hlavička webu

Skleníkové plyny produkované přežvýkavci jsou odlišné

Pochopit vše o původu a osudu uhlíku v metanu (CH4), který produkují přežvýkavci, je velmi důležité. Protože skleníkové plyny produkované skotem jsou výrazně odlišné od skleníkových plynů vytvářených jinými sektory společnosti, jako je přepravní průmysl nebo obory používající fosilní paliva.

Důležitá je právě délka života těchto plynů. CO2 má délku života 1000 let. Jakmile je jednou v atmosféře, vydrží tam 1000 let, u oxidu dusíku jsou to stovky let. To je v ostrém kontrastu k metanu, který má poločas rozpadu 10 let. Metan není jen produkován, ale je také degradován.

Co například potřebují rostliny pro svůj růst? Potřebují sluneční světlo, vodu a uhlík ve formě CO2. Uhlík z CO2 je pak zapojený do uhlovodíků jejich těl, jako je např. celulóza. V krmivu pro dojnice jde celulóza a škrob do bachoru, kde je část tohoto uhlíku přeměněna na metan. Následně je část metanu vyloučena. Jinak řečeno z metanu vznikne atmosférický CO2, ten prochází rostlinami a pak jde do zvířat.

Na tento fakt se snaží upozornit profesor Dr. Frank Mitloehner, specialista Katedry speciální zootechniky Kalifornské univerzity v Davisu. Pracoval pro FAO na projektu o měření environmentální stopy živočišné výroby. Tento vědec se snaží změnit obecné mínění veřejnosti i vědecké komunity, že zásadní vliv na změny klimatu má zemědělství, konkrétně chov hospodářských zvířat. Není tomu tak. Vysvětluje to biogenním cyklem uhlíku.

Biogenní cyklus uhlíku

Jde právě o tento cyklus, který se nazývá biogenní uhlíkový cyklus. Pokud se na zemi chová konstantní nebo dokonce klesající počet dojnic, nepřidává se další nový uhlík do atmosféry. Uhlík, který je vydáván zvířaty, je recyklovaný. Jako atmosférický CO2 se přes rostliny dostává do zvířat a ty ho vydávají jako metan. Ale po chvíli se z něj znovu stane CO2.

Dr. Mitloehner ale netvrdí, že metan nevadí. V atmosféře je silným skleníkovým plynem. Otázkou ale je, zda skot přidáváním dalšího metanu ovlivní dodávání dalšího uhlíku do atmosféry, což vede k dalšímu ohřívání planety? Odpověď je ne. Dokud jsou stavy skotu stabilní, anebo dokonce klesají, nepřidávají další metan do atmosféry a nepodílí se na dalších klimatických změnách.

Nejvyšší stavy skotu byly v 70. letech minulého století, nyní se stoupající užitkovostí klesají. Účinnost přeměny živin na kvalitní bílkovinu (potraviny) pomocí přežvýkavců se zvyšuje.

Fosilní uhlík

Fosilní uhlík vzniká ve formě paliv, nafty, uhlí, plynu. Stromy, rostliny i uhynulá zvířat za stovky miliónů let „zuhelnatěly“  a byly uloženy v zemi. A nyní se těží ve formě uhlí, ropy, plynu… Dříve nebo později se toto fosilní palivo spálí, ať už v továrnách, v autech, kamionech, vlacích, letadlech nebo lodích. Vytěžením uloženého uhlíku a jeho spálením se přidává do atmosféry. A toto není cyklus, ale jednosměrná cesta.

Krávy za to nemohou

Nicméně stále mnozí lidé kritizují živočišnou výrobu a zemědělství a vždy ukážou na krávy a jiné přežvýkavce jako na hlavní znečišťovatele prostředí.

Jak řekl přednášející, je třeba být ještě opatrný v tom ihned hlásat, že je to důkaz, že zemědělství není viník.

S metanem je to tak, že je podobné množství, které je do atmosféry dodáváno například dopravou, je z atmosféry odstraněno. Stejně je tomu v případě dojnic. Pokud je stádo početně stabilní, nepřidává nový metan do atmosféry, protože množství metanu, které krávy vydají, se rovná množství metanu, který je zničen.

Jediná doba, kdy se množství metanu v atmosféře načítá, je prvních deset let existence stáda krav anebo pokud se počet skotu zvýší. Je tedy důležité si pamatovat, že mezi skleníkovými plyny jsou velké rozdíly. Mezi ty trvalé, s dlouhodobým rozpadem patří CO2 nebo oxid dusný a proti nim má krátký poločas rozpadu metan.

Redukce skleníkových plynů

„Představme si, že snížíme produkci metanu o 35 %. Jestliže se tak stane, odebere se uhlík z atmosféry, a to by mělo význam pro ochlazování planety. Pokud najdeme cesty, jak redukovat metan, bude to působit proti jiným sektorům společností, které významně přispívají ke globálním změnám klimatu (letectví, automobilismus, klimatizace apod.). Podle Mitloehnera má tento potenciál právě chov přežvýkavců.

Lidé často srovnávají skupiny potravin. To ale dost dobře nemůže fungovat. Kilogram hovězího masa má jinou environmentální stopu než kg salátu nebo rajčat, ale má jasně jiný obsah živin.

Dr. Mitloehner popsal tento příklad. Lidé říkají, že produkce mléka má větší uhlíkovou stopu než produkce mandlového „mléka“. Nedá se to sice nazývat mlékem, ale že má produkce kravského mléka větší uhlíkovou stopu, je pravda. Jestliže se použije stará metoda výpočtu GWP, pak má produkce mléčného mléka 10x vyšší uhlíkovou stopu než mandlového „mléko“. Ale to má 17x vyšší potřebu vody na zalévání mandloní, což znamená, že potřebuje 17x více vody na produkci galonu mandlového „mléka“ než je tomu u mléka kravského.

„Největším problémem jsou lidé, kteří jsou velmi hlasitě proti živočišné výrobě a zemědělství. A tito pomatenci ze sebe dělají hlavní hnutí a dostávají také dost času ve zpravodajství. Ve skutečnosti je to velmi malá menšina, která dělá hluk. Většina lidí po celém světě bude dál jíst potraviny živočišného původu a budou je vyžadovat,“ konstatoval před časem na konferenci společnosti Alltech dr. Mitloehner.

H skot ve stáji
V krmivu pro dojnice jde celulóza a škrob do bachoru, kde je část tohoto uhlíku přeměněna na metan
Cyklus metanu Zdroj: Dr. Frank Mitloehner na ONE 20
Dr. Frank Mitloehner Foto archiv společnosti Alltech
sucho03
Třetina území světa v posledních dekádách citelně vyschla
Na třetině území světa, které není trvale zaledněné, docházelo v posledních čtyřech dekádách k významnému...
Optimální růstová fáze plevelů pro ošetření kontaktními listovými herbicidy Foto Miroslav Jursík
Šetrně k přírodě efektivní aplikací herbicidů
Herbicidy se podílí téměř z 50 % procent na spotřebě přípravků na ochranu rostlin v ČR, EU, ale také...
Výběr z příspěvků