hlavička webu

Nové možnosti pro pěstitele sóje

V Mankovicích hospodaří na vlastní farmě od roku 1993 Josef Kovář, v současnosti zhruba na tisícovce hektarů. Od samého počátku pěstuje sóju, na Novojičínsku byl jedním z prvních. V letošním roce založil ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) poloprovozní pokusy s dvěma odrůdami sóji pěstované odlišnými technologiemi – standardní výsev, přesné setí a s pomocnou plodinou.

Ing. Pavel Procházka, Ph.D., z ČZU vysvětlil, že v současnosti nabývají nové pěstební technologie z hlediska eroze nebo změny klimatu na významu. Celková suma srážek zůstává totiž přibližně stejná, ale srážky přicházejí méně často, zato vydatnější.

Využívají pomocné plodiny

Pokusy sóji v Mankovicích vyseli přesným secím strojem na rozteč 45 cm. Tuto variantu porovnávají na čtyřech lokalitách v ČR se standardním výsevem (řádkování 12,5–15–20 cm podle zvolené techniky). Cílem pokusů je porovnat a ověřit možnosti pěstování přesným výsevem, díky němuž jsou rostliny v řádku vysety rovnoměrně. To pak umožňuje využití mechanické kultivace v počátečních fázích růstu. V několik podnicích v ČR se také využívají pásové aplikace herbicidů v kombinaci s plečkováním. Díky přesnému setí ušetří farmář osivo. V 90. letech se u nás pěstovalo necelých 1000 ha sóje, v současnosti se pěstební plocha vyšplhala na necelých třicet tisíc hektarů. Díky zkoušeným technologiím bude možné pěstovat sóju i na lokalitách zařazených do MEO 1 a MEO 2. „Z hlediska protierozního opatření ověřujeme možnost využití pomocných plodin, které pokryjí půdu v počátečních fázích růstu. Pomocné plodiny je však třeba včas eliminovat,“ řekl Ing. Procházka.

Pokusy se setím na širší řádky (rozteč 45 cm, standardní setí je 25 cm) zkouší na ČZU čtvrtým rokem. Z dlouhodobějšího hlediska asi u šesti odrůd vyplývá, že výnosy zůstávají na podobné úrovni, liší se jen variabilitou podle ročníku nebo daného pozemku. „Z hlediska využití fotosynteticky aktivní radiace se porosty na širších řádcích většinou zapojují asi o dva dny později,“ podotkl Ing. Procházka. Podle předsklizňových výsledků při vhodně zvolených odrůdách nemá sója nízko založené lusky. V Mankovicích zvolili do pokusu dvou- a třínulovou odrůdu, u nichž se projevila apikální dominance sóje v odumřelé pomocné plodině, lusky jsou výše nad zemí.

Herbicidní ochrana

V rámci herbicidní ochrany ošetřili porost sóje preemergentně tank-mixem přípravků Sucessor (1,8 l/ha), Sumimax (0,1 l/ha) a AD soil (0,3 l/ha), z graminicidů použili 21. 6. Graminis (2 l/ha) na eliminaci pomocné plodiny (pšenice jarní). Ke stimulaci růstu použili 12. 6. Lister Co (0,1 l/ha) spolu s Lignohumátem (0,4 l/ha) a hořkou solí (4 kg/ha) a 29. 6. tank-mix přípravků Sunagreen (0,5 l/ha), Lister Co (0,2 l/ha) a Bor (1 l/ha).

Z hlediska využití fotosynteticky aktivní radiace se porosty na širších řádcích většinou zapojují asi o dva dny později
Josef Kovář patří na Novojičínsku k prvním, kteří začali pěstovat sóju
Podle předsklizňových výsledků při vhodně zvolených odrůdách nemá sója nízko založené lusky
TUZ_gastroodpad1
K energetické soběstačnosti čistíren odpadních vod může přispět gastroodpad
Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti...
Ozimá pšenice vystavená suchu vlevo neošetřená kontrola, vpravo po aplikaci MTU Foto archiv Ústav experimentální botaniky
Nový biostimulátor má snížit spotřebu hnojiv
Zvýšit výnosy plodin a snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent má nový biostimulátor růstu...
Výběr z příspěvků