Roční zkušenosti s novou stájí

Po téměř ročním provozu nového kravínu uspořádalo Zemědělské družstvo Haňovice, které hospodaří zhruba na 2050 hektarech na úrodné Hané nedaleko Litovle, den otevřených dveří. Během něj informovalo zejména o zkušenostech s jeho chodem. Jde o stavbu, která v řadě parametrů splňujeme požadavky na udržitelné zemědělství v živočišné výrobě.

Už jen výběr místa pro jeho výstavbu tyto nároky splňuje. Objekt totiž vznikl z velké části, zhruba ze sedmdesáti procent, tam, kde byla původní, několik desítek let stará stáj pro asi 370 dojnic. Vedení družstva od samého počátku chtělo kravín zakomponovat do areálu místního střediska, čímž se ušetřilo několik hektarů kvalitní půdy, než kdyby se stavěl na „zelené louce“.

Nejde ale jen o uspořenou výměru, ale také o jeho celkové řešení a napojení na další podnikatelské aktivity družstva. To je například známo tím, že má skleníkové hospodářství, které je v samotném sousedství střediska a ve kterém pěstuje cherry rajčata. A jak to souvisí s novou stájí? Ta byla postavena z ocelové konstrukce, na které je potažené speciální plátno. Tvarem připomíná stan, odborný název je pro ni ProfiCover, a v případě Haňovic jde již o desátou stáj tohoto typu v České republice, přičemž místní kravín je vůbec největší. Jeho kapacita je až 520 dojnic a jak nám prozradil ředitel společnosti BD Tech Ing. Jan Kozák, která byla hlavním dodavatelem technologie, dvě podobné stáje se podařilo firmě postavit také například v Dánsku. Vzhledem k sousedství skleníků a také k rozměrům objektu, který je široký 52 metrů, dlouhý 132 a vysoký 21 metrů, projektanti vyřešili zachytávání poměrně velkého množství dešťové vody ze střechy, její uchování ve speciálních nádržích a transport ke skleníkům, kde se používá právě k zálivce pěstovaných rajčat.

Součástí areálu je také bioplynová stanice s výkonem jedna megawatthodina, ve které se zužitkovává veškerá kejda ze stáje stejně, jako tomu bylo u původního kravína. Odpadní teplo z ní se potom používá na ohřev užitkové vody v areálu. Zemědělci z Haňovic využívají také teplo, které vzniká při chlazení mléka, a to opět k ohřevu užitkové vody.

Veškerý komfort však mají především zvířata a jejich ošetřovatelé. Stáj je pro své rozměry a řešení velice vzdušná, prostor o velkém objemu vzduchu zaručuje, že se tady nehromadí zejména čpavek. Díky tomu se tak vytváří ideální welfare pro vysokoprodukční dojnice holštýnského plemene.

Stáj je rozdělena na čtyři částí, ve kterých je vždy po 130 zvířatech. Uprostřed je potom osm dojicích robotů od společnosti DeLaval s velínem vybaveným výpočetní technikou, na které ošetřovatelé sledují informace o celém stádě i jednotlivých dojnicích, o jejich zdravotním stavu, denní produkci a dalších parametrech.

Na bočních stranách stáje jsou dvě krmné chodby, směsnou krmnou dávku zakládá samojízdný krmný vůz, přičemž rozsypanou směs posunují blíž ke zvířatům robotické přihrnovače. Stáj je celoroštová, kejda je podzemními chodbami dopravována do jímek a následně do zmíněné bioplynové stanice, kdy se z ní a dalších složek, zejména z kukuřičné siláže, získává bioplyn potřebný k pohonu motorů vyrábějících elektrickou energii.

Jak uvedl na dnu otevřených dveří předseda Zemědělského družstva Haňovice Ing. Petr Koukal, šlo o správné rozhodnuté podniku. „Od záměru až po realizaci uteklo několik let, samotná výstavba trvala zhruba rok a půl. Vyplatilo se, že jsme se rozhodli využít dosavadní areál střediska, do kterého kravín pěkně zapadl, navíc jsme ho propojili s dalšími provozy. Do stáje jsme zvířata přivedli v červenci loňského roku a po téměř ročním provozu mohu potvrdit, že jsme jim zásadně změnili podmínky pro život. To se promítlo v nárůstu produkce mléka. Stejně tak jsme vyřešili problém nedostatku pracovních sil. Nejen, že ve stájí díky robotům jich není tolik potřeba, zásadně jsme ale zlepšili i pracovní podmínky, které jsou tak pro naše zaměstnance velice přívětivé.

Předseda ZD Haňovice Ing. Petr Koukal.
Stáj je prostorná, na obou stranách s krmnou chodbou.
Detail dojicího automatu DeLaval.
sucho03
Třetina území světa v posledních dekádách citelně vyschla
Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, docházelo v posledních čtyřech dekádách k významnému...
Ozimá pšenice vystavená suchu vlevo neošetřená kontrola, vpravo po aplikaci MTU Foto archiv Ústav experimentální botaniky
Nový biostimulátor má snížit spotřebu hnojiv
Zvýšit výnosy plodin a snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent má nový biostimulátor růstu...
Výběr z příspěvků