Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Aktuality a odborná sdělení
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Co si myslí v ČR
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých...
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA v Ústeckém kraji, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, proběhla další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická tráva má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat i další cestu k moderní produkci biomasy.
Co si myslí v zahraničí
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností...
V posledních letech se pojem regenerativní zemědělství stal jedním z nejdiskutovanějších témat také v chovu hospodářských zvířat. Jeho zastánci hovoří o obnově půdní úrodnosti, vyšší odolnosti krajiny vůči suchu, lepším welfare zvířat i schopnosti zemědělství přispět ke zmírnění klimatických změn. Kritici naopak upozorňují na nedostatek dlouhodobých dat a na skutečnost, že některá tvrzení jsou marketingově atraktivnější než vědecky podložená.
Precizní zemědělství již dávno nepředstavuje pouze vizi budoucnosti, ale stává se běžnou součástí moderní zemědělské praxe. O tom, jak lze propojit digitální technologie, půdoochranné postupy a ekonomicky efektivní hospodaření, se mohli přesvědčit účastníci odborného workshopu „Nové trendy pro snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v praxi“ uspořádaného v ZOD Zálší. Program nabídl jak odborné přednášky, tak praktické ukázky technologií a pokusů zaměřených na ochranu půdy, efektivní využití vstupů a podporu udržitelné produkce.
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Udržitelné zemědělství dnes není jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také dlouhodobé ekonomické stability a schopnosti reagovat na stále náročnější podmínky moderní produkce potravin. Příkladem tohoto přístupu je společnost PIAS Suchdol, která v rámci svého hospodaření investuje do modernizace živočišné výroby s důrazem na efektivitu, welfare zvířat a snižování environmentální zátěže.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Pro speciální listová hnojiva Klofáč je charakteristický přídomek „dva v jednom“. Jednak rostlinám dodávají živiny, které nezbytně potřebují pro svůj růst, a jednak zlepšují jejich zdravotní stav. V současnosti má ryze česká rodinná firma KLOFÁČ v nabídce desítky typů hnojiv, které pokrývají celou škálu plodin, od všech polních po zeleninu, vinnou révu, ovocné stromy či chmel.
Agrovoltaika, která umožňuje zemědělcům současně produkovat plodiny i solární energii na stejné ploše, získává v evropském zemědělství stále větší význam. Jak uvádí Německá zemědělská společnost (DLG), toto téma bude výrazně zastoupeno na veletrhu EnergyDecentral, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu 2026 na výstavišti v německém Hannoveru. DLG je jeho pořadatelem.
Výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem zveřejnil letos v časopise Applied and Environmental Microbiology celogenomovou a transkriptomickou studii půdní bakterie Rhodococcus opacus 1CP. Vědci se zaměřili na její mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. Informuje o tom Biotrin z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Co si myslí v ČR
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých...
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA v Ústeckém kraji, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, proběhla další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická tráva má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat i další cestu k moderní produkci biomasy.
Co si myslí v zahraničí
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností...
V posledních letech se pojem regenerativní zemědělství stal jedním z nejdiskutovanějších témat také v chovu hospodářských zvířat. Jeho zastánci hovoří o obnově půdní úrodnosti, vyšší odolnosti krajiny vůči suchu, lepším welfare zvířat i schopnosti zemědělství přispět ke zmírnění klimatických změn. Kritici naopak upozorňují na nedostatek dlouhodobých dat a na skutečnost, že některá tvrzení jsou marketingově atraktivnější než vědecky podložená.
Precizní zemědělství již dávno nepředstavuje pouze vizi budoucnosti, ale stává se běžnou součástí moderní zemědělské praxe. O tom, jak lze propojit digitální technologie, půdoochranné postupy a ekonomicky efektivní hospodaření, se mohli přesvědčit účastníci odborného workshopu „Nové trendy pro snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v praxi“ uspořádaného v ZOD Zálší. Program nabídl jak odborné přednášky, tak praktické ukázky technologií a pokusů zaměřených na ochranu půdy, efektivní využití vstupů a podporu udržitelné produkce.
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Udržitelné zemědělství dnes není jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také dlouhodobé ekonomické stability a schopnosti reagovat na stále náročnější podmínky moderní produkce potravin. Příkladem tohoto přístupu je společnost PIAS Suchdol, která v rámci svého hospodaření investuje do modernizace živočišné výroby s důrazem na efektivitu, welfare zvířat a snižování environmentální zátěže.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Pro speciální listová hnojiva Klofáč je charakteristický přídomek „dva v jednom“. Jednak rostlinám dodávají živiny, které nezbytně potřebují pro svůj růst, a jednak zlepšují jejich zdravotní stav. V současnosti má ryze česká rodinná firma KLOFÁČ v nabídce desítky typů hnojiv, které pokrývají celou škálu plodin, od všech polních po zeleninu, vinnou révu, ovocné stromy či chmel.
Agrovoltaika, která umožňuje zemědělcům současně produkovat plodiny i solární energii na stejné ploše, získává v evropském zemědělství stále větší význam. Jak uvádí Německá zemědělská společnost (DLG), toto téma bude výrazně zastoupeno na veletrhu EnergyDecentral, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu 2026 na výstavišti v německém Hannoveru. DLG je jeho pořadatelem.
Výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem zveřejnil letos v časopise Applied and Environmental Microbiology celogenomovou a transkriptomickou studii půdní bakterie Rhodococcus opacus 1CP. Vědci se zaměřili na její mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. Informuje o tom Biotrin z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností pracuje na odrůdách, které by měly lépe odolávat nedostatku vody, ale úspěchy zatím nejsou příliš významné. Izraelská zemědělsko-biotechnologická společnost PlantArcBio nedávno oznámila vynikající výsledky svého prvního polního pokusu s kukuřicí. Varianty, které nesly geny zajišťující odolnost vůči suchu, měly hmotnost kukuřičných klasů více než dvojnásobnou v porovnání s netransformovanými kontrolními vzorky. Vztahovalo se to jak na pokusy se standardním zavlažováním, tak i pro podmínky podmínkách závažného sucha.
Aktuality a odborná sdělení
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA v Ústeckém kraji, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, proběhla další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická tráva má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat i další cestu k moderní produkci biomasy.
V posledních letech se pojem regenerativní zemědělství stal jedním z nejdiskutovanějších témat také v chovu hospodářských zvířat. Jeho zastánci hovoří o obnově půdní úrodnosti, vyšší odolnosti krajiny vůči suchu, lepším welfare zvířat i schopnosti zemědělství přispět ke zmírnění klimatických změn. Kritici naopak upozorňují na nedostatek dlouhodobých dat a na skutečnost, že některá tvrzení jsou marketingově atraktivnější než vědecky podložená.
Precizní zemědělství již dávno nepředstavuje pouze vizi budoucnosti, ale stává se běžnou součástí moderní zemědělské praxe. O tom, jak lze propojit digitální technologie, půdoochranné postupy a ekonomicky efektivní hospodaření, se mohli přesvědčit účastníci odborného workshopu „Nové trendy pro snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v praxi“ uspořádaného v ZOD Zálší. Program nabídl jak odborné přednášky, tak praktické ukázky technologií a pokusů zaměřených na ochranu půdy, efektivní využití vstupů a podporu udržitelné produkce.
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Udržitelné zemědělství dnes není jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také dlouhodobé ekonomické stability a schopnosti reagovat na stále náročnější podmínky moderní produkce potravin. Příkladem tohoto přístupu je společnost PIAS Suchdol, která v rámci svého hospodaření investuje do modernizace živočišné výroby s důrazem na efektivitu, welfare zvířat a snižování environmentální zátěže.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Pro speciální listová hnojiva Klofáč je charakteristický přídomek „dva v jednom“. Jednak rostlinám dodávají živiny, které nezbytně potřebují pro svůj růst, a jednak zlepšují jejich zdravotní stav. V současnosti má ryze česká rodinná firma KLOFÁČ v nabídce desítky typů hnojiv, které pokrývají celou škálu plodin, od všech polních po zeleninu, vinnou révu, ovocné stromy či chmel.
Agrovoltaika, která umožňuje zemědělcům současně produkovat plodiny i solární energii na stejné ploše, získává v evropském zemědělství stále větší význam. Jak uvádí Německá zemědělská společnost (DLG), toto téma bude výrazně zastoupeno na veletrhu EnergyDecentral, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu 2026 na výstavišti v německém Hannoveru. DLG je jeho pořadatelem.
Výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem zveřejnil letos v časopise Applied and Environmental Microbiology celogenomovou a transkriptomickou studii půdní bakterie Rhodococcus opacus 1CP. Vědci se zaměřili na její mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. Informuje o tom Biotrin z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Tvorba předpisové mapy pomocí dronového snímkování
Využití drobů je v dnešním zemědělství běžné. Jak se využívá při tvorbě předpisové mapy nám na příkladu uvede Radomír Šmoldas
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností pracuje na odrůdách, které by měly lépe odolávat nedostatku vody, ale úspěchy zatím nejsou příliš významné. Izraelská zemědělsko-biotechnologická společnost PlantArcBio nedávno oznámila vynikající výsledky svého prvního polního pokusu s kukuřicí. Varianty, které nesly geny zajišťující odolnost vůči suchu, měly hmotnost kukuřičných klasů více než dvojnásobnou v porovnání s netransformovanými kontrolními vzorky. Vztahovalo se to jak na pokusy se standardním zavlažováním, tak i pro podmínky podmínkách závažného sucha.
Aktuality a odborná sdělení
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA v Ústeckém kraji, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, proběhla další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická tráva má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat i další cestu k moderní produkci biomasy.
V posledních letech se pojem regenerativní zemědělství stal jedním z nejdiskutovanějších témat také v chovu hospodářských zvířat. Jeho zastánci hovoří o obnově půdní úrodnosti, vyšší odolnosti krajiny vůči suchu, lepším welfare zvířat i schopnosti zemědělství přispět ke zmírnění klimatických změn. Kritici naopak upozorňují na nedostatek dlouhodobých dat a na skutečnost, že některá tvrzení jsou marketingově atraktivnější než vědecky podložená.
Precizní zemědělství již dávno nepředstavuje pouze vizi budoucnosti, ale stává se běžnou součástí moderní zemědělské praxe. O tom, jak lze propojit digitální technologie, půdoochranné postupy a ekonomicky efektivní hospodaření, se mohli přesvědčit účastníci odborného workshopu „Nové trendy pro snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v praxi“ uspořádaného v ZOD Zálší. Program nabídl jak odborné přednášky, tak praktické ukázky technologií a pokusů zaměřených na ochranu půdy, efektivní využití vstupů a podporu udržitelné produkce.
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Udržitelné zemědělství dnes není jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také dlouhodobé ekonomické stability a schopnosti reagovat na stále náročnější podmínky moderní produkce potravin. Příkladem tohoto přístupu je společnost PIAS Suchdol, která v rámci svého hospodaření investuje do modernizace živočišné výroby s důrazem na efektivitu, welfare zvířat a snižování environmentální zátěže.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Pro speciální listová hnojiva Klofáč je charakteristický přídomek „dva v jednom“. Jednak rostlinám dodávají živiny, které nezbytně potřebují pro svůj růst, a jednak zlepšují jejich zdravotní stav. V současnosti má ryze česká rodinná firma KLOFÁČ v nabídce desítky typů hnojiv, které pokrývají celou škálu plodin, od všech polních po zeleninu, vinnou révu, ovocné stromy či chmel.
Agrovoltaika, která umožňuje zemědělcům současně produkovat plodiny i solární energii na stejné ploše, získává v evropském zemědělství stále větší význam. Jak uvádí Německá zemědělská společnost (DLG), toto téma bude výrazně zastoupeno na veletrhu EnergyDecentral, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu 2026 na výstavišti v německém Hannoveru. DLG je jeho pořadatelem.
Výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem zveřejnil letos v časopise Applied and Environmental Microbiology celogenomovou a transkriptomickou studii půdní bakterie Rhodococcus opacus 1CP. Vědci se zaměřili na její mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. Informuje o tom Biotrin z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.