Odborný partner
Domácí vědeckou základnu v oblasti dobrých životních podmínek reprezentoval doc. Ing. Pavel Nevrkla, Ph.D., z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který seznámil účastníky semináře s výsledky pokusů sledujících reprodukční užitkovost prasnic a ztráty a růst selat do odstavu. Jak docent Nevrkla uvedl, prasnice těsně před porodem se převádějí do konvenčních porodních klecích, kde zůstávají nejen během porodu, ale až do odstavu selat. V podmínkách Evropské unie se tímto způsobem aktuálně rodí okolo 90 % selat. S ohledem na nízkou mortalitu selat, úsporu prostoru, vyšší zoohygienu a efektivnost pracovních postupů jsou tyto systémy, které byly zavedeny v padesátých letech minulého století, považované za ekonomicky efektivní. Na druhou stranu vyvolává společenské obavy o dobré životní podmínky zvířat související s omezením pohybu prasnic a výrazném snížení přirozeného chování.
„Z toho důvodu se vyvíjejí nové alternativy ustájení rodících a kojících prasnic, které jim poskytují volný pohyb. Když se ale podíváme do historie, vracíme se k tomu, co už tady bylo, jen v jiném konstrukčním provedení, s využitím nových materiálů a s jinými zvířaty. Současně je třeba zdůraznit, že v těchto nových alternativních porodnách je problém s úmrtností novorozených selat. Jako nevýznamnější příčiny jsou hladovění a zalehnutí, ale i špatný mateřský instinkt. V podmínkách České republiky se z více než z 95 % využívají klasické konvenční porodní klece. S ohledem na omezené zkušenosti s alternativními porodními kotci na tuzemských farmách jsme se rozhodli analyzovat reprodukční užitkovost prasnic a ztráty a růst selat do odstavu v systému volného ustájení,“ vysvětlil docent Nevrkla.
Materiál a metodika
Experimentální pozorování se uskutečnilo v provozních podmínkách užitkového chovu. Do sledování bylo zařazeno 120 prasnic kombinace Topigs Norsvin 70 x TN Select, které byly rozdělené do pěti skupin podle délky fixace na porodně. Jedna skupina byla ustájena volně bez fixace po celou dobu pobytu na porodně. Další tři skupiny byla fixované dva, čtyři a šest dnů po porodu, přičemž poslední skupina byla kontrolní s ustájením v konvenčních porodních klecích. V každé skupině bylo hodnoceno 24 prasnic na třetí a čtvrté paritě a 1769 selat, která se odstavovala 28. den po porodu. Krmení prasnic bylo praktikováno podle nastavené krmné křivky a s ad-libitním příkrmem selat se začalo pátý den po jejich narození.
„U prasnic jsme sledovali vybrané reprodukční parametry, dále ztráty selat a parametry růstu selat. Z pohledu welfare jsme u prasnic zaměřili pozornost na poranění kůže v oblasti hlavy, kulhání, ramenní vředy a úroveň stresu stanovený na základě hladiny kortizolu ve slinách,“ dodal reprezentant Mendelovy univerzity v Brně.
Závěr
Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že ustájení prasnic v době porodu a kojení selat ovlivňuje některé reprodukční ukazatele, stejně jako ztráty selat a jejich růstovou intenzitu.
„Nejnižší ztráty selat způsobené zalehnutím vykazovaly klecové systémy. Avšak kombinovaný systém, který umožňuje fixovat prasnici na nezbytně nutnou dobu, se z hlediska ztrát selat jeví jako velmi perspektivní. Volné ustájení prasnic v době porodu sice zvyšovalo ztráty selat, ale tento systém působil příznivě na růst selat do odstavu. Indikátory welfare zahrnující poranění kůže v oblasti hlavy a výskyt kulhání a ramenních vředů nebyly dobou fixace ovlivněny. Zjistili jsme však, že s vyšší dobou fixace se zvyšuje obsah kortizolu ve slinách, což signalizuje vyšší míru stresu. Na závěr je třeba zmínit, že nové systémy přinesou chovatelům výzvy, a to je jak s ohledem na výběr genetického materiálu, tak i na náročnost práce ošetřovatelů. Chovatelé, kteří se rozhodnou stavět novou porodnu, již budou schopni přizpůsobit kapacitu ve vztahu k celkové ploše na jeden kotec legislativním požadavkům. Ovšem tam, kde budou měnit technologii ve stávajících objektech musí počítat se zvýšením plochy na jedno porodní místo a tím i se sníženou produkční kapacitou stáje,“ zdůraznil na závěr své prakticky koncipované prezentace doc. Ing. Pavel Nevrkla, Ph.D.
