do mlékárny 15 000 litrů mléka denně, přičemž denní přepočtená dojivost se pohybovala kolem 33 litrů na jednu krávu. V uzavřené laktací počítané na 305 dní potom podnik loni získal od každé dojnice přibližně 11 300 kg mléka.
„Samotné dojení trvá zhruba čtyři hodiny, průchodnost dojírny, kterou jsme pořídili v roce 2011 a tehdy byla považována za ‘mercedes‘ mezi dojírnami, je ideálně kolem 120 kusů za hodinu. Používáme šetrné silikonové strukové návlečky, které jsou vysoce odolné a snižují riziko poškození struků. Dojírna je vybavena systémem airwash, který zajišťuje proplach dojících strojů mezi jednotlivými dojnicemi, pro lepší kvalitu získávaného mléka a vyšší hygienu dojení. Díky kvalitní výživě, správnému nastavení dojírny a ošetřování se můžeme pochlubit nízkým výskytem mastitid, momentálně ze stáda vykazují problém pouze dvě dojnice,“ uvedl na závěr zootechnik Zemědělské Klučenice, a. s., Ing. Petr Brož, Ph.D.
