Odborný partner
Podmínkou pro systém selektivní léčby mastitid je správný odběr vzorků na bakteriologické vyšetření a správná identifikace kolonií z faremní kultivace.
Původci mastitid pro léčení
Pokud chovatel chce ve stádě tlumit mastitidy, musí znát spektrum původců mastitid ve stádě, musí dokázat určit původce konkrétní mastitidy a najít optimální protokol léčby a zajistit zjišťování a posuzování nejen klinických, ale i chronických a subklinických mastitid.
Přitom se ví, že z celkového počtu bakterií je asi 200 potencionálně schopných vyvolat mastitidu, ale pouze asi 20 jich je skutečně relevantních. V každém stádu potom ale působí většinou jenom určitá část těchto původců, často pouze 5–6, v horším případě 10.
Využití např. senzorů a posouzení chování dojnic mívají lepší výsledky než pouze vyhledávání mastitid personálem dojírny.
Faremní kultivace funguje na principu využití tzv. selektivních kultivačních půd, z nichž každá specificky podporuje růst skupin vybraných druhů bakterií, což usnadňuje jejich následné určení.
Pomocí faremní kultivace lze detekovat bakterie, kvasinky i řasy. Mezi kontagiozní mastitidy, tedy ty, které se přenášejí mezi dojnicemi, patří Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae a Mycoplasma bovis, Corynebacterium spp.
Původci environmentálních mastitid, tedy přenosných z prostředí na dojnici, jsou Streptococcus uberis, Escherichia coli, Klebsiella spp., Serratia marcescens, Pseudomonas spp., koaguláza negativní staphylokoky (KNS): Staphylococcus chromogenes, Staphylococcus xylosus, Staphylococcus sciuri, Staphylococcus simulans, (Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus haemolyticus), Enterococcus faecalis, Enterococcus faecium, Candida spp., Prothoteca spp.
Pro léčbu antibiotiky je klíčové co nejvčasnější odhalení klinické mastitidy a určení původce. Lehké případy mastitid lze po odebrání vzorků do získání výsledků kultivace řešit antiflogistickou mastí, při středně těžkých zánětech je vhodné podávat antiflogistika. Na základě výsledků kultivace se potom zahajuje terapie, které se liší podle patogena. Jiný postup bude uplatňován při S. aures, jiný při S. uberis a zcela jiný např. při záchytu serácií a neléčitelných Prothoteca spp.
U zvířat bez nálezu ve faremní kultivaci při viditelné změně mléka a vysokém počtu SB jde s velkou pravděpodobností o zvíře s prodělávanou mastitidou vyvolanou G–původcem (zjištěno i faremní kultivací). Samovyléčení je vhodné podpořit lokální aplikací mastí.
U krav s chronickým zánětem s počtem SB víc než 800 tisíc ve třech po sobě jdoucích KU, závisí na březosti, produkci apod. a může jít o trvalé zaprahnutí čtvrti, přeléčení v zaprahlosti, či vyřazení. Také dojnice s více než třemi mastitidami v laktaci podle okolností, jakými jsou březost nebo užitkovost je třeba uvažovat o vyřazení.
Vyřazování krav je nedílnou součástí tlumení mastitid. Zejména v podnicích s dostatečným počtem kvalitních jalovic pro obměnu stáda.
I když je využití faremních kultivací pro zjištění patogeny způsobujícího mastitidu, takže má své výhody, ale není přesným diagnostickým nástrojem. Protože mohou nastat případy, kdy není patogen dobře nebo zcela identifikován, nebo je kultivace bez nálezu, a proto je dobré ji kombinovat s laboratorním vyšetřením.
Selektivní zaprahování pro dobré chovy
Pro zaprahování se dlouhá léta používala plošná aplikace antibiotik (ATB) ale nyní se ví, že krávy se zdravým vemenem mohou být zaprahnuty bez ATB. ATB by měly dostat jen krávy infikované hlavními patogeny. Od ledna 2022 není v EU není rutinní podávání antimikrobik dovoleno. Selektivní zaprahování znamená individuální přístup k zaprahování dojnic. U zdravých dojnic se neaplikuje DC (dry cow) ATB, ale jen struková zátka (interní nebo externí), u dojnic se zjištěnou přítomností patogenů nebo potenciálně patogenních mikroorganismů se aplikuje do struků IMM DC ATB a následně struková zátka. Jak souvisí interpretace dat z faremních kultivací a zaprahování krav? Cíli selektivního zaprahování jsou zabránění systematického ošetřování zaprahovaných krav antibiotiky, zavedení důkladných hygienických opatření a podpora používání rychlých diagnostických faremních testů.
Selektivní zaprahování dojnic ale není pro každý chov. V chovech dojnic, kde je nízká úroveň zoohygieny, kde se neřeší se počet somatických buněk v mléce, není známá faremní diagnostika, personál není schopen aplikovat IMM sterilně, což je zásadní podmínka, nebo je vůbec managment neodborný, tam se selektivní zaprahování dělat nedá.
Nicméně selektivní zaprahování krav znamená kvalitní udržitelný chov dojnic.
