Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě s tím, že rozmanitost hmyzích opylovačů již několik desetiletí trvale klesá, což má důsledky pro místní i celosvětovou produkci potravin. Kromě toho se půdní potravní řetězce mění a stávají se méně komplexními, což vede k velkým ztrátám ekosystémových přínosů, jako je zadržování živin, kvalita vody a vázání uhlíku v půdě. Prérijní pásy jsou pestrým společenstvím rostlin včetně těch, které poskytují potravu opylovačům.
Podpoří prérijní pásy biodiverzitu?
Vědci zjistili, že hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti na celém světě je změna využití půdy, kterou způsobuje především velkoplošné zemědělství a dopad globálních potravinových systémů, uvedla Christine Sprungerová, odborná asistentka pro zdraví půdy na katedře rostlinných, půdních a mikrobiálních věd. Tým bude zkoumat, jak by prérijní pásy mohly pomoci potlačit některé nepříznivé účinky zemědělství na opylovače a půdní rozmanitost.
Od roku 2019 hospodaří s prériovými pásy více než 60 zemědělců a vlastníků zemědělské půdy aby demonstrovali, jak tato praxe funguje v různých typech krajiny a půdy. Prérijní pásy byly založeny v Iowě, Minnesotě, Missouri, Michiganu, Wisconsinu a Illinois.
Poskytne další příjem
Začlenění prérijních pásů do zemědělství je podle Christine Sprungerové inovativní strategií, která by mohla zvrátit trendy v oblasti biodiverzity a zároveň poskytnout zemědělcům dodatečný příjem prostřednictvím prodeje sena z prérijních porostů a plateb v rámci Programu na posílení ochranných rezerv. Program funguje tak, že výměnou za vyjmutí ekologicky citlivé půdy z produkce a založení trvalých ploch chránících rostlinné druhy je zemědělcům a rančerům vyplácena roční sazba spolu s dalšími federálními a nefederálními pobídkami. Účast je dobrovolná a smluvní období je obvykle 10–15 let.
