Nový modul MyEasyBiomass umožňuje vývojářům uhlíkových projektů a zainteresovaným stranám v oblasti regenerativního zemědělství zlepšit měření biomasy u hlavních plodin, včetně meziplodin, které jsou klíčovým prvkem pro ukládání uhlíku.

Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.

Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.

Nová česká zavlažovací technologie oceněná Zlatým klasem už slouží na polích a přináší pěstitelům zeleniny úsporu času, vody i nákladů. Inovativní zařízení pro manipulaci se závlahovou hadicí významně usnadňuje její usazení do půdy i následné vyjímání.

V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.

Vědci přicházejí s inovací, která může změnit zemědělskou krajinu – kvetoucí pásy přímo v polích. Zemědělská půda v České republice může už brzy získat zcela novou podobu. Uprostřed rozsáhlých lánů se začnou objevovat kvetoucí pásy rostlin zasazené přímo do kolejových řádků, tedy míst, kudy projíždí technika.

Využitím umělé inteligence může v krmivářství urychlit inovace v krmivech při zachování nutričních standardů a užitkovosti. Poptávka po udržitelných, nákladově efektivních a vysoce účinných krmivech pro hospodářská zvířata stále roste, hledají se alternativy krmných bílkovin.

Vědci z Fujian Agriculture and Forestry University představili inovativní nástroj pro úpravu genomu rostlin nazvaný ZQTALEN. Tento nový systém navazuje na metodu TALEN, známou svou vysokou specifitou a flexibilitou, a odstraňuje její největší nevýhodu – složitou konstrukci vektorů. ZQTALEN přináší efektivnější, jednodušší a méně nákladnou tvorbu genetických modulů, což umožňuje jeho širší využití v genetickém výzkumu rostlin. Úspěšné testování v rýži potvrzuje jeho praktický přínos pro vývoj rostlinných mutantů. Zprávu o tomto inovativním nástroji přináší BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.

Výrobce Amazone je maximálně zaměřen nejen na preciznost, ale i na udržitelnost. Potvrzuje to mimo jiné svým novým neseným rozmetadlem Amazone ZA-TS 5000. Velký zásobník o objemu 5000 litrů má užitečnou hmotnost 4000 kg. Aby aplikace hnojiva mohla probíhat co nejprecizněji, může být rozmetadlo Amazone ZA-TS 5000 vybaveno celou řadou elektronických systémů.

Pšenice tvrdá známá především jako základní surovina pro výrobu těstovin, se v posledních letech začíná objevovat i na českých polích. Ačkoliv u nás není dosud příliš rozšířená, její potenciál v podmínkách měnícího se klimatu je značný.

Zemědělské bioplynové stanice (BPS) již mají v Česku úspěšnou historii. Uplatní se však i v moderní energetice budoucnosti. Především jde o produkci biometanu jako náhrady zemního plynu. Dotační podpora by měla zemědělce motivovat nejen k výstavbě nových zdrojů, ale také ke konverzi stávajících bioplynových stanic. Důležitý je i další rozvoj tradičního bioplynu pro místní výrobu elektřiny a tepla. A v neposlední řadě mohou být BPS důležitou součástí stabilizace celé sítě s elektřinou.

Vztah mezi reprodukčními biotechnologiemi a principy trvalé udržitelnosti představuje komplexní problematiku, která vyžaduje vědecky podložené posouzení. Embryotransfer jako klíčová biotechnologie v moderním chovu skotu může přispívat k udržitelným cílem několika způsoby, současně však vyvolává otázky o své vlastní environmentální odpovědnosti.