Odborný partner
Evropa v současnosti zároveň čelí takzvané demografické revoluci. „Počet pracovníků starších 50 let je nejvyšší v historii a věková hranice pro odchod do důchodu se v mnoha zemích neustále zvyšuje,“ přiblížila výzkumnice. Proto se právě na nerovnosti trhu práce v pozdějším věku, které výrazně ovlivňuje digitalizace, zaměřuje mezinárodní projekt pod jejím vedením. Výzkum se mimo jiné zaměřuje i na to, jak si jednotlivé země vedou v boji s nerovností na pracovním trhu, jak organizace reagují na nové technologie nebo jak digitalizace ovlivňuje zdraví pracovníků.
Zavádění nových technologií přináší celou řadu výhod – vyšší efektivitu, inovace i kreativitu. Ale zároveň vyvolává i obavy, větší nejistotu, rostoucí požadavky na kvalifikaci a stres z neustálých změn. Jedno z překvapivých zjištění podle vědců je, že míra stresu vyvolaného technologiemi – tzv. technostres – se u seniorů neliší výrazně od mladších generací. Liší se však jeho příčiny. Zatímco starší zaměstnanci čelí obavám spojeným s kyberbezpečností a sledovatelností, mladší generace se častěji potýká s přehlcením technologiemi a vyšší závislostí na mobilních aplikacích a sociálních sítích. Do budoucna vědecký tým očekává další prohlubování digitální transformace napříč sektory, rostoucí důraz na celoživotní vzdělávání a rozvoj digitálních kompetencí napříč generacemi. „Klíčovým tématem bude také rovný přístup k digitálním technologiím a ochrana duševního zdraví zaměstnanců v prostředí neustálých technologických změn,“ nastínila Rašticová. Výstupy projektu cílí především na tvorbu doporučení pro tvůrce politik, a to jak na národní, tak evropské i globální úrovni. První výstupy čtyřletého projektu už jsou dostupné na webu www.DIGINETEU.EU. Mezi nimi jsou i takzvané country reports, které analyzují situaci starších zaměstnanců ve světě digitalizace. Do výzkumu se zapojilo 386 odborníků a odbornic ze 44 zemí. Kromě všech evropských států je součástí projektu například také Izrael, Gruzie, vybrané státy severní Afriky, Jihoafrická republika nebo Chile. Díky tomu je možné zkoumat dopady digitalizace na trhu práce v pozdějším věku v širším kulturním a geografickém kontextu.
