Odborný partner
Doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. (VÚVeL) ve své přednášce vysvětlila, že plná imunitní výbava novorozených telat hraje klíčovou roli v odolnosti vůči infekci. Imunitní výbava závisí příjmu a vstřebávání protilátek (imunoglobulinů), dalších biologicky aktivních látek, imunitních buněk z mleziva v trávicím traktu, jde tedy o přenos pasivní imunity. O pasivní imunitě tak rozhoduje imunologická kvalita mleziva (tedy koncentrace imunoglobulinů), objem přijatého mleziva, doba od podání první (a druhé) dávky mleziva (případně i sání od matky), bakteriální kontaminace mleziva. Úspěšným přenosem pasivní imunity se myslí dosažení alespoň minimální koncentrace imunoglobulinů v séru. Historicky od 70. let 20. století se jako minimum považovalo 10 g/l krevního séra (měřilo se u jednodenních až sedmidenních telat). Imunologická kvalita mleziva se posuzuje podle koncentrace imunoglobulinů, který je velmi variabilní (od 10 až po 200 g /l). Vliv na něj má pořadí laktace, doba od porodu k podojení krávy, sezóna, plemeno, doba stání na sucho – pokud je kratší než 21 dní a vakcinace krav proto, aby předávaly svým telatům specifické protilátky. Pro první napojení je použitelné mlezivo s obsahem alespoň 50 g Ig/l.
Objem mleziva
K zajištění základní pasivní imunity (tedy jak se uvádělo alespoň 10 g Ig/l séra) musí tele přijmout minimálně 150–200 g Ig, tedy při prvním napojení mělo vypí 2,8–3,8 l mleziva (7–9 % své živé hmotnosti), což samozřejmě vyžaduje určitou trpělivost. V této souvislosti se mluví o efektivní absorpci protilátek (EAP), která kolísá od 8 do 60 % a průměr činí asi 28,1–33 %. Vypočítá se podle vzorce: Ig v séru (g/l) x živá hmotnost (kg) x 0, 7 (podíl obejmu krve v těle) děleno obsahem Ig v mlezivu (g/l) x objem podaného mleziva (l) to celé x100 a výsledek je pak v procentech.
Čas do podání mleziva
Po narození je střevní sliznice telete prostupná pro makromolekuly i buňky. Prostupnost klesá s časem od porodu. Zrání enterocytů, kolonizace střeva bakteriemi i produkce trávícícg enzymů znesnadňují vstřebávání Ig. Uzavírání střevní sliznice je urychlováno přijetím i malého množství mleziva – když se tele narodí v noci a saje od matky nebo ho „trochu“ napojí noční služba apod. Za šest hodin po porodu je vstřebatelnost Ig jen asi 50 %.
Bakteriální kontaminace mleziva
Mlezivo v mléčné žláze je bez kontaminace bakteriemi a k ní může dojít až během získávání, skladování a napájení telat. Bakteriální kontaminace mleziva znamená, že se patogeny nezabezpečeném mlezivu rychle množí. Buď se přímo navazují na Ig, anebo se nepřímo se navazují na receptory erytrocytů a obojí omezuje vstřebávání Ig. Kontrolovat mlezivo by se mělo na místě po nadojení, po ohřevu a před zkrmením. Kontaminace se hodnotí celkovým počtem mikroorganismů (CPM), což je ukazatel celkové hygieny v chovu a měl by být maximálně 100 00 KTJ/ml. Počet koliformních mikroorganismů (CPCM) je indikátorem fekální kontaminace mleziva a hygieny dojení. Historický limit je 10 00 0KTJ/ ml, ale snaha by měla být, aby jich bylo co nejméně. Zjišťovali se vyšší hodnoty Ig u telat napájených pasterizovaným versus nativním mlékem. Vstřebávání Ig souvisí s počtem koliformních bakterií a v kontaminované mlezivo je potenciálním zdrojem patogenních mikroorganismů (E. coli, salmonely, Staphylococcus aureus, Streptococcus spp., Mycobacterium avium spp. paracubertulosis). Pasterizované mlezivo má sice více cellové bílkoviny, IgG (g/l) i zdánlivé absorpce Ig (%), ale lepší je než vše složitě napravovat, mlezivo nekontaminovat.
Přednášející se také zmínila kryptosporidióze a klostridiové infekci telat, o kterých podrobně přednášeli z Veterinární univerzity. Uvedené infekce postihují nejmladší telata. U nich dochází k rychlému nástupu klinického onemocnění, a tedy k významnému narušení zdravotního stavu s častými úhyny telat. Etiologická léčby bohužel neexistuje. Důležitá je prevence rozvoje onemocnění.
V čem spočívá prevence
Důležitá je přiměřeně kvalitní výživa telat a eliminace stresů, jako jsou přesuny zvířat nebo náhlé změny krmiv apod. Nezbytné je dodržovat zoohygienické zásady, tedy omezení kontaminace prostředí patogeny – snížení infekčního tlaku. Pro zvýšení odolnosti tele a navozené specifické imunity proti infekcím se doporučuje vakcinovat březí krávy a jalovice ve třetím trimestru březosti, které potom v mlezivu a mléku po navození kolostrální a laktogenní imunity (působení protilátek z mleziva a mléka lokálně přímo uvnitř střevního traktu) dodávají telatům specifické protilátky. Tyto specifické protilátky proti Cryptosporidium parvum významně snižují jeho infekčnost. Mlezivo je tak užíváno k metalylaxi (péče sloužící k zabránění progrese či zhoršení ne zcela vyléčeného nevyléčitelného onemocnění) u lidí i zvířat. Nová vakcína proti kryptosporidióze je Bovilis Cryptium inj. emulze pro skot. Podává se březím jalovicím a kravám pro aktivní imunizaci pro zvýšení protilátek v jejich mlezivo poti C. parvum k pasivní imunizaci telat ke snížení klinických příznaků (průjmů) způsobených C. parvum. U novorozených telat nastupuje pasivní imunita od začátku podávání kolostra. Imunita trvá u telat, která přijímala mlezivo a přechodné mléko od daných krav do dvou týdnů věku. Záleží ale na tom, kolik telata přijmou mleziva a mléka od vakcinovaných krav. Doporučuje se během pěti dnů podávat telatům mlezivo a přechodné mléko od uvedených krav, během prvních šesti hodin po narození by teleti měly být podány alespoň tři litry mleziva. Nicméně pro dosažení optimálních výsledků by měla být přijata strategie očkování celého stáda dojnic (a jalovic) a snažit se tak o snížení expozice zvířat C. parvum.
Cíl a stav pasivní imunity
Aktuálním cílem pasivní imunity je usilovat o co nejlepší výsledek, tedy nad 18 g Ig/l nebo i 25 Ig/l. Nejběžnějším posuzováním je zjišťování celkové bílkoviny (CB) refraktometricky. Hraniční hodnota je více než 50 (52, 55) g. CB/l séra, asi 8,2 8,3 % (Brix). Výzkum stavu přenosu pasivní imunity u telat byl prováděn v letech 2015–2017 u 38 stád holštýnského a českého strakatého skotu a odebralo se 691 vzorků sér. Průměrná hodnota IgG byla jen 14 g/l. SPPI (kdy tele do 24 hodin po narození nedosáhlo dostatečné koncentrace imunoglobulinů v krevním séru, tj. méně ne 10 g/l) bylo zjištěno u 32 % vzorků, CB méně než 52 g g/1 pak u 37 % vzorků. Situace s přenosem pasivní imunity není v českých chovech příliš povzbudivá. Doc. Šlosárková doporučila pro řízení pasivní imunity dodržovat několik zásad, a to získat do 1–2 hodin mlezivo a napojit telata třemi i čtyřmi litry mleziva s kvalitním obsahem 250 Ig/l s nulovou kontaminací koliformních bakterií, pravidelně kontrolovat přenos pasivní imunity nejlépe refraktometrem.
Bez mleziva to nepůjde
Imunitní výbava telat, tedy minimálně adekvátní napojení mlezivem, je klíčová pro jejich zdraví a případné úhyny v prvních 30 dnech věku, zdraví telete do odstavu, přírůstky v době rostlinné výživy a užitkovost v první i druhé laktaci.
