Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Když zemědělství dává smysl
V dnešním díle jsme navštívili ZD Bělčice, které je důkazem toho, jak hospodařit lidsky a udržitelně
Aktuality a odborná sdělení
Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.
Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.
V pořadí druhý workshop Dny precizního zemědělství na farmě ZD Dolní Újezd na Svitavsku se konal na konci května a využil pokročilého stavu vegetace pro zhlédnutí výsledků jarních operací a stavu pokusných ploch. Účastníci se mimo jiné dozvěděli, jakým způsobem si mohou poradit se zvyšujícími se požadavky na snižování emisí skleníkových plynů při pěstování plodin a jak docílit zvýšení půdní úrodnosti.
Již několik let se v zemědělství skloňuje pojem »regenerativní«. Zatím však mnohé zúčastněné strany dle našeho názoru nechápou, proč je potřebná »regenerace« v zemědělství. S dosavadním přístupem z pohledu historie, vědy, výzkumu a obvyklých technologií využívaných v zemědělství jsme dospěli do stavu, kdy už téměř neexistuje tzv. přirozená úrodnost půdy neboli pro dříve narozené – půdní garé.
Koncem dubna se ve Ctidružicích na jižní Moravě konalo slavnostní otevření nové farmy prasat. Modernizaci farmy za 250 milionů korun úspěšně dokončila Zemědělská společnost Jiřice u Miroslavi, s. r. o., člen Rhea Holding. Protože původní farma naprosto nevyhovovala současným požadavkům na zoohygienu a welfare zvířat, vedení Rhea Holdingu rozhodlo o její modernizaci, a to doslova od základů.
Školní zemědělský podnik v Žabčicích bude využívat automatizovaný asistenční systém na žacích lištách při sečení pícnin. Senzory pomohou odhalit divokou zvěř v porostech. ŠZP bude v rámci Brněnska teprve druhý podnik, který zařízení využívá. Poprvé by senzor zemědělci chtěli využít v rámci druhé senoseče, která proběhne začátkem června. Nově od letošního roku využívají k detekci zvěře na loukách i drony a speciálně vycvičené psy. Kombinací těchto metod chtějí ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.
Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku nedávno zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat a dokončila výstavbu energocentra, které bude v kogeneračních jednotkách vyrábět teplo a elektřinu ze zemního plynu a pomůže tak řešit potřebu energií podniku. Celková investice dosáhla téměř 400 milionů korun. Podle jednatele Farmy Bezdínek Jiřího Stodůlky farma nyní disponuje 14,5 hektaru skleníků.
Po téměř ročním provozu nového kravínu uspořádalo Zemědělské družstvo Haňovice, které hospodaří zhruba na 2050 hektarech na úrodné Hané nedaleko Litovle, den otevřených dveří. Během něj informovalo zejména o zkušenostech s jeho chodem. Jde o stavbu, která v řadě parametrů splňujeme požadavky na udržitelné zemědělství v živočišné výrobě.
Všichni zájemci o regenerativní zemědělství mohou navštívit farmy a zemědělské podniky, které se tomuto šetrnému způsobu hospodaření již věnují. Novou sérii polních dní organizuje Carboneg ve spolupráci s jednotlivými farmami a experty. Jeho snahou je spojit zemědělce, odborníky a nadšence, kteří sdílí vášeň pro zdravou krajinu a zájem o regenerativní zemědělství, a vytvořit prostředí pro vzájemné učení, inspiraci a podporu.
Biologická ochrana rostlin s využitím užitečných organismů se úspěšně používá již řadu let v různých oblastech zahradnického sektoru. Lze ji velmi dobře aplikovat zejména při pěstování okrasných rostlin a zeleniny ve sklenících a fóliovnících. Parazitické vosičky patří k účinným prostředkům pro eliminaci mšic již při prvním výskytu škůdce.
V Suchohrdlech u Miroslavi se postupně rozvinul inovační projekt. Zemědělská společnost Renergie, s. r. o., založená soukromým zemědělcem Ing. Karlem Kuthanem, úzce propojila živočišnou a rostlinnou produkci s bioplynovou stanicí a kogenerační výrobou energie. Tím se do značné míry stala nezávislou na dodávkách z veřejné sítě. Navíc ve stejném výrobním výrobním areálu dodává energii i velkokapacitnímu skleníku firmy Bylinky, s. r. o.
Mezi nejpoužívanější herbicidy ohledně počtu účinných látek i rozsahu aplikací patří inhibitory acetolaktát syntázy (ALS), zahrnující látky ze skupiny sulfonylmočovin, triazolopyrimidinů, triazolinonů a imidazolinonů. Některé z nich se používají již více než 40 let. Příliš časté a opakované používání těchto herbicidů přináší problémy s herbicidní rezistencí, která vzniká v důsledku jednostranného selekčního tlaku aplikací herbicidů se stejným místem účinku a častému výskytu mutací genu als způsobujících rezistenci.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Když zemědělství dává smysl
V dnešním díle jsme navštívili ZD Bělčice, které je důkazem toho, jak hospodařit lidsky a udržitelně
Aktuality a odborná sdělení
Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.
Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.
V pořadí druhý workshop Dny precizního zemědělství na farmě ZD Dolní Újezd na Svitavsku se konal na konci května a využil pokročilého stavu vegetace pro zhlédnutí výsledků jarních operací a stavu pokusných ploch. Účastníci se mimo jiné dozvěděli, jakým způsobem si mohou poradit se zvyšujícími se požadavky na snižování emisí skleníkových plynů při pěstování plodin a jak docílit zvýšení půdní úrodnosti.
Již několik let se v zemědělství skloňuje pojem »regenerativní«. Zatím však mnohé zúčastněné strany dle našeho názoru nechápou, proč je potřebná »regenerace« v zemědělství. S dosavadním přístupem z pohledu historie, vědy, výzkumu a obvyklých technologií využívaných v zemědělství jsme dospěli do stavu, kdy už téměř neexistuje tzv. přirozená úrodnost půdy neboli pro dříve narozené – půdní garé.
Koncem dubna se ve Ctidružicích na jižní Moravě konalo slavnostní otevření nové farmy prasat. Modernizaci farmy za 250 milionů korun úspěšně dokončila Zemědělská společnost Jiřice u Miroslavi, s. r. o., člen Rhea Holding. Protože původní farma naprosto nevyhovovala současným požadavkům na zoohygienu a welfare zvířat, vedení Rhea Holdingu rozhodlo o její modernizaci, a to doslova od základů.
Školní zemědělský podnik v Žabčicích bude využívat automatizovaný asistenční systém na žacích lištách při sečení pícnin. Senzory pomohou odhalit divokou zvěř v porostech. ŠZP bude v rámci Brněnska teprve druhý podnik, který zařízení využívá. Poprvé by senzor zemědělci chtěli využít v rámci druhé senoseče, která proběhne začátkem června. Nově od letošního roku využívají k detekci zvěře na loukách i drony a speciálně vycvičené psy. Kombinací těchto metod chtějí ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.
Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku nedávno zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat a dokončila výstavbu energocentra, které bude v kogeneračních jednotkách vyrábět teplo a elektřinu ze zemního plynu a pomůže tak řešit potřebu energií podniku. Celková investice dosáhla téměř 400 milionů korun. Podle jednatele Farmy Bezdínek Jiřího Stodůlky farma nyní disponuje 14,5 hektaru skleníků.
Po téměř ročním provozu nového kravínu uspořádalo Zemědělské družstvo Haňovice, které hospodaří zhruba na 2050 hektarech na úrodné Hané nedaleko Litovle, den otevřených dveří. Během něj informovalo zejména o zkušenostech s jeho chodem. Jde o stavbu, která v řadě parametrů splňujeme požadavky na udržitelné zemědělství v živočišné výrobě.
Všichni zájemci o regenerativní zemědělství mohou navštívit farmy a zemědělské podniky, které se tomuto šetrnému způsobu hospodaření již věnují. Novou sérii polních dní organizuje Carboneg ve spolupráci s jednotlivými farmami a experty. Jeho snahou je spojit zemědělce, odborníky a nadšence, kteří sdílí vášeň pro zdravou krajinu a zájem o regenerativní zemědělství, a vytvořit prostředí pro vzájemné učení, inspiraci a podporu.
Biologická ochrana rostlin s využitím užitečných organismů se úspěšně používá již řadu let v různých oblastech zahradnického sektoru. Lze ji velmi dobře aplikovat zejména při pěstování okrasných rostlin a zeleniny ve sklenících a fóliovnících. Parazitické vosičky patří k účinným prostředkům pro eliminaci mšic již při prvním výskytu škůdce.
V Suchohrdlech u Miroslavi se postupně rozvinul inovační projekt. Zemědělská společnost Renergie, s. r. o., založená soukromým zemědělcem Ing. Karlem Kuthanem, úzce propojila živočišnou a rostlinnou produkci s bioplynovou stanicí a kogenerační výrobou energie. Tím se do značné míry stala nezávislou na dodávkách z veřejné sítě. Navíc ve stejném výrobním výrobním areálu dodává energii i velkokapacitnímu skleníku firmy Bylinky, s. r. o.
Mezi nejpoužívanější herbicidy ohledně počtu účinných látek i rozsahu aplikací patří inhibitory acetolaktát syntázy (ALS), zahrnující látky ze skupiny sulfonylmočovin, triazolopyrimidinů, triazolinonů a imidazolinonů. Některé z nich se používají již více než 40 let. Příliš časté a opakované používání těchto herbicidů přináší problémy s herbicidní rezistencí, která vzniká v důsledku jednostranného selekčního tlaku aplikací herbicidů se stejným místem účinku a častému výskytu mutací genu als způsobujících rezistenci.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Když zemědělství dává smysl
V dnešním díle jsme navštívili ZD Bělčice, které je důkazem toho, jak hospodařit lidsky a udržitelně
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Správa kolejí a menz MENDELU pořídila zařízení na zpracování gastroodpadu, v provozu je od února. Díky tomuto zařízení je možné zpracovat naprostou většinu vzniklého odpadu, zpracovaná hmota by navíc mohla být použitelná jako hnojivo. „Zařízení zpracovává gastroodpad vysoušením, čímž se množství odpadu zredukuje o 80-95 % v závislosti na složení odpadu. Zároveň s redukcí dochází k hygienizaci, čímž by výsledná hmota měla být použitelná jako hnojivo,“ popsala princip fungování Jana Hradská, ředitelka Správy kolejí a menz MENDELU.
Co si myslí v zahraničí
Aktuality a odborná sdělení
Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.
Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.
V pořadí druhý workshop Dny precizního zemědělství na farmě ZD Dolní Újezd na Svitavsku se konal na konci května a využil pokročilého stavu vegetace pro zhlédnutí výsledků jarních operací a stavu pokusných ploch. Účastníci se mimo jiné dozvěděli, jakým způsobem si mohou poradit se zvyšujícími se požadavky na snižování emisí skleníkových plynů při pěstování plodin a jak docílit zvýšení půdní úrodnosti.
Již několik let se v zemědělství skloňuje pojem »regenerativní«. Zatím však mnohé zúčastněné strany dle našeho názoru nechápou, proč je potřebná »regenerace« v zemědělství. S dosavadním přístupem z pohledu historie, vědy, výzkumu a obvyklých technologií využívaných v zemědělství jsme dospěli do stavu, kdy už téměř neexistuje tzv. přirozená úrodnost půdy neboli pro dříve narozené – půdní garé.
Koncem dubna se ve Ctidružicích na jižní Moravě konalo slavnostní otevření nové farmy prasat. Modernizaci farmy za 250 milionů korun úspěšně dokončila Zemědělská společnost Jiřice u Miroslavi, s. r. o., člen Rhea Holding. Protože původní farma naprosto nevyhovovala současným požadavkům na zoohygienu a welfare zvířat, vedení Rhea Holdingu rozhodlo o její modernizaci, a to doslova od základů.
Školní zemědělský podnik v Žabčicích bude využívat automatizovaný asistenční systém na žacích lištách při sečení pícnin. Senzory pomohou odhalit divokou zvěř v porostech. ŠZP bude v rámci Brněnska teprve druhý podnik, který zařízení využívá. Poprvé by senzor zemědělci chtěli využít v rámci druhé senoseče, která proběhne začátkem června. Nově od letošního roku využívají k detekci zvěře na loukách i drony a speciálně vycvičené psy. Kombinací těchto metod chtějí ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.
Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku nedávno zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat a dokončila výstavbu energocentra, které bude v kogeneračních jednotkách vyrábět teplo a elektřinu ze zemního plynu a pomůže tak řešit potřebu energií podniku. Celková investice dosáhla téměř 400 milionů korun. Podle jednatele Farmy Bezdínek Jiřího Stodůlky farma nyní disponuje 14,5 hektaru skleníků.
Po téměř ročním provozu nového kravínu uspořádalo Zemědělské družstvo Haňovice, které hospodaří zhruba na 2050 hektarech na úrodné Hané nedaleko Litovle, den otevřených dveří. Během něj informovalo zejména o zkušenostech s jeho chodem. Jde o stavbu, která v řadě parametrů splňujeme požadavky na udržitelné zemědělství v živočišné výrobě.
Všichni zájemci o regenerativní zemědělství mohou navštívit farmy a zemědělské podniky, které se tomuto šetrnému způsobu hospodaření již věnují. Novou sérii polních dní organizuje Carboneg ve spolupráci s jednotlivými farmami a experty. Jeho snahou je spojit zemědělce, odborníky a nadšence, kteří sdílí vášeň pro zdravou krajinu a zájem o regenerativní zemědělství, a vytvořit prostředí pro vzájemné učení, inspiraci a podporu.
Biologická ochrana rostlin s využitím užitečných organismů se úspěšně používá již řadu let v různých oblastech zahradnického sektoru. Lze ji velmi dobře aplikovat zejména při pěstování okrasných rostlin a zeleniny ve sklenících a fóliovnících. Parazitické vosičky patří k účinným prostředkům pro eliminaci mšic již při prvním výskytu škůdce.
V Suchohrdlech u Miroslavi se postupně rozvinul inovační projekt. Zemědělská společnost Renergie, s. r. o., založená soukromým zemědělcem Ing. Karlem Kuthanem, úzce propojila živočišnou a rostlinnou produkci s bioplynovou stanicí a kogenerační výrobou energie. Tím se do značné míry stala nezávislou na dodávkách z veřejné sítě. Navíc ve stejném výrobním výrobním areálu dodává energii i velkokapacitnímu skleníku firmy Bylinky, s. r. o.
Mezi nejpoužívanější herbicidy ohledně počtu účinných látek i rozsahu aplikací patří inhibitory acetolaktát syntázy (ALS), zahrnující látky ze skupiny sulfonylmočovin, triazolopyrimidinů, triazolinonů a imidazolinonů. Některé z nich se používají již více než 40 let. Příliš časté a opakované používání těchto herbicidů přináší problémy s herbicidní rezistencí, která vzniká v důsledku jednostranného selekčního tlaku aplikací herbicidů se stejným místem účinku a častému výskytu mutací genu als způsobujících rezistenci.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe
Když zemědělství dává smysl
V dnešním díle jsme navštívili ZD Bělčice, které je důkazem toho, jak hospodařit lidsky a udržitelně
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Správa kolejí a menz MENDELU pořídila zařízení na zpracování gastroodpadu, v provozu je od února. Díky tomuto zařízení je možné zpracovat naprostou většinu vzniklého odpadu, zpracovaná hmota by navíc mohla být použitelná jako hnojivo. „Zařízení zpracovává gastroodpad vysoušením, čímž se množství odpadu zredukuje o 80-95 % v závislosti na složení odpadu. Zároveň s redukcí dochází k hygienizaci, čímž by výsledná hmota měla být použitelná jako hnojivo,“ popsala princip fungování Jana Hradská, ředitelka Správy kolejí a menz MENDELU.
Co si myslí v zahraničí
Aktuality a odborná sdělení
Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.
Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.
V pořadí druhý workshop Dny precizního zemědělství na farmě ZD Dolní Újezd na Svitavsku se konal na konci května a využil pokročilého stavu vegetace pro zhlédnutí výsledků jarních operací a stavu pokusných ploch. Účastníci se mimo jiné dozvěděli, jakým způsobem si mohou poradit se zvyšujícími se požadavky na snižování emisí skleníkových plynů při pěstování plodin a jak docílit zvýšení půdní úrodnosti.
Již několik let se v zemědělství skloňuje pojem »regenerativní«. Zatím však mnohé zúčastněné strany dle našeho názoru nechápou, proč je potřebná »regenerace« v zemědělství. S dosavadním přístupem z pohledu historie, vědy, výzkumu a obvyklých technologií využívaných v zemědělství jsme dospěli do stavu, kdy už téměř neexistuje tzv. přirozená úrodnost půdy neboli pro dříve narozené – půdní garé.
Koncem dubna se ve Ctidružicích na jižní Moravě konalo slavnostní otevření nové farmy prasat. Modernizaci farmy za 250 milionů korun úspěšně dokončila Zemědělská společnost Jiřice u Miroslavi, s. r. o., člen Rhea Holding. Protože původní farma naprosto nevyhovovala současným požadavkům na zoohygienu a welfare zvířat, vedení Rhea Holdingu rozhodlo o její modernizaci, a to doslova od základů.
Školní zemědělský podnik v Žabčicích bude využívat automatizovaný asistenční systém na žacích lištách při sečení pícnin. Senzory pomohou odhalit divokou zvěř v porostech. ŠZP bude v rámci Brněnska teprve druhý podnik, který zařízení využívá. Poprvé by senzor zemědělci chtěli využít v rámci druhé senoseče, která proběhne začátkem června. Nově od letošního roku využívají k detekci zvěře na loukách i drony a speciálně vycvičené psy. Kombinací těchto metod chtějí ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.
Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku nedávno zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat a dokončila výstavbu energocentra, které bude v kogeneračních jednotkách vyrábět teplo a elektřinu ze zemního plynu a pomůže tak řešit potřebu energií podniku. Celková investice dosáhla téměř 400 milionů korun. Podle jednatele Farmy Bezdínek Jiřího Stodůlky farma nyní disponuje 14,5 hektaru skleníků.
Po téměř ročním provozu nového kravínu uspořádalo Zemědělské družstvo Haňovice, které hospodaří zhruba na 2050 hektarech na úrodné Hané nedaleko Litovle, den otevřených dveří. Během něj informovalo zejména o zkušenostech s jeho chodem. Jde o stavbu, která v řadě parametrů splňujeme požadavky na udržitelné zemědělství v živočišné výrobě.
Všichni zájemci o regenerativní zemědělství mohou navštívit farmy a zemědělské podniky, které se tomuto šetrnému způsobu hospodaření již věnují. Novou sérii polních dní organizuje Carboneg ve spolupráci s jednotlivými farmami a experty. Jeho snahou je spojit zemědělce, odborníky a nadšence, kteří sdílí vášeň pro zdravou krajinu a zájem o regenerativní zemědělství, a vytvořit prostředí pro vzájemné učení, inspiraci a podporu.
Biologická ochrana rostlin s využitím užitečných organismů se úspěšně používá již řadu let v různých oblastech zahradnického sektoru. Lze ji velmi dobře aplikovat zejména při pěstování okrasných rostlin a zeleniny ve sklenících a fóliovnících. Parazitické vosičky patří k účinným prostředkům pro eliminaci mšic již při prvním výskytu škůdce.
V Suchohrdlech u Miroslavi se postupně rozvinul inovační projekt. Zemědělská společnost Renergie, s. r. o., založená soukromým zemědělcem Ing. Karlem Kuthanem, úzce propojila živočišnou a rostlinnou produkci s bioplynovou stanicí a kogenerační výrobou energie. Tím se do značné míry stala nezávislou na dodávkách z veřejné sítě. Navíc ve stejném výrobním výrobním areálu dodává energii i velkokapacitnímu skleníku firmy Bylinky, s. r. o.
Mezi nejpoužívanější herbicidy ohledně počtu účinných látek i rozsahu aplikací patří inhibitory acetolaktát syntázy (ALS), zahrnující látky ze skupiny sulfonylmočovin, triazolopyrimidinů, triazolinonů a imidazolinonů. Některé z nich se používají již více než 40 let. Příliš časté a opakované používání těchto herbicidů přináší problémy s herbicidní rezistencí, která vzniká v důsledku jednostranného selekčního tlaku aplikací herbicidů se stejným místem účinku a častému výskytu mutací genu als způsobujících rezistenci.