V září 2024 odstartoval ambiciózní projekt IPMorama, financovaný z programu Horizon Europe. Jeho cílem je inovativní ochrana rostlin v evropském zemědělství. Letos probíhá první testování a vědecké experimenty zaměřené na integrovanou ochranu rostlin (IPM).

I když zatím musí při práci na poli sedět v kabině traktoru (či řezačky, mlátičky anebo samojízdného postřikovače) řidič, může být jeho práce podstatně usnadněna. Hodně námahy umí odebrat družicový navigační systém. K dalším přínosům navigací patří snižování nákladů.

Odborníci z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky vybudovali unikátní pěstební systém, ve kterém vystavují rostliny abiotickému stresu. Reakci rostlin na stresové podmínky zaznamenávají pomocí různých druhů kamer a vybraných senzorů. Získaná data slouží k trénování pokročilých umělých neuronových sítí. Na výzkumu spolupracují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity také s týmem Radka Martinka z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB–TUO. Informovala o tom Mendelova univerzita.

Poslední únorový týden (26. 2. 2025) proběhl silážní seminář, tentokrát i se zahraničními hosty, s vyhlášením výsledků dalšího ročníku soutěže Silážní liga. Akce, pořádaná společností ACE Agro s. r. o., se konala v kongresovém centru Hotelu Tři věžičky ve Stříteži u Jihlavy. Při vyhlašování nejpovedenějších objemných krmi podle odborné komise, kterou jako vždy tvořili zootechnici i odborníci z univerzit.

Klipy z nového certifikovaného průmyslově kompostovatelného biopolymeru lze využívat pro udržitelné pěstování ovoce či zeleniny ve sklenících. Vyrobeny jsou z materiálu ecovio 60 IA 1552, který vyvinula společnost BASF. Doplnila si tak portfolio kompostovatelných biopolymerů, ke kterým patří materiál ecovio T 2206 pro výrobu vyvazovacích šňůr nebo ecovio M 2351 pro mulčovací fólie.

Společnost Kuhn je na trhu se zemědělskou technikou dobře známým hráčem. Už desítky let si razí cestu inovacemi a stále nachází způsoby, jak udělat práci farmářům o něco snazší, a pokud možno, i efektivnější. V segmentu sklizně pícnin, a zejména u lisů na válcové balíky, Kuhn dlouhodobě patří mezi klíčové inovátory a pravidelně přichází s novými technologiemi.

Nové alternativy ustájení rodících a kojících prasnic poskytují zvířatům volný pohyb a navozují u nich laickou veřejností tolik přetřásané přirozené chování. Odvrácenou stranou mince volného pohybu prasnice jsou však ztráty selat, které jsou podle některých studií až dvojnásobně vyšší než u konvenčních kotců s fixací prasnice. Hlavním důvodem mortality novorozených selat je jejich zalehnutí prasnicí, ale také agresivita matek, zejména prasniček, které jsou velmi bázlivé.

Ekologické zemědělství (EZ) hraje v české krajině důležitou roli. S téměř 17% podílem na celkové zemědělské půdě představuje životaschopnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství. Důraz na welfare zvířat, šetrné využívání přírodních zdrojů a rozvoj venkova řadí ekologickou živočišnou produkci mezi důležité pilíře trvale udržitelného hospodaření.

V době klimatické změny je zajištění kvalitních potravin stále složitější. Odborníci ze šestnácti laboratoří Akademie věd ČR (AV ČR) a dalších pracovišť se od letošního roku zaměřují na výzkum udržitelného potravinového systému, který zahrnuje zlepšení kvality půdy, šlechtění odolných plodin a výzkum kontaminací. Pětiletý program Udržitelná produkce a spotřeba potravin, financovaný strategií AV21, se soustředí na ekologickou odpovědnost a ekonomickou efektivitu zemědělství a potravinářství.

Koncem ledna proběhla v rámci nově vzniklého Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC – angl. Czech Agrifood Research Center) trojjediná vědecká rada a současně rada pro transfer výsledků výzkumu. CARC vznikl 1. ledna 2025 sloučením Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v. v. i., (VÚZT) a Výzkumného ústavu potravinářského Praha, v. v. i., (VÚPP) s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV).

Zemědělské družstvo Dolní Újezd řeší již delší dobu problémy s hraboši. Celkově hospodaří zhruba na 9400 ha zemědělské půdy, mají 2000 kusů dojného skotu (v uzavřeném obratu stáda přibližně 4000 kusů skotu) plus menší ekochov masného skotu. Pro výživu skotu tak potřebují poměrně velké množství krmiv. Jak uvedl hlavní agronom Ing. Josef Čejka, v roce 2024 museli zaorat 450 ha jetele, který byl hraboši silně poškozen, a jako náhradní řešení zaseli luskoobilnou směsku.

Na farmě v Horní Cerekvi nahradil starší teleskopický manipulátor s naftovým motorem nový stroj s elektrickým pohonem. Díky fotovoltaické elektrárně provozované na farmě je nabíjen z vlastního zdroje, čímž majiteli šetří nemalou částku za pohonné hmoty. Při provozu nezatěžuje životní prostředí zplodinami ze spalovacího motoru, což ocení také ustájený skot. Nový manipulátor tak vhodně doplňuje soupravu krmného vozu s traktorem na CNG.