Vedle známých postupů ochrany proti hrabošům je dnes snaha hledat a testovat i netradiční a inovativní metody. Jednou z takových je potlačování výskytu hraboše polního pomocí rostlinných repelentů a repelentních rostlin, které se věnuje projekt TAČR (2023–2025). Na projektu se podílí celkem šest partnerů, z toho tři výzkumné instituce – Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., a tři podniky – PROBIO, Czech Organics a AGROCHEMA, družstvo. Jedná se o poměrně inovativní přístup, protože rostliny z pozice repelentních porostů proti hlodavcům byly doposud ve světě testovány pouze ojediněle.

Letošní jaro s velkým úhrnem srážek vystavilo limity plečkování. Radličkové plečky či prutové brány je možné využívat jen v omezené míře. Ovšem existuje stroj, který může být využíván i v půdě s vyšší vlhkostí, než je to možné u klasické plečky. A to jsou kultivátory s hvězdicovými koly.

Rostlinné hormony (fytohormony) řídí růst a vývoj rostlin i jejich reakce na různé podněty – například světlo, gravitaci nebo napadení chorobami. Jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly až při přechodu rostlin na souš.

Biomasa a bioplyn jako tradiční obnovitelné zdroje energie (OZE) i v Česku opět nabývají na významu. Jsou udržitelné, bezemisní a pomáhají rozvoji zemědělských podniků, komunit a celých regionů. Bioplynové stanice navíc mohou pro distribuční sítě elektřiny nabízet i služby výkonové rovnováhy pro jiné a méně stabilní OZE. Připraveny jsou i nové možnosti využití biomasy, zejména pro zachycování vzdušného uhlíku.

Společný výzkum univerzit BOKU Tulln a IMC University of Applied Sciences Krems (Kremže) v Rakousku ukazuje velký potenciál při získávání cenných materiálů z elektronického odpadu. V laboratorních podmínkách bylo dosaženo až 85% účinnosti při získávání kovů vzácných zemin. Tyto prvky jsou využitelné v elektronice a nanotechnologiích.

Současná evropská politika směřuje k cílům zaměřeným na ekologické přístupy v hospodaření a mezi ně můžeme řadit i regenerativní zemědělství. Ve zkratce se dá říci, že regenerativní zemědělství je moderní přístup k hospodaření, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení zdraví půdy, ekosystémů a biodiverzity. Jedním z klíčových aspektů této technologie je specifické zpracování půdy v němž chybí klasická orba a místo ní jsou používány jiné postupy.

V pořadí druhý workshop Dny precizního zemědělství na farmě ZD Dolní Újezd na Svitavsku se konal na konci května a využil pokročilého stavu vegetace pro zhlédnutí výsledků jarních operací a stavu pokusných ploch. Účastníci se mimo jiné dozvěděli, jakým způsobem si mohou poradit se zvyšujícími se požadavky na snižování emisí skleníkových plynů při pěstování plodin a jak docílit zvýšení půdní úrodnosti.

Již několik let se v zemědělství skloňuje pojem »regenerativní«. Zatím však mnohé zúčastněné strany dle našeho názoru nechápou, proč je potřebná »regenerace« v zemědělství. S dosavadním přístupem z pohledu historie, vědy, výzkumu a obvyklých technologií využívaných v zemědělství jsme dospěli do stavu, kdy už téměř neexistuje tzv. přirozená úrodnost půdy neboli pro dříve narozené – půdní garé.

Koncem dubna se ve Ctidružicích na jižní Moravě konalo slavnostní otevření nové farmy prasat. Modernizaci farmy za 250 milionů korun úspěšně dokončila Zemědělská společnost Jiřice u Miroslavi, s. r. o., člen Rhea Holding. Protože původní farma naprosto nevyhovovala současným požadavkům na zoohygienu a welfare zvířat, vedení Rhea Holdingu rozhodlo o její modernizaci, a to doslova od základů.

Školní zemědělský podnik v Žabčicích bude využívat automatizovaný asistenční systém na žacích lištách při sečení pícnin. Senzory pomohou odhalit divokou zvěř v porostech. ŠZP bude v rámci Brněnska teprve druhý podnik, který zařízení využívá. Poprvé by senzor zemědělci chtěli využít v rámci druhé senoseče, která proběhne začátkem června. Nově od letošního roku využívají k detekci zvěře na loukách i drony a speciálně vycvičené psy. Kombinací těchto metod chtějí ztráty na divoké zvěři při senosečích úplně eliminovat.

Farma Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku nedávno zahájila provoz nového skleníku pro pěstování rajčat a dokončila výstavbu energocentra, které bude v kogeneračních jednotkách vyrábět teplo a elektřinu ze zemního plynu a pomůže tak řešit potřebu energií podniku. Celková investice dosáhla téměř 400 milionů korun. Podle jednatele Farmy Bezdínek Jiřího Stodůlky farma nyní disponuje 14,5 hektaru skleníků.

Po téměř ročním provozu nového kravínu uspořádalo Zemědělské družstvo Haňovice, které hospodaří zhruba na 2050 hektarech na úrodné Hané nedaleko Litovle, den otevřených dveří. Během něj informovalo zejména o zkušenostech s jeho chodem. Jde o stavbu, která v řadě parametrů splňujeme požadavky na udržitelné zemědělství v živočišné výrobě.