Odborný partner
Koza hnědá krátkosrstá je jedním ze dvou našich plemen koz zařazených do programu na ochrany genofondu původních plemen. Populace genetického zdroje s udržuje podle zásad formulovaných v metodice, kterou schvaluje Ministerstvo zemědělství. Podle Svazu chovatelů ovcí a koz bylo v roce 2025 zapojeno do kontroly užitkovosti (KU) celkem 728 koz hnědých krátkosrstých z osmačtyřiceti hospodářství. Patří k nim i početné stádo z chovu rodiny Dvorských v Olešence, která přispívá do KU hned 104 zvířaty uvedeného národního plemene.
Sedm plemenných linií z deseti
Na Dvorském kozím statku chovají kozy hnědé krátkosrsté v počtu 104 kusů základního stáda a sedmi kozlů reprezentujících linie Javor, Hansi, Rohan, Poldi, Hermes, Herman a Otthelo, kterého chovatelé pořídili již šestiletého, aby zachovali ohroženou linii. Přitom v plemenné knize se eviduje celkem deset plemenných linií kozy hnědé krátkosrsté. Loni chovatele z Olešenky oslovili z Národního referenčního střediska uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat při Výzkumném ústavu živočišné výroby v. v. i., v Praze – Uhříněvsi, a to ohledně zařazení využívaných plemeníků do Národního programu ochrany genofondu původních plemen. Inseminační dávky odebrala skupina vedená Ing. Martinem Ptáčkem, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze a uložila je v genobance.
„Z celkového počtu okolo 180 narozených kůzlat zůstane v plemenitbě asi 25 % zvířat. Kozičky vybíráme do chovu na základě zdravotních kritérií a ukazatelů užitkovosti matek. U kozlíků se kromě plemenné hodnoty zohledňuje navíc exteriér, přičemž k posouzení se vodí kozlíci od šesti měsíců věku s minimální hmotností od 32 kg. Letos poprvé budeme klasifikovat plemenné kozly a suffolské berany u nás na statku. Termín akce je naplánovaný na 16. září a zájemci o plemenné kozlíky si u nás budou moci vybrat nejen z linií Herman, Javor, Rohan, Hansi, ale i z těch ohrožených jako jsou Poldi a Otthelo.“ shrnul na úvod Ing. Petr Svoboda (manžel Adély Dvorské).
Porody pod kontrolou
V období porodů jsou chovatelé u zvířat prakticky po dobu celých čtyřiadvaceti hodin. Matky s novorozenými kůzlaty umísťují alespoň na dva dny do choulů, aby jim zajistili naprostý klid a současně tím podpořili vytvoření pouta mezi matkou a mládětem.
„Bezprostředně po porodu chodí kozy dvakrát denně na dojírnu, kde probíhá rutinní kontrola jejich zdravotního stavu. Mlezivo, které kůzlata nevypijí, prodáváme firmě, která vyrábí doplňky stravy na podporu lidské imunity. Z přebytků mléka pak vyrábíme první mléčné výrobky. Teprve až když kůzlata ve dvou měsících věku odstavíme, rozjede se nám mlékařská sezóna naplno. Dvou měsíční pobyt kůzlat u matek je nezbytný pro to, abychom zajistili zdravý vývoj potenciálních plemenných zvířat,“ navázala Mgr. Adéla Svobodová.
Mléčné výrobky v biokvalitě
Mlékařská sezóna na Dvorském kozím statku začíná od dubna a trvá zpravidla do konce listopadu. Ve špičce zde zpracují přibližně 200 litrů mléka za den. Všechny vyrobené produkty jsou označeny značkami BIO a regionální produkt VYSOČINA.
„Zaměřujeme se zejména na čerstvé výrobky. Zákazníci mohou vybírat ze široké nabídky mléčných produktů, od pasterizovaného mléka, přes jogurtové mléko přírodní i s ovocnými příchutěmi, tvaroh, žervé a sladké tvarohové krémy, čerstvé kozí sýry přírodní i s různými příchutěmi, nakládané či sýr balkánského typu, až po speciality jako jsou sýr na grilování typu Halloumi nebo Dvorská kozí roláda s barevným pepřem a česnekovými výhonky. Zejména na začátku sezóny, kdy je mléka nejvíce, vyrábíme polotvrdé kozí sýry. Zrají minimálně dva měsíce a nabízíme je ve variantách přírodní, s pískavicí, s kopřivou a bazalkou. Je zajímavé, že v každém městě mají v oblibě něco jiného. Když to ale shrnu, velmi žádaná je Dvorská roláda a tvarohové krémy, z nichž vedou ty s čokoládovou příchutí,“ vyjmenovala vrchní sýrařka Věra Dvorská, která výrobky i sama rozváží.
Agroturistika a záměry do budoucna
Jak jsme se také dozvěděli, na statek do Olešenky jezdí děti ze škol a školek na vzdělávací exkurzi, ale také vysokoškoláci vykonávat odbornou praxi.
„Zejména v jarních a letních měsících u nás vítáme předškolní i školní děti. Tyto návštěvy máme nejraději, protože si myslíme, že je důležité pomáhat dětem rozvíjet vztah k přírodě, pochopit původ potravin a poznávat hodnotu práce. Měli jsme tady například mateřskou školku až z Kladrub nad Labem. Pravidelně nás navštěvují také turistické důchodcovské kluby, které projevují velký zájem. Pokud jde o odborné praxe, spolupracujeme s Vysokou školou veterinární v Brně i Mendelovou univerzitou. Dokonce jsme tu měli na praxi i francouzskou stážistku z Univerzity v Lille. Co se týká záměrů do budoucna, práci na farmě vnímáme jako životní styl a rádi bychom v tomto duchu pokračovali i nadále. Rádi bychom navázali na naše úspěchy z minulých let a přispívali k rozvoji plemenné hodnoty stád koz i ovcí. Současně bychom chtěli posilovat propojení farmy s veřejností. Pro diverzifikaci ekonomických činností farmy se nám nabízí využití prostorů pro rekreační pobyty na statku. Velmi nás těší každé vyjádření podpory při osobních setkáních s našimi věrnými zákazníky i vzájemná výměna zkušeností s ostatními chovateli. Dělá nám radost, že nám pomáhají také naše děti Hanuš a Anna Svobodovi a Matěj a Anežka Dvorští, a věříme, že navážou na naší práci,“ konstatovala optimisticky na závěr naší reportáže Mgr. Adéla Svobodová, rozená Dvorská.
